iReferáty.cz je internetová databáze referátů. Referáty, seminární práce, životopisy a čtenářský deník pro střední a základní školy.
Vytištěno ze serveru www.iReferaty.cz
Žraloci
Zařazeno: iReferaty.cz >
Referáty
> Přírodopis / Biologie
> 306
> Žraloci
Titulek: Žraloci
Datum vložení: 3.8.2006
squareVClanku:
id='square-ir'
id='square-ir'
Spolu s rejnoky a chymérami řadíme žraloky mezi tzv. paryby. Většina paryb má tělo pokryté ostrými a tvrdými šupinami. Kostra paryb není tvořena kostmi, ale chrupavkami. Na chrupavčité lebce jsou dobře vyvinuté chrupavčité čelisti. Paryby mají dobře vyvinutý cévní systém (srdce, tepny a žíly) a párové ploutve po stranách těla. Mezi paryby počítáme asi 6 000 druhů současných obratlovců.
Žraloci mají velká vajíčka krytá rohovitou schránkou na níž jsou velmi často četné dlouhé výrůstky, které slouží k zachycení vajec na ponořených předmětech. Žraloci nemají vyvinutý plynový měchýř. Žábry žraloků nechrání kostěná víčka (tzv. skřele). Voda z žaber proudí ven žeberními štěrbinami.
Setkáváme se s:
- malými žraloky (asi 15 cm dlouhými, kteří váží okolo 200 g)
- velkými žraloky (obři dlouzí 20 m a vážící kolem 20 tun)
Žraloci se liší nejen velikostí, ale i stavbou těla a způsobem života. Podle toho je dělíme do 10 různých řádů. Všichni žraloci mají řadu shodných znaků a vlastností a proto je zoologové sjednotili do jediného nadřádu zahrnujícího asi 350 druhů.
Některé druhy žraloků jsou živorodé. K oplodnění vajíček dochází v těle matky. Embrya se vyvíjejí ve zvláštním rozšíření vejcovodů. Nevyvíjejí se rovnoměrně. Vyvinutější mláďata jsou schopna začít samostatný život dříve než opustí tělo matky. Takoví jedinci pak požírají ještě v těle matky sourozence nebo ještě neoplodněná vejce. Proto živorodé druhy žraloků mívají málo mláďat. Narozená mláďata jsou dokonale fyzicky vyvinutá a velmi dravá.
Většina žraloků je vejcoživorodá. Kladou vejce chráněná pevnou skořápkou, která bývají nejrůznějšího tvaru (kulovitá, hruškovitá, oválná, spirálovitá, hranatá) a barvy (krémová, černá, žlutá, rezavá). Vejce jsou vždy značně velká. Např. vejce žraloka obrovského 60 x 40 cm. I malí žraloci vylíhnutí z vajec jsou zcela samostatní.
Žralok velrybí
Tento druhy žraloka žije v tropech a subtropech. Někdy bývá proto nazýván jižním žralokem. Zpravidla žije v nevelkých hejnech blízko hladiny. Je to největší žralok. Délka 12-18 metrů, není dravec, živí se planktonem, pro člověka zcela neškodný. Plave se široce rozevřenou obrovskou tlamou, do které by se vešlo 4 až 5 lidí. Má asi 15 000 drobných zubů. K nasycení potřebuje denně asi 50 až 200 kg planktonu (velryba až 3 tuny).
Žralok veliký
Žije v Atlantickém oceáně od trop vod až po Grónsko a Bílé moře a v Tichém oceáně od tropů až po Aljašku. Je menší než velrybí žralok. Dorůstá nejvíce 15 metrů délky. Živí se planktonem. V létě se pohybuje u hladiny. Na zimu se ponoří do hlubin. Nepřijímá potravu, žije ze zásob tuku. Upadá do jakéhosi spánku. Jeho filtrační ústrojí (k zachycení planktonu) zakrní a nové se objeví až koncem zimy. Mládaťa rodí dvakrát ročně v mořských hlubinách.
