Umění v neolitu

Kultura s lineární keramikou
Kultura s lineární keramikou (starší: volutová keramika, pásková keramika) je pravěká neolitická kultura rozšířená ve střední Evropě v 6. tisíciletí př. n. l.,
Charakteristika: výzdoby nádob rovnými či zavinutými čarami. Její nositelé byli vůbec prvními zemědělci na území dnešních Čech a Moravy.
Postupně se rozšířila na rozsáhlé území od dolního Porýní na západě až po Prut na východě. V Čechách pozvolna přechází v kulturu s vypíchanou keramikou, zatímco Morava se dostává do sféry kultury lengyelské.

Kultura s lineární keramikou se dělí na dvě větve:
Východoslovenská (alföldská)
Západní větev
Naleziště: Březno, Bylany, Předměřice, Lochenice, Uhřetice u Chrudimi, Topol, Tuněchody, Jeřice u Hořic, Mohelnice u Zábřeha.
Pohřebiště: Vedrovice


Kultura bukovohorská
Bukovohorská kultura je neolitická kultura v oblasti východního a jižního Slovenska a přilehlé části Maďarska, zasahuje i do severozapádního Rumuska. Název této kultury je odvozen od Bukových hor. Dělí se na východní, jejíž základ je skupina Raškovec a západní, jejíž základ tvoří skupina Tizsadob. Skupina Raškovec i Tizsabod patří k závěrečním fázím Kultury východoslovenské lineární keramiky.
Zajímavé na této kultuře je to, že nositelé jejího posledního stupně se rozptylují a objevují se na jihozápadním Slovensku v Želiezovském i protolengyelském prostředí. Dokonce se objevují na Přerovsku a nejzápadnější lokalitou vyskytu jsou Vedrovice. Proč k tomu došlo není zatím známo, i když se uvažuje o klimatických změnách, tlaku jiných kultur nebo kombinaci těchto dvou příčin.

Kultura s vypíchanou keramikou
Kultura s vypíchanou keramikou vznikla ze stupně kultury s lineární keramikou ve charakteristické výzdoby nádob. Starší stupeň kultury je charakterizován nádobami hruškovitého tvaru, zdobenými krokvicemi z dvojvpichů. Mladší stupeň je ovlivněn lengyelskou kulturou, keramika je rozmanitější a zdobnější.
Naleziště: Bylany, Mšeno, Březno u Loun, Plotiště, Předměřice, Uhřetice, Jaroměř.