Korýši - slohová práce

Referát jsem nazval: Nesmrtelný „brouk“

Jsou tomu asi 2 měsíce, když jsem vykonával mou obvyklou činnost. Ležím u televize a přepínám programy, když tu jsem nechal běžet jakýsi německý dokumentární film o evoluci korýšů. Nejdříve jsem si myslel, že mě to nebude zajímat, ale po pár okamžicích mě to doslova vtáhlo do křesla.
Představte si vajíčko mikroskopických rozměrů. Jakmile se tomuto vajíčku dostane voda určité teploty (asi 10-15 stupňů Celsia), tak za 24 hodin z něj vyroste zvláštní živočich. Tento živočich nebude velký, asi jen 5-10 mm, ale jsou i druhy o velikosti 5-7 cm. Těmto živočichům se říká PLANKTONNÍ KORÝŠI a najdeme je prakticky v každé, déle trvající louži (samozřejmě jsou i v rybnících, kde jsou potravou ryb). Mají 3 oči, na nohou mají žábry a pohybem nohou dýchají. Na hlavě mají tykadla, jejímiž máváním se pohybují (to ovšem záleží na druhu). V jejich těle je jednoduché srdce, které pumpuje průhlednou krev, ovšem nebuďme naivní, že je to krev podobná té lidské, je to jen kapalina, která se rozlévá stahy srdce do celého těla a rozvádí v něm organické a anorganické látky. Někteří dokonce soustavu dýchací nemají, prostě dýchají celým tělem. Také je u některých druhů vyloučena soustava cévní a ta je pro změnu nahrazena stahy střeva. Jejich život netrvá dlouho, ale mají důležité poslaní - rozmnožit svůj druh. Na dobrý vývin vajíček potřebují asi 3-4 týdny (ale to neznamená, že žijí jen tak krátkou dobu). Takže se vlastně celý život jen rozmnožují (je jasné čím chci být v příštím životě)! Během jejich vegetačního období se střídá pohlavní rozmnožování(podzim) s partenogenezí (to znamená vývoj z neoplozených vajíček, zní to nemožně, ale je to tak) a ta je na jaře a v létě. Abyste tomu rozuměli: prostě je známo, že samička má v sobě neoplozená vajíčka a ty se budou dále vyvíjet po oplození samičími pohl. buňkami, že ano. No a tady prostě a jednoduše, i když sameček na samičku ani nesáhne, tak se stejně korýši rozmnoží! Bude to znít paradoxně, ale další jejich fáze života „začíná“ smrtí. Po vyschnutí nějaké té louže dojde samozřejmě i ke smrti korýšů. Ti vlastně vyschnou a jediné, co po nich zbude, bude možná jejich vápenitá schránka, ale co zbude určitě, budou vajíčka. Ty můžete zmrazit na –200 °C nebo je vařit ve vodě, dokonce i v té nejsilnější kyselině nebo louhu. Vajíčko se vám prostě vysměje do obličeje a kdyby umělo mluvit (což neumí), tak by asi řeklo: „Mě prostě nedostaneš“!Nedostanete jej ani nejstarší a nejmocnější věcí ve vesmíru… časem. Byla nalezeny i vajíčka stará až 500 milionů let!!!!Dokonce kvůli těmto malým tvorečkům byla na mokřadech v Německu, které vytvořila řeka Labe, zřízena rezervace korýšů.

Po „zkouknutí“ tohoto dokumentu jsem se vydal se sklenicí v ruce ven. Našel jsem si vhodnou kalužinu, rozbil jsem led a nabral do sklenice bahno a vodu. Doma jsem dal sklenici na okno a o nic víc jsem se nestaral. A opravdu, asi za jeden den tam trhavým pohybem plavalo asi 5 pět zvířátek.
Závěrem bych vás chtěl požádat o to, aby až pojedete na kole nebo v autě a bude před vámi nějaká kaluž, zkuste se jí vyhnout. Pomyslete na to kolik nevinných tvorů byste zabili.