Pronikání punku na českou scénu

Pronikání punku na českou scénu

Co je to punk?
Punk jde v angličtině přeložit jako „výtržník“. Jde o životní a hudební styl, kde hlavním cílem je být nezávislý, nebýt komerční, nebýt jako většinová společnost, která je často definována jako přetvářka, neustálý spěch, honba za penězi a za kariérou. Označení punk se zpočátku používalo jako označení pro nekvalitní hudbu, později, konkrétně kolem roku 1976 punk začal fungovat jako společenské hnutí. Především v Anglii to bylo chápáno jako hudební a životní styl. Toto hnutí po nějaké době začalo vést k určité bezstarosti, nezodpovědnosti a s tím vším pak i drogy. Někteří vyznavači tohoto stylu si dovolují říct, že punk je založený na určité provokaci, ať už hudební nebo společenské. Punk dnes má mnoho směrů a ideálu, někteří punkeři se odkazují na ochranu přírody, někteří na lidská práva, na práva zvířat, někdo jde spíše anarchistickým směrem. Někde se také uvádí boj proti globalizaci, či zisku nadnárodních firem. Jejich hlavní hesla jsou: No future! (žádná budoucnost), no idols (žádné idoly).
Rozdělení punku
Punk se v průběhu své existence dostával do mnoha podob. Začal se dělit podle tvrdosti, vulgarity či rychlosti.
Hard Core (HC)
Druh punku, který vznikl okolo poloviny 80. let a je na hranici s metalem. Je o něco rychlejší a agresivnější, než klasický punk.
Punk rock
Je to asi nejčastější a nejoblíbenější forma punku. Většina punkových skupin hraje právě punk rock, i některé rockové skupiny, hrají tento žánr. Jde o hudbu, která je na rozhraní mezi punkem a rockem.
Pop-punk
Druh punku, který je na rozhraní punku a popu. Z popu si většinou vezme melodii a z punku tempo. Tento styl bývá punkery většinou neuznáván a používán jako označení pro punkové kapely, které jsou komerční.
Neo-punk
Také zvaný „nový punk“. Jde o označení pro punk, který používá nové věci, nové vymoženosti. Tento poddruh punku se moc neuchytil. Říká se, že skupiny, které tento punk hrají, jako například Offspring nebo Green Day, znehodnotily mnohaletý vývoj a vrátily se k jednoduchosti. Zlidověle se dá říct „ ke třem akordům“. Jako například začínající punkeři Sex Pistols.
Oi!
Jedná se především o agresivní hudbu vycházející z punk rocku. Někdy mají jednodušší refrén, aby ho dav mohl opakovat. Do 80. let se tento styl nazýval street punk (pouliční punk) nebo really punk (skutečný punk), dokud nepřišel novinář Garry Bushell s názvem Oi! podle písně skupiny Cockney Rejects „Oi! Oi! Oi!“. Mnohdy se stávalo, že texty obsahovali rasistické narážky. Dnes však existují dva proudy Oi! punku a to: prvotní Oi! a druhý je WP Rock (white power), který s rasistickými narážkami nepokračuje.
Street-Punk
Dá se říci, že je to „punk z ulice“, který hrají většinou muzikanti, kteří nepoužívají moc akordů a složité melodie. V textech se většinou zpívá o pouličních záležitostech a jejich problémech.
Anarchy-Punk
Jak už z názvu můžeme vyčíst, jde o punk, který se zaměřuje na anarchistické hnutí. Většinou bojují za politickou svobodu, boj proti rasismu, proti společnosti.

Móda
Každý jejich oblečený kousek nese nějaký význam. Pro punkery je oblékání a stylizace důležitou součástí stylu. Je poněkud udivující, že punkeři oblékání dávají tak velkou váhu. Člověk by řekl, že pro tyto lidi, není důležité nic a už vůbec ne móda. Ale toto se dá brát také z jiného úhlu pohledu, a to z toho, že punkeři tímto chtějí dát najevo svojí odlišnost a odpor ke společnosti. Především se chtějí odlišit od skinheadu. Hlavu na rozdíl od skinheadu mají celou vyholenou, ale nosí pro ně tak typické „číro“. „Číro“ má být symbolem nezávislého života. Dalším jejím typickým znakem jsou potrhané džíny, provokující tričko, často s nápisem, například legalize heroin, punk’s not sweet, destroy, obojky kolem krku a řetězy se zámky.
Na poli módy byla Vivienne Westwood jednou z nejklíčovějších osobností punkové subkultury. Dá se považovat za „matku punkového stylu“. V roce 1971 společně se svým partnerem Malcomem McLarenem založili obchod Let It Rock. Po čase tento obchod měnil svá jména: Too Fast To Live, Too Young To Die a Sex. Pro punk se tak sex začal stávat kultem.



Historie
Punk v zahraničí
Začátek punku bývá často přiřazován k Anglii, ale pravdou je, že úplný začátek punku musíme zařadit do Ameriky, kde určitě ne tak vyvinutý punk, jako v Anglii začali hrát The Ramones. V Americe se mu říkalo Street-Punk a až v Anglii se dostal do podoby, jaké se dostal. V 70. letech se pomalu začal dostávat do Anglie, kde byl bezpochybně tím nejtvrdším a nejkonfliktnějším stylem hudby i života. Do Anglie se v podobném období dostával i metal, ale punk neohrozil, možná jen potyčkami mezi punkery a metalisty. Jak říká známé spojení „punk is not dead“ punk není mrtvý, se potvrdilo. Mezi asi nejvýznamnější skupiny hrající tento styl byly: Sex Pistols a The Clash, obojí pochází z Anglie. Texty byly většinou o něčem, co se vymyká proudu společnosti, o užívání si, o alkoholu. Některé texty byly, dá se říci, neposlouchatelné, bylo v nich jen řvaní a sprostá slova. Později, jak se punk vyvíjel, texty byly lepší, přijatelnější a srozumitelnější.