Žralok lidožravý
Dorůstá délky 12 metrů. Má cm dlouhé zuby. Velmi žravý. Moc si potravu nevybírá. Snědl i slona. Dva metry dlouhého žraloka nekouše, ale rovnou polyká. Tento druh žraloka je kanibal - požírá se navzájem a hlavně napadá lidi. V Austrálii se mu říká "bílá smrt".
Žralok sleďový
Menší, mírný druh, lidi nenapadá.
Žralok mako
Dlouhý asi 3 metry. Největší dosud ulovený vážil 357 kg. Tento druh je verlmi rychlý a mrštný. Skáče i nad hladinu. Může napadnout člověka. Je výjimečně žravý. V 350 kg těžkém žralokovi bylo nalezeno 67 kg masa z mečouna.
Žralok kladivoun
Žije hlavně v tropech. Pouze kladivoun obecný navštěvuje vody mírného pásma. Dorůstá délky asi 3-6 metrů. Hlava a oči připomínají kladivo. Oči má po stranách a jsou vzdáleny více než jeden metr. Může být nebezpečný pro lidi. Napadá i rejnoky chráněné jedovatými trny. Jed na něj nepůsobí.
Druhy zubů:
1. Dlouhé a tenké - slouží k chytání malých ryb či olihní, kterou žralok sní v celku. Například žralok mako.
2. Trojúhelníkové a tenké - slouží k ukousnutí velkého kusu masa ( až 20 kilogramů ) např. z lachtanů či lvounů. Trhání masa je prováděno pohyby hlavy ze strany na stranu. Například žralok bílý.
3. Tupé - slouží k rozdrcení skořápek krabů a humrů. Například hladkoun šedý.
4. Víceúčelové, jedna strana je roztřepená a druhá ostrá - slouží k rozdrcení krunýřů želv, ale i k lovu ryb a medůz. Například žralok tygří.
5. Malé - neslouží k lovu potravy. Byly používány jako smirkový papír. Například žralok velký.
Žraloci mají velká vajíčka krytá rohovitou schránkou na níž jsou velmi často četné dlouhé výrůstky, které slouží k zachycení vajec na ponořených předmětech. Žraloci nemají vyvinutý plynový měchýř. Žábry žraloků nechrání kostěná víčka (tzv. skřele). Voda z žaber proudí ven žeberními štěrbinami.
Setkáváme se s:
- malými žraloky (asi 15 cm dlouhými, kteří váží okolo 200 g)
- velkými žraloky (obři dlouzí 20 m a vážící kolem 20 tun)
Žraloci se liší nejen velikostí, ale i stavbou těla a způsobem života. Podle toho je dělíme do 10 různých řádů. Všichni žraloci mají řadu shodných znaků a vlastností a proto je zoologové sjednotili do jediného nadřádu zahrnujícího asi 350 druhů.
Některé druhy žraloků jsou živorodé. K oplodnění vajíček dochází v těle matky. Embrya se vyvíjejí ve zvláštním rozšíření vejcovodů. Nevyvíjejí se rovnoměrně. Vyvinutější mláďata jsou schopna začít samostatný život dříve než opustí tělo matky. Takoví jedinci pak požírají ještě v těle matky sourozence nebo ještě neoplodněná vejce. Proto živorodé druhy žraloků mívají málo mláďat. Narozená mláďata jsou dokonale fyzicky vyvinutá a velmi dravá.
Většina žraloků je vejcoživorodá. Kladou vejce chráněná pevnou skořápkou, která bývají nejrůznějšího tvaru (kulovitá, hruškovitá, oválná, spirálovitá, hranatá) a barvy (krémová, černá, žlutá, rezavá). Vejce jsou vždy značně velká. Např. vejce žraloka obrovského 60 x 40 cm. I malí žraloci vylíhnutí z vajec jsou zcela samostatní.
Žralok velrybí
Tento druhy žraloka žije v tropech a subtropech. Někdy bývá proto nazýván jižním žralokem. Zpravidla žije v nevelkých hejnech blízko hladiny. Je to největší žralok. Délka 12-18 metrů, není dravec, živí se planktonem, pro člověka zcela neškodný. Plave se široce rozevřenou obrovskou tlamou, do které by se vešlo 4 až 5 lidí. Má asi 15 000 drobných zubů. K nasycení potřebuje denně asi 50 až 200 kg planktonu (velryba až 3 tuny).
Žralok veliký
Žije v Atlantickém oceáně od trop vod až po Grónsko a Bílé moře a v Tichém oceáně od tropů až po Aljašku. Je menší než velrybí žralok. Dorůstá nejvíce 15 metrů délky. Živí se planktonem. V létě se pohybuje u hladiny. Na zimu se ponoří do hlubin. Nepřijímá potravu, žije ze zásob tuku. Upadá do jakéhosi spánku. Jeho filtrační ústrojí (k zachycení planktonu) zakrní a nové se objeví až koncem zimy. Mládaťa rodí dvakrát ročně v mořských hlubinách.
Žralok lidožravý
Dorůstá délky 12 metrů. Má cm dlouhé zuby. Velmi žravý. Moc si potravu nevybírá. Snědl i slona. Dva metry dlouhého žraloka nekouše, ale rovnou polyká. Tento druh žraloka je kanibal - požírá se navzájem a hlavně napadá lidi. V Austrálii se mu říká "bílá smrt".
Žralok sleďový
Menší, mírný druh, lidi nenapadá.
Žralok mako
Dlouhý asi 3 metry. Největší dosud ulovený vážil 357 kg. Tento druh je verlmi rychlý a mrštný. Skáče i nad hladinu. Může napadnout člověka. Je výjimečně žravý. V 350 kg těžkém žralokovi bylo nalezeno 67 kg masa z mečouna.
Žralok kladivoun
Žije hlavně v tropech. Pouze kladivoun obecný navštěvuje vody mírného pásma. Dorůstá délky asi 3-6 metrů. Hlava a oči připomínají kladivo. Oči má po stranách a jsou vzdáleny více než jeden metr. Může být nebezpečný pro lidi. Napadá i rejnoky chráněné jedovatými trny. Jed na něj nepůsobí.
Druhy zubů:
1. Dlouhé a tenké - slouží k chytání malých ryb či olihní, kterou žralok sní v celku. Například žralok mako.
2. Trojúhelníkové a tenké - slouží k ukousnutí velkého kusu masa ( až 20 kilogramů ) např. z lachtanů či lvounů. Trhání masa je prováděno pohyby hlavy ze strany na stranu. Například žralok bílý.
3. Tupé - slouží k rozdrcení skořápek krabů a humrů. Například hladkoun šedý.
4. Víceúčelové, jedna strana je roztřepená a druhá ostrá - slouží k rozdrcení krunýřů želv, ale i k lovu ryb a medůz. Například žralok tygří.
5. Malé - neslouží k lovu potravy. Byly používány jako smirkový papír. Například žralok velký.
Hodnocení: (hodnotilo 326 čtenářů)
Ohodnoť tento referát:
Referáty | Čtenářský deník | Životopisy |
Nastavení soukromí | Zásady zpracování cookies
© provozovatelem jsou iReferaty.cz (Progsol s.r.o.). Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.
Referáty jsou dílem dobrovolných přispivatelů (z části anonymních). Obsah a kvalita děl je rozdílná a závislá na autorovi. Spolupracujeme s Learniv.com. Zveřejňování referátů odpovídá smluvním podmínkám. Kontakt: info@ireferaty.cz
Nastavení soukromí | Zásady zpracování cookies
© provozovatelem jsou iReferaty.cz (Progsol s.r.o.). Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.
Referáty jsou dílem dobrovolných přispivatelů (z části anonymních). Obsah a kvalita děl je rozdílná a závislá na autorovi. Spolupracujeme s Learniv.com. Zveřejňování referátů odpovídá smluvním podmínkám. Kontakt: info@ireferaty.cz