Ohrožené druhy zvířat

Proč jsou živočichové v ohrožení nebo vymírají?

Důvodů najdeme hned několik:
Ničení přirozeného prostředí
Lidé začali pozměňovat různé typy přírodního prostředí, biomy, od dob, kdy objevili, jak vznítit oheň; avšak rychlá destrukce biomů byla odstraňována vznikem zemědělství asi před 10 000 lety. Po odlesňování je hlavní hnací sílou tohoto procesu zemědělství. To také nese zodpovědnost za ničení některých hlavních přirozených stepí, močálů, mokrých luk a jiných sladkovodních vlhkých biomů na světě. Pobřeží a řeky jsou narušovány stavbou přehrad, rychle rostoucí města znamenají další tlak proti ještě existujícím přírodním celkům.

Znečišťování
Chemikálie nebo jiné látky vnikají do přírodních ekosystémů a rozrušují je. Znečišťování je někdy přírodního původu, ale ve většině případů je výsledkem lidské činnosti. Chemické účinky uvnitř těl živočichů nebo na jejich okolí jsou často velmi vážné. Nejproblematičtější chem. látky způsobující znečištění jsou syntetické organické sloučeniny jako rozpouštědla, pesticidy a herbicidy. Každý rok se objevují nové druhy těchto chemikálií. Tyto látky jsou postupně předávány dál, až je s kořistí zkonzumují predátoři. A hromadí se tak v druzích stojících na vrcholu potravních řetězců.
Živočichové jsou rovněž ohrožováni znečišťováním vzduchu, k němuž dochází hlavně při spalování paliv, kdy jsou do atmosféry vypouštěny jedovaté plyn. To vyvolává místní problémy, jako je kyselý déšť, který velice postihuje sladkovodní ryby. V měřítku mnohem větším je toto znečištění příčinou celosvětového oteplování atmosféry; tato změna prostředí by nakonec mohla poškodit skoro všechny druhy živočichů na Zemi.

Lov a odchyt zvířat
Seznam druhů, které se stali obětí lovu, obsahuje africkou antilopu modravou, která vymřela kolem roku 1800 a severoamerického holuba stěhovavého, kdysi nejpočetnějšího ptáka světa. Tyto druhy byly původně zabíjeny pro maso, ale zvířata se nyní často loví z méně naléhavé potřeby. Sloni jsou zabíjeni kvůli klům a nosorožci kvůli rohům. Tygři jsou loveni pro kožešinu a některé tělesné části, za které se platí stále vyšší ceny. Mořské ryby se loví ve velké míře pro potravu. Pro obchod s domácími mazlíčky se odchytává mnoho živočichů. Ve zvláště rizikové situaci jsou opice a tropické druhy papoušků.

Vysazování živočichů
Některé z vysazených živočichů způsobují problémy tím, že loví druhy místní zvířeny. Jiné škodí původním živočichům nepřímo, neboť jim kongurují při obsazování teritorií nebo ve sběru potravy. V Austrálii rozrušily introdukované (vysazené) druhy ekologii celého kontinentu. Klokani ještě prospívají, ale mnozí malí vačnatci nyní žijí jen v nepatrné části jejich původního areálu. Podobné problémy zasáhly Nový Zéland a Madagaskar.

Změna klimatu
Na povrchu planety dochází se značnou rychlostí k oteplování. Živočichové jsou dobře vybaveni k tomu, aby se vyrovnávali s postupnými změnami klimatu. Změny, které se očekávají během nastávajícího století jsou však pravděpodobně mnohem rychlejší než změny v minulosti. V mnohých případech bude docházet k potížím v důsledku změn vegetačních zón na souši a změn pozice vodní hladiny a mořských proudů. Některá horská zvířata se již přesunují do vyšších nadmořských výšek a rozmnožovací cyklus některých ptačích druhů začíná dříve na jaře. Také bělení korálů zřejmě souvisí se změnou klimatu.

Ohrožené druhy

Suchozemští savci

U některých zvířat bylo dosaženo úspěchu při ochraně, zatímco jiné druhy sotva přežívají a pohybují se na úzké hranici mezi přežitím a vyhynutím. Přežití mnoha těchto živočichů je zcela v lidských rukou, v rukou, které je tolik ohrozily. Mýcení lesů ovlivňuje nejen život velkých savců, ale také těch malých.