Hudební situace v Československu na přelomu 70. a 80. let
Všechno co zasahovalo mimo mocenskou kontrolu bylo komunisty zakázané. Důležitou předzvěstí punku je jazz, underground a hard rock. V krajních případech docházelo k odsuzování a utlačování představitelů těchto žánrů. Vydávání desek a knih se také často prohlašovalo za takzvaně „nedovolené podnikání“. V této době existovalo také spoustu nesmyslných zákonů, podle kterých mohla být velmi jednoduše soudně ukončena činnost některých umělců nebo aktivistů. Před úplným proniknutím punku k nám již byla v Česku rozvinuta undergroundová dráha.
Punk v Československu
Do Čech se punk dostával kolem 80. let, dá se asi říci, že rok po svém působení v Anglii. Lidé se o něm dozvídali ze zahraničních magazínů, např. Melody Maker, New Musical Express, které si nechávali dovážet ze zahraničí, protože pochopitelně v Česku vládl komunismus a takové zdroje zde byly nepřípustné. Mladí lidé se o punkerech také dozvídali z časopisu Bravo, který se k nám dostával z Německa.
K punku se ze začátku nedostávali dospívající, ale spíše starší mládež, už jen proto, že se za komunistů bylo k nahrávkám a dalším zdrojům punku těžké dostat, např. Karel Habal, Pepa Vondruška, Mejla Hlavsa, Mikoláš Chadima. Tito všichni se snažili punk nějakým způsobem předat dál a propagovat ho. Další důvod asi bylo to, že se to vymykalo tehdejšímu českému myšlení a bylo to tzv. „proti proudu“, což mnoho mladých jinak přemýšlejících lidí lákalo. Navíc to potřebovali, už je nebavilo poslouchat jazz rock nebo hard rock, v němž byla dlouhá kytarová sóla a podobné věci, potřebovali změnu. A to jim punk nabízel. V punku nalezli odlišnost, podle mě se jednalo také o módní záležitost, protože punkové skupiny, které vynikaly, měly kompletně jinou vizáž a provokovali ostatní. Toto se však nelíbilo komunistům, a aby punkeři neměli svázané ruce, často se spojovali se skinheadama.

Propagátoři v Československu
Díky významným propagátorům a nadšencům punku se v Česku punk rozvinul, i přes všechny s tím spojené problémy, hlavně s STB.
Nástup punku podpořili hlavně tito propagátoři:
Karel Habal byl jeden z nejvýraznějších propagátorů a nadšenců. Jeho hlavní zásluhou bylo zásobování ostatních „zakázanými“ časopisy a deskami ze zahraničí.
Mikolaš Chadima uskutečnil se svou skupinou Extenpore skupinou koncert v Praze. Inspiroval se jeho vzory z Anglie, přejímal texty a zároveň je překládal do češtiny.
Josef Vlček uspořádal besedu v rámci VI. Pražských jazzových dní přednášku o punku – co je to a „o co v něm jde“.

Hudební publicista Jaromír Tůma byl náhlým nástupem punku zcela šokován a popsal to asi takto: „Já jsem prostě nevěřil svým očím. Skoro z týdne na týden vyměnily titulní strany. Místo naších oblíbenců Genezis nebo EL&P se tam objevila tahle šílená generace. Bylo to tak náhlé.“
Lou Fanánek Hagen ze skupiny Tři Sestry se zase vyjádřil k módním rockovým stylům : „Ten art rock nebo výboje jazz rocku a vůbec hudba těch let byla tak složitá a těžká, že bylo nepředstavitelný, abychom ji mohli hrát. S punkem najednou přišla jednoduchá muzika, kterou jsme sice podstatně hnusnějc a trochu po našem prostě hrát mohli.“
David Cajthaml ze skupiny Energie G vyslovil své pocity dospívajícího kluka v zakonzervované společnosti: „Punk bylo pro nás to jediný, co mělo nějak souvislost s tím světem, kterej nás vobklopoval.“

První punkové skupiny v česku
V různých zdrojích se uvádí rozdílné skupiny. Proto jsem zde uvedla, ty které jsou podle mě nejpodstatnější.
Pravděpodobně jedna z prvních skupin byla Hlava 2000. Vznikla 1977 a žádné nahrávky neexistují.
Další z prvních skupin hrající punk na našem území se řadí Enegrie G. Jejich tvorba se dá datovat od roku 1979. Hráli krátce, odehráli asi dvacet koncertů. Z jejich tvorby existují jen dvě živé nahrávky. Jako jeden z jejich nevýznamnějších koncertů je vystoupení na 9. Pražském jazzovém dnu. Nakonec svou činnost museli ukončit kolem roku 1981, bylo na ně přitlačeno ze strany komunistů-STB je donutilo ukončit jejich působení.
O rok později se na scéně objevila mnohem úspěšnější kapela Visací zámek, hrající až do dnes. Jejich sestava se nezměnila. Svoji tvorbu zavádí až do opravdových anarchistických extrémů. V průběhu jejího působení se trochu přibližovali i k heavy-metalu. Mezi hity kapely se řadí Uniformy, Dopravní značky a Známka punku. Na koncertech svou visáž stylizují.



Můj pohled
Z mého pohledu je velmi paradoxní, že tak utlačovaná scéna jako byla v 70. a 80. letech u nás, nejvíce podpořila rozvíjení punku.