Mars

Mars, planeta sluneční soustavy, obíhající kolem Slunce ve vzdálenosti 227,9 milionu km jednou za 686,98 dne; k Zemi se přibližuje až na 55 mil. km. Rovníkový průměr 6 794 km, hmotnost asi desetina hmotnosti Země, hustota 3 930 kg.m 3, kolem osy se otočí jednou za 24 h 37 min 23 s. Řídká atmosféra obsahuje oxid uhelnatý, oxid uhličitý a malé množství vody. Povrch planety zbarven do červena, kolem pólů nápadné bílé čepičky, které se v létě zmenšují. Tzv. marťanské kanály jsou ve skutečnosti řadou temnějších skvrn a stínů. Mars má dva měsíce, Phobos (strach) a Deimos (hrůza). Byly to pravděpodobně dříve planetky, které zachytil gravitací. Mají nepravidelný tvar a jejich přibližný průměr je 23 a 16 kilometrů. Povrch mají poset krátery.. - lnformace o fyzikalních podmínkách na Marsu a v jeho okolí podaly četné meziplanetární stanice, které přistály na povrchu, popř. se staly jeho umělými družicemi, např. sovětské sondy typu Mars, americké Marinery nebo Vikingy, které mimo jiné hledaly - bez kladného výsledku - existenci života na Marsu.


Doba, kdy je Mars v opozici ke Slunci, což znamená, že se nachází na opačné straně Země než Slunce, se opakuje každé dva roky. Liší se ale vzdáleností. Naposled bylo možné Mars nad jižním obzorem vidět v červnu 2001. Za dva roky ho uvidíme opět, ale to bude jeho vzdálenost od Země o čtvrtinu delší než letos.

Mars obíhá jako čtvrtá planeta v pořadí od Slunce. Kvůli své červené barvě, připomínající oheň a krev, dostal pojmenování podle římského boha války. Od roku 1877, kdy na něm astronomové objevili něco působící jako zavlažovací kanály, bývá spojován s mimozemšťany - "marťany". Sondy Viking 1 a 2, na něm však žádnou formu života nepotvrdily.

Na jeho povrchu je kamenitá poušť pokrytá načervenalým pískem a prachem s vysokým obsahem železa a obrovské sopky. Největší je vysoká 24 kilometrů a 550 kilometrů široká. Mars charakterizuje systém kaňonů a vyschlá řečiště. Svědčí to o tom, že byl dříve teplejší, vlhčí a že byla na jeho povrchu voda.

Bílé čepičky na pólech jsou z ledu a zmrzlého kysličníku uhličitého. Jejich průměr se mění podle roční doby. Atmosféru má řídkou, ale rozsáhlou. Občas se na něm vyskytují obrovské celoplanetární bouře, kdy se zahalí do zvířeného prachu. Rychlost větru dosahuje 450 kilometrů za hodinu.Na jeho povrchu je teplota od 140 stupňů mrazu po 20 stupňů tepla.