Sovy

Zrak
-sovy jsou jediný ptáci, kteří mají obě oči umístěny vedle sebe, a nikoli po stranách hlavy
-oči jsou velké, ale nepohyblivé, sova je nemůže klopit ani otáčet
-zato však má úhel pohledu 160 stupňů, jsou ale také druhy, které ji otočí o 270 stupňů.
-jsou dalekozraké, nablízko vidí hůře a na velmi krátkou vzdálenost nevidí vůbec
-sova je převážně noční pták, a proto je schopna vidět dobře i v noci, protože její oko obsahuje mnohem více světločivných buněk než ostatní ptáci
-za dne se stáhne citlivá duhovka v malou zorničku, v noci se naopak rozšíří, aby i to nejslabší světlo proniklo do oka
-v úplné tmě ovšem nevidí ani sova
Sluch
-má padesátkrát lepší sluch než člověk, a jako jediná mezi ptáky má jakési ušní boltce, což jsou kožní záhyby, obklopené peřím
-peří na hlavě sovy je uspořádáno tak, že zvuk směřuje k ušním otvorům, umístěným nesouměrně po stranách hlavy, což sově pomáhá při zaměřování zvuku (nenapomáhají tomu tzv. „uši“)
-jeho sluchový aparát vnímá i zvuky pro lidské ucho neslyšitelné, a tak může sova uslyšet i myš, pohybující se třeba pod vrstvou sněhu.
Kořist
-většina sov jsou noční ptáci, takže loví převážně v noci
-jejich kořistí jsou převážně, podobně jako je tomu u dravců, teplokrevní živočichové (myši, sysli, ježci, zajíci, kuny i jezevci a lišky, od pěnkavy po kachnu, bažanta, tetřeva, krkavcovité, dravce i ostatní sovy)
-sovy polykají kořist celou, s peřím nebo srstí a s kostmi, když je úlovek příliš velký, roztrhají ho na kusy díky silnému zobáku a ostrým drápům, ale opět ho nijak nečistí, výjimkou je výr velký, který někdy kořist očistí
-lovecký revír je velmi rozsáhlý
Rozmnožování
-hnízdo, pokud ho má, je na zemi nebo skalním útesu
-tvoří ho malá jamka, pokrytá lehce jehličím
-hnízdí však i v dutinách stromů nebo ve starých hnízdech dravců
-samice nesnáší vejce najednou, ale v několikadenních intervalech, snáší 2 - 4 vejce, většinou koncem března a v dubnu, mláďata setrvávají v hnízdě 5 - 6 týdnů a pak se rozlétávají do okolí
-mláďata sov jsou zpočátku slepá a hluchá a ptáčata v hnízdě jsou různě vyvinutá, mezi nimi je vzhledem k věkovému rozdílu i velký rozdíl ve velikosti, což vede v nouzi ke kanibalismu
-mláďata mají nejprve šedavě bílý hebký prachový šat, který se u ostatních ptáků vymění za peří obrysové, sovám však prachové peří nevypadává, ale dále roste, druhý šat mají okrový s tmavými příčnými proužky a tmavým okolím kolