Románská kultura

Románská kultura
Románská kultura neboli románský sloh je umělecký sloh, který se ve středověku v 11. - 13. století rozšířil ve stavitelství a výtvarném umění v západních zemích, jižní a střední Evropy. Vznikal na přelomu 1. a 2. tisíciletí n.l., v Itálii. Navazuje na antickou kulturu. Název byl odvozen, od slova Řím = Roma, je inspirován stavbami římského impéria. Šiřitelem a nositelem tohoto slohu, byla církev.

Malířství:
Románské malířství se inspiruje v antice. Uplatňují se zde nástěnné malby. Typický je motiv Krista v mandorle ,to je svatozář, která obepíná celou postavu. Dále vytváří okna zdobená vitrážemi,např. katedrály ve Francii. V Itálii se také rozvíjí malba desková .V knižní malbě se používá hodně kvašových barev(kvaš=vodomalba) a zlata. Materiálem knih je převážně pergamen z oslí kůže. U nás se s románskými malbami můžem setkat pouze v kostelích. Stejně jako pro celý románský sloh jsou typické biblické motivy ze Starého i Nového zákona a Ježíš v mandorle. Bohatá je i výzdoba knih.

Architektura v Česku:
Románská architektura v Česku tvoří první fázi vývoje architektury na českém území s dochovanými stavbami. V období románského slohu vznikají v Česku první kamenné stavby, a to především kostely a budovy klášterů, ke konci období také první hrady a městské stavby jako jsou opevnění a domy. Stavby románské architektury vznikaly na českém území od sklonku 9. století do poloviny 13. století. Románské umění, navazuje na tradice velkomoravské. Dále se staví rotundy a baziliky.

Znaky románské architektury:
Do charakteristických znaků architektury tohoto slohu patří těžká klenba, silné a hrubě opracované zdivo,silné podpěry a malá okna i dveře.

Příklady staveb v Česku:
 rotunda sv. Jiří na Řípu
 rotunda sv. Kateřiny ve Znojmě
 rotunda svatého Martina na Vyšehradě
 bazilika sv. Jiří na Pražském hradě
 bazilika sv. Prokopa v Třebíči, zapsána na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO
 hrad Landštejn
 Zdíkův palác v Olomouci
 Černá věž na Pražském hradě
 hrad Přimda
 Kostel Stětí svatého Jana Křtitele (Dolní Chabry)


Literatura:
V tomto období vznikali latinsky psané životopisy a legendy o Karlu Velikém nebo Konstantinu a Metodějovi. Také vznikali eposy a kroniky, př. Kosmova Kronika česká nebo Fredegarova Kronika.