Tygr - Válka o tygry

Ještě před šedesáti lety žilo v jihovýchodní Asii přes 100 000tygrů patřících do osmi poddruhů.Dnes jich v přírodě přežívá necelých 5000,tři poddruhy jsou vyhubeny definitivně.Počty největšího současného poddruhu,tygra sibiřského,odhadovali vědci v roce 1989 na posledních přibližně 400 zvířat.O čtyři roky později jich nezbývala ani polovina.Tygří maso,kosti,vousy či drápy jsou od pradávna důležitou součástí východní medicíny,tygří pohlavní orgány jsou pak považovány za mocné afrodiziakum.Ceny vzácných surovin tomu odpovídají-v Číně lze například za tygří penis získat 170 dolarů,za sadu tygřích kostí 12 000 dolarů,za kůži 10 000 dolarů a celý tygr vynese prodejci 15-18 000 dolarů.Ovšem prodá-li totéž zvíře v některém z velkých měst na západě,může za něj získat až 50 000 dolarů!

Sibiřští tygři kdysi obývali rozsáhlé území-jejich domov se rozprostíral od Bajkalského jezera přes Čínu až po severní Koreu a severní oblasti Dálného východu.Více než 6000 let staré skalní kresby objevené v okolí Amura zobrazují tygry obklopené jeleny,maskovanými tvářemi a hady.Ale v průběhu uplynulých dvou set let vytlačil člověk tygry do úzkého,hustě zalesněného pásu hor lemujících pobřeží Japonského moře.Nehostinný horský deštný les,v létě plný komárů a ovádů,v zimě pak spoutaný krutým mrazem (během zimy může rtuť teploměru klesnout až k –50°C) a vysokou sněhovou pokrývku,avšak tygrům poskytl skvělé útočiště před člověkem.Přesto je lidé dostihli i zde a již v roce 1937 se v důsledku nekontrolovaného lovu ocitli sibiřští tygři na pokraji vyhubení-na celém světě jich zbývalo méně než 50!Tenkrát jim paradoxně pomohla druhá světová válka,zákazy lovu a těžká doba stalinismu-v průběhu stalinské genocidy byli téměř do jednoho vyvražděni místní lovci tygrů a šéfové pašeráckých gangů.Do roku 1990 se proto tygří populace ustálila na 350-400 zvířatech.Začátkem devadesátých let,po převratu a rozpadu Sovětského svazu,dolehla na Dálný východ těžká ekonomická krize.Lidé se náhle ocitli bez práce i bez možnosti obživy,zato se otevřely hranice s Čínou, jižní Koreou a Tchaj-wanem.To vedlo k obrovskému rozmachu pytláctví a pašeráctví-přes hranice začalo proudit množství žádaného zboží:vzácných a ohrožených druhů sibiřských rostlin a zvířat.Během velmi krátké doby se tak vinou pytláků dramaticky snížili především stavy sibiřských tygrů: v letech 1992-93 jich odhadem zbývalo posledních asi 150 kusů.Ruské ministerstvo životního prostředí proto začátkem roku 1994 začalo ve spolupráci se světovými organizacemi na ochranu přírody připravovat projekt Amba (jménem Amba nazývalo tygra původní sibiřské obyvatelstvo,které ho považovalo za božstvo).Z obrovského množství přihlášených dobrovolníků vybralo 15 mužů,kteří měli potřebnou kvalifikaci a fyzické předpoklady: měli za sebou zkušenost v boji a v přežívání v externích podmínkách,ale také např.uměli řídit terénní vůz nebo manipulovat s vysílačkou. Ti pak prošli náročným výcvikem a školením a odjeli na Dálný východ,aby zde bránili tygry před pytláky.V oblastech,kde dosud vládla anarchie a neexistovaly zákony (přesněji,neexistoval nikdo,kdo by vyžadoval jejich dodržování),se náhle objevila nepočetná,ale silná ozbrojená jednotka,která zahájila boj proti pytlákům.Hned od samého počátku byla úspěšná-během roku zkontrolovala tisíce vozů a nákladů a objevila řadu pašeráckých stezek.Zabavila množství tygří kůže,kostí i celých zvířat,stovky zbraní,pozatýkala desítky pytláků a pašeráků. Práce protipytláckého komanda ovšem nebyla a není bez nebezpečí-ozbrojené pašerácké mafie se svého snadného výdělku nevzdávají bez boje.,,Strážci tygrů‘‘proto nejednou hleděli do hlavní pušek a unikli smrti jen o vlásek (případně neunikli,jeden z nich byl již nalezen s kulkou v hlavě).Ohroženy jsou i jejich rodiny a blízcí přátelé-členové pašeráckých gangů a mafií pronásledují dokonce i jejich děti.Patnáct členů tygřího komanda střeží obrovské území téměř bez cest-jeho rozloha činí přibližně 150 000km‘.Mají sice k dispozici terénní auta, vysílačky a dnes i moderní počítače,přesto je jich málo.Jejich práce je tedy nejen nebezpečná,ale i nesmírně časově a fyzicky náročná.Není proto divu,že někteří z nich tento psychický tlak nevydrží a po čase svou práci u tygří jednotky vzdají.Ti zbývající (a někteří z nich,např.velící důstojník Vladimír Šejtinin,nebo vedoucí celé jednotky Vladimír Dukov,jsou členy „tygřího komanda“od samého počátku)však dosahují významných úspěchů: za poslední roky se podařilo snížit pytláctví o 70% a počet tygrů žijících v oblasti se zvýšil opět na původních 400-470 kusů.

Sibiřská tajga je domovem i mnoha dalších druhů rostlin a živočichů,jejichž části,kožešiny či orgány jsou nesmírně žádané na černém trhu.Strážci tygrů tedy bojují proti sběračům a pašerákům vzácného žen-šenu či lovcům nejvzácnějšího poddruhu levharta,levharta amurského (ve volné přírodě jich zbývá méně než 40).Na pašeráckých stezkách i oficiálních cestách a silnicích kontrolují náklady a zabavují nejen tygří kosti,kůže a další části jejich těl,ale také ilegálně držené zbraně (jejich počty jsou do tisíců),tlapy a pohlavní orgány medvědů,pachové žlázy kabarů pižmových apod.Pytláci ovšem bohatě zásobují i černý trh z kožešinami-např.jen v jediném nákladu zabaveném na jedné z odhalených pašeráckých stezek objevili strážci tygrů 17 647 veverčích kožek,581 kožek sibiřských norků,sedm kožešin vydřích a sobolích.Při zatýkání pašeráků a pytláků často narazí na zločince,kteří mají na svědomí i horší činy včetně vražd na domorodém obyvatelstvu.Strážci tygrů se tak nepřímo stávají strážci zákona a úzce spolupracují jak s policií,tak s místním udehejským obyvatelstvem,které chránilo tygry jako božstvo tajgy již odpradávna.Avšak prakticky každý rok musejí strážci jednoho až dva tygry sibiřské zastřelit.Důvodem je,že napadají lidi.Jeden takový tygr např. ohrožoval lesní dělníky v roce 1998.Když byl zastřelen,ukázalo se,že jde o dospělého samce,který vážil pouze 120kg.Měl z neznámého důvodu ulámané drápy,takže nebil schopen lovit přirozenou kořist.Zaměřil se proto na dostupnější objeti-lidi a jejich zvířata.Zdraví tygři se jinak člověku vyhýbají a nenapadají ho (s výjimkou samic bránící mláďata).