Ohrožené kočky

Všechny kontinenty mají své ohrožené šelmy kočkovité: v Jižní Americe je to jaguár, v Severní Americe puma. V Africe je to gepard, levhart, lev berberský a v Indii tygr. Všechny tyto savce ohrožuje ztráta životního prostředí a činnost pytláků.
Pumy, které byly dříve hojně rozšířeny v Sev. Americe, v současnosti již v některých oblastech zcela vyhynuly.
Lev berberský je nejvzácnější ze všech lvů a ve volné přírodě vyhynul v roce 1920, kdy byl zastřelen poslední jedinec. Nyní je chován pouze v zajetí a je velmi nepravděpodobné, že bude v budoucnu vypuštěn do volné přírody, protože už pro něj neexistuje vhodné životní prostředí.
Jaguár byl dlouho loven pro svou kožešinu a v součastnosti již v mnohých oblastech vyhynul. V Belize byla založena rezervace především pro tento druh. Zde jejich počty pomalu rostou.
Tygr kaspický, jávský a balijský už dávno vymizel. Z pěti zbývajících poddruhů na světě žije volně maximálně 80 tygrů čínských, přibližně 450-500 tygrů sibiřských, asi 1 500 tygrů indočínských, přibližně 600 tygrů sumaterských a více než 3 000 jedinců žijících ve volné přírodě nejméně ohroženého druhu. V součastnosti žije ve volné přírodě přibližně tolik tygrů, kolik jich je chováno v zajetí.

Ohrožení medvědi
Medvědi jsou ohrožováni činností lidí, i když medvěd lední je hojně rozšířen. Medvěd grizzly je ohrožen a chráněn v Sev. Americe. Medvěd hnědý se v Evropě vyskytoval v mnoha oblastech, ale jeho počty klesají. Panda velká a červená budou brzy odkázány na život v zajetí. Pandy jsou ohroženy nejen ztrátou životního prostředí, ale také následky masivního úhynu základního zdroje jejich potravy.

Primáti
Primáti jsou nejohroženějším řádem se 46 procenty druhů patřících mezi druhy ohrožené. Tři velcí opi - gorila, šimpanzi a orangutani – trpí úbytkem životního prostředí a působením člověka.
Ze tří poddruhů goril je ohrožená jen gorila horská. Ochránci přírody vytvořili národní parky v panenských pralesích této oblasti a vypracovali strategii na jejich záchranu.
Orangutan je op žijící na ostrovech Borneo a Sumatra. Kácení pralesů znamená, že jeho počty jsou také ohroženy. Na orangutana se vztahuje celosvětový zákaz obchodu.

Ohrožení nosorožci
Existuje 5 druhů nosorožců a všichni jsou ohroženy v důsledku ztráty životního prostředí a pytláctví.
Nejvzácnějším druhem nosorožců je jednorohý nosorožec jávský. Chov v zajetí nyní napomáhá odchovat dostatečný počet kusů, aby mohl být vypuštěn do volné přírody.
Nosorožec sumatérský je také ohrožen. Ve volné přírodě žije asi 550 kusů a zoologických zahradách je chován v zajetí.
Nosorožci indičtí žijí v sušších oblastech Indie. I tato populace nosorožců klesla s využíváním prostředí lidmi.

Sudokopytníci
Jak bizon americký, tak zubr evropský jsou chráněni. Jejich počet klesl z 40-60 milionů na pouhých 800 kusů. V zajetí ale vzrostl jejich počet na 100 000.
Kůň Przewalského nejspíše z přírody vymizel v 60. letech, ale přibližně 1 200 kusů je chováno v zoo. Konečným cílem záchranné akce je návrat tohoto druhu do volné přírody v Mongolsku. Chovem tohoto koně je pověstná především Česká republika.
Antilopa bongo přichází o svůj domov v lesích a bambusových džunglích. Vydává se příležitostně na plantáže, kde si shání potravu.
Přímorožec arabský byl dalším ohroženým druhem. Při jeho záchraně však bylo dosaženo úspěchu, protože jeho prostředí je lidmi ohroženo méně.

Mořští savci
Požáry ropy a ropná jezera, která vznikla při úmyslném pálení ropných vrtů během války v Perském zálivu. Takové katastrofy způsobené lidmi mají velký vliv na život v moři. Lov, znečištění přírodního prostředí a nemoci zredukovaly počty mořských savců na celém světě. Proto je potřeba vynaložit veliké úsilí, pokud chceme zabránit vyhynutí těchto druhů.
Vydry a kapustňáci
Vydra byla 200 let lovena pro svůj hustý, teplý kožich, a tak na počátku našeho století byla na pokraji vyhynutí. Díky legislativních opatření stoupl počet vyder v celém světě. Všechny vydry mořské jsou však citlivé na znečištění moř. prostředí.
Kapustňáci byli loveni pro své maso, které se prodávalo do Evropy. Toto obchodování už zaniklo, avšak místní lov pokračuje i v současnosti.
Lední medvěd
V šedesátých letech se pět vlád arktických zemí dohodlo na plánu ochrany ledního medvěda. Těmto tvorům nyní nehrozí vyhynutí v důsledku nadměrného lovu, ale vlivem glob. oteplování.
Tuleni
Populace těchto živočichů byla stižena virem, který je podobný psince. V době, kdy epidemie vrcholila, záchranná střediska začala tuleně léčit. Bohužel většina tuleňů uhynula. Záchranáři se snažili co nejvíce tuleňů vrátit do moře, kde se zdá, že je populace vůči viru odolná.
Velryby
Velryby byly lovem téměř vyhubeny. Nyní jsou chráněné. Díky této ochraně dochází k postupnému obnovování populace velryb.
Plejtvák obrovský a Keporkak jsou tak vzácní, že mohou klidně vyhynout z přirozených příčin, nebo v důsledku problémů vyvolaných znečištěním živ. prostředí.
IWC je organizace velrybářských zemí, které mají v úmyslu zachránit velryby pro lov.
Ohrožené druhy mořských savců Přibližné počty přežívající v přírodě
Plejtvák obrovský 7 000
Keporkak 7 000
Pravé velryby několik set
Lachtan guadeloupský 500-1 000
Lachtan ostrovní přibližně 200
Tuleň středomořský 500
Tuleň havajský 1 500
Tuleň kroužkovaný 120

Ptactvo
V mnoha chudých zemích jsou ptáci chytáni ve velkém. Poté jsou exportováni ze země a prodáváni v Evropě a Severní Americe. Toto obchodování ohrožuje přežití vzácných druhů a mnoho tisíc ptáků umírá, protože jsou zavřeni do krabic, kde jsou namačkaní a nedostávají potravu ani vodu.
Stejná otázka je i ničení životního prostředí, např. kácení lesů. Také klimatické změny mají na ptáky vliv. Roky bez deště způsobily rozšíření pouští a tím zanikly oblasti, kde ptáci nacházeli potravu.
Dokonce i v ideálním prostředí se mohou vyskytovat problémy. V některých oblastech světa se vyvinuli nelétající ptáci, protože tam nebyli žádní dravci, kteří by je lovili.
Znečištění má také velký vliv na život ptáků. Zavinily to pesticidy, které se akumulovaly v těle zpěvných ptáků, holubů a divokého ptactva, které se živilo otráveným hmyzem. Tyto pesticidy se pak přenášely do těl sokolů, kteří zmíněné ptáky lovili. Následkem toho uhynulo mnoho sokolů. Avšak v některých částech světa se tyto pesticidy dále používají.

Ryby
Organizace IUNC uváděla v roce 1994 na svých seznamech v Červené knize ohrožených živočichů 1 000 druhů ryb. Tento počet odráží negativní vliv člověka na život v řekách, bystřinách, jezerech i oceánech. Mezi druhy uváděné v Červené knize patří především ty, které jsou ohroženy v důsledku úbytku životního prostředí, vlivem vyčerpání přírodních zdrojů a tlaku vyvolaného urbanizací. V mořích stále častěji dochází k používání dlouhých tetanových nebo jiných sítí, do kterých se kromě zamýšlených druhů chytí také žraloci, delfíni a mořské želvy a umírají udušením.
V řekách žije množství ohrožených druhů, jako je Jeseter velký. Ten je kriticky ohrožený.
Životy mnoha ryb byly ohroženy stavbami přehrad a nádrží. Budování rybích žebříků na některých řekách pomáhá migrujícím rybám v jejich cestě proti proudu přes přehrady, ale také v období sucha.

Srovnání lokalit

Jižní Amerika
Jižní Amerika je světadílem bujných tropických pralesů, vysokých velehor i rozsáhlých travnatých plání. Nejvíce ohroženy jsou zde deštné pralesy a spolu s nimi i pestrá a bohatá fauna i flóra.

Střední Amerika a Karibské ostrovy
Středoamerickou krajinu tvoří především hory a tropické pralesy. Džungle je zde však ve vážném nebezpečí.
Na Karibských ostrovech jsou zase mnohé původní druhy ohroženy zavlečenými zvířaty, která narušují tamní přirozenou rovnováhu.

USA
Velká část krajiny byla vystavena vlivům zemědělství, průmyslu a lidského osídlení nebo znečištění. Přírodní prostředí se značně změnilo a tyto změny se dotkly i řady živočišných druhů.

Kanada a Aljaška
Těžba ropy je zdrojem silného znečištění. Proti takovým katastrofám jsou zákony na ochranu zvířat bezmocné.

Skandinávie
Příroda zde musí být přizpůsobena k přežití chladných období roku. Husté lesy, v nichž se těží dřevo, jsou znovu vysazovány a obnovovány.

Západní Evropa
Ve většině částí už neexistují nenarušené úseky přírody. Lidé zde krajinu zdevastovali a změnili k nepoznání. Většina půdy slouží zemědělské a průmyslové činnosti. Rozšíření výroby způsobilo znečištění vody a ovzduší.

Střední a východní Evropa
Mnohé státy mají problémy se znečištěním jehož zdrojem je těžký průmysl. Také turistika značně ovlivňuje přírodu.

Severní Afrika
Největší část zaujímá poušť. Ta se postupně rozšiřuje, což působí nepříznivě na mnohé živočichy, kteří musí o přírodní zdroje zápasit s člověkem.

Střední a Jižní Afrika
Divoká zvířata tu žijí v obrovském množství, a přesto jim hrozí nebezpečí ze strany pytláků a zemědělců.

Jihozápadní Asie
Žije zde rozmanitá fauna, většina druhů je však přizpůsobena k životu v extrémně suchých podmínkách, neboť většinu území tvoří poušť.

Rusko a sousední státy
Rozsáhlé části jsou zemědělsky využívány, rozšířeny je také průmysl. To vše nepříznivě ovlivňuje životní prostředí. Dosud se zde ale zachovaly velké oblasti, jež jsou pro své drsné přírodní podmínky téměř neobydleny.

Indie a sousední státy
Příroda je zde neobyčejně bohatá, většinou je však také vážně ohrožena.

Čína, Japonsko a sousední státy
Čína je státem s největším počtem obyvatel. Většina území je přeměněno na zemědělskou půdu, což nepříznivě ovlivňuje přírodní prostředí.
V Japonsku jsou zvířata ohrožena nedostatkem prostoru a znečištěním prostředí.

Jihovýchodní Asie
Většinu území zaujímá tropický prales, který je ohrožen kácením. Divokou zvířenu rovněž krutě postihly válečné konflikty ve Vietnamu a v Kambodži.

Austrálie a Nový Zéland
Austrálie je snad nejpodivuhodnějším domovem všech savců - vačnatců. Příchod prvních bílých osadníků před 200 lety znamenalo pro vačnatce velké ohrožení.
Na Novém Z. byla zvířata dobře přizpůsobena životu, avšak nové druhy živočichů, vysazené Evropany, porušily zdejší křehkou přírodní rovnováhu.

Tichomořské ostrovy
Když na tyto ostrovy připluli lidé, zničili často jejich přirozené prostředí, nebo zde vysadili nové druhy zvířat, které se staly hrozbou pro původní faunu.

Arktida
Největší hrozbu pro tuto přírodu představuje nebezpečí znečištění ropnými látkami.

Antarktida
Toto území není trvale osídleno lidmi a nežijí zde ani žádná větší zvířata. Tento světadíl nebude ani v budoucnu hospodářsky využíván.

Budoucí vývoj
Nelze říci, jak bude vypadat svět živočichů za několik desítek let. V tomto ohledu záleží jen na tom, kdy si lidé pořádně uvědomí, co může hubení živočichů způsobit. Ovšem už teď se pracuje na záchraně výstavbou přírodních parků a různých rezervací.

Návrhy možných řešení

Ochránci přírody se snaží zlepšit osud kriticky ohrožených, málo početných populací živočichů jejich rozmnožováním v zajetí a následným vypouštěním do volné přírody. Ovšem bez neustálého a dlouhodobého sledování a výzkumu živočichů nebudeme moci obdobné problémy překonat. I když není zpětné vysazení druhů do volné přírody často z nejrůznějších důvodů možné, chov v lidské péči má velký význam. U mnoha druhů založili odborníci plemenné knihy a jednotlivé zoologické zahrady cíleně rozmnožují jen jedince, u nich se jejich vzájemným pářením zoologové doufají, že tímto způsobem udrží populaci při životě do té doby, dokud se nepopdaří překonat problémy s jejím vysazením, nebo v zajetí vznikne silná populace. Také by pomohlo, kdyby se zabránilo kácení deštných pralesů.

Použitá literatura:
Lidé a Země
Planeta zvířat
Atlas ohrožených živočichů