Kultura a vzdělanost vrcholného středověku

Kultura a vzdělanost vrcholného středověku
V tomto období probíhali hospodářské změny hlavně v rozvoji měst,řemesla i obchodu. To souvisí s rozvojem společnosti, která měla větší nároky na vzdělání nejen u knězů, ale i u laické vrstvy. Chtěli znalosti čtení,psaní,počítání i základy práva. Vznikají proto městské školy, ale nejvyšší vzdělání poskytují pouze univerzity, které byli rozděleny na 4 fakulty. Základní byla artistická fakulta,kde se učilo kvadrivium a filozofie. Po dokončení s titulem bakalář bylo možné vyučovat na měšťanské škole,pak byl přechod na fakultu právnickou,medicínskou nebo teologickou a po dokončení s titulem mistr bylo možné přednášet na univerzitě.
Díky křižáckým výpravám došlo k poznání jiných kultur a životního stylu, a to bylo vidět v oblečení a chování.

Pojem scholastika,v překladu škola,školský,školák,je specifický způsob filozofického myšlení, který vznikl ve Francii a byl rozvíjen na univerzitách hlavně západní Evropy. Šlo o křesťanské bádání a myšlenkový systém vysvětlující církevní dogmata i o úvahy o náboženských a životních otázkách. Mezi zdroje patří Bible,učení sv. Otců i starověké spisy antických filozofů.Scholastika byla v 15.století nahrazena renesančním humanismem.

Ve 12.století docházelo i k rozvoji mystiky. Jedná se o nadpřirozené síly a schopnosti člověka vstupovat v spojení s Bohem.

Od 12.století vznikly dva velké filozofické systémy. První je tomismus, který se odvíjel od Tomáše Akvinského,dominikánského mnicha žijící v Paříži. Měl názor, že Bůh stvořil svět na základě rozumu a Boží zázraky přesahují možnosti lidského rozumu. Víra je neomylná. Druhý je scotismus od Jana Dunsa Scotusa,františkánského mnicha. Šlo o myšlenkovou soustavu proti prvnímu systému,tomismu.

Mezi nositelé vzdělanosti v 13.století patřili dominikáni a františkáni.

Dosavadní školy při klášterech a farách sloužili k výchově kněží a městské školy se zabývali čtením,psaním,počítáním a občas latiny. Zatímco univerzity poskytovali univerzitní vzdělání, zaměřeno k jednomu cíli. Obsah vzdělávání bylo sedmero svobodných umění,tzv. trivium a kvadritum a vyšší obory jako medicína,právo a nejvyšší teologie.Tzv. trivium byla gramatika(jazyková pravidla), rétorika(schopnost mluvit a psát) a dialetika(logika argumentovat a diskutovat). Tvz. Kvadrium byla aritmetika,geometrie,astronomie a muzika.Výuka kladla důraz na správnosti křesťanské věrouky a závaznou metodu myšlení,tzv.scholastika neboli dialektické řešené otázek. Univerzity měli právo udělovat akademické grady,tudíž tituly bakalářů,ministrů,magistrů a doktorů. V čele fakult stáli děkani,v čele univerzity byl rektor. Přednášelo se v latině.Ke společnému ubytování učitelů a studentů sloužili koleje. Nejstarší univerzita se nachází v Itálii.

V tomto období se dále objevila rytířská kultura. Obřad pasování na rytíře znamenal slib a závazek dodržování příkazů víry a etiky. Tudíž byli rytíři velmi zbožní,stateční,věrní lennímu pánovi a ochraňovali slabší. Měli povinnost se účastnit dvorských ceremonií a slavností a hlavně rytířských turnajů,které sloužili jako zábava i průprava k boji.
Byla zde známa milostná poezie,kterou představovali jihofrancouzští trabadúři,severofrancouzští truvéři a němečtí minnesangři. Šlo o literaturu,hudbu a drama na náměty lásky,dvoření a milostným citům k ženě. Vznikl kult ženy poté od 13.století kult Panny Marie.Také kromě latinsky psaných legend a životů svatých vznikala epická díla v národních jazycích se světskou tématikou,např. francouzský hrdinský epos s názvem Píseň o Rolandovi,keltské pověsti o králi Artušovi a družině rytířů kulatého stolu,německý epos Píseň o Nibulunzích a španělský epos Píseň o Cidovi. Vznikali také naučné spisy jako cestopisy,kroniky a pojednání,např. Dalimilova kronika nebo Zbraslavská kronika.

Městská kultura začala být zaměřována prakticky. Potřeba obchodníka a řemeslníka schopného číst,psát a počítat v peněžním hospodářství. Sjednotili míry,váhu i měření času,když měřili čas pro oddělení času na práci a odpočinek. Vznikali strojové věžní hodiny,tzv. orloje místo slunečních,vodních nebo písečných. Městské vzdělání zajišťovali městské školy partikulární a odpovídali nižšímu gymnáziu, nebo soukromí učitelé.

Gotika,stavební a umělecký styl vrcholného středověku, nečerpá z antiky a vystihuje princip křesťanského chápání světa. Ukazovali představy vrcholného středověku tudíž vše je dílem Boha,všemu vtiskl pevný řád. Název byl dílem italských renesančních humanistů,nikoli Góty. Znaky architektury: křížová žebrová klenba,lomený oblouk,slabé zdi,vnější opěrný systém pilířů a oblouků. Oblíbený materiál byl kámen a cihly i tzv. hrazděné zdivo. Stavby byli církevní a světské. Typická stavba byla katedrála se zdobeným portálem a významným místem kazatelnou. Stavěli se také vodní a skalní hrady, ve vsích zemanské tvrze a domy se označovali domovním znamením pro lepší orientaci. Radnice jako městská samospráva vznikali ve 14.století často s věží a orlojem,uvnitř zasedací síň,mučírna a kaple. Před radnicí stával pranýř k připoutání provinilců. Ve městech byli časté školy,zbrojnice,solnice,masné a chlebné krámy a farní kostely s hřbitovem. Opevnění byla stavěna s cimbuřím na konci. Mezi významné stavitele patřil Matyáš z Arrasu a Petr Parléř.

V sochařství byla oblíbená tzv. madona. V malířství zas okenní malba nebo knižná malba. Vznikali deskové obrazy. Významní malíři byli např. Mistr třeboňský nebo Mistr Theodorik.

Hudba vznikala pro bohoslužby a světské účely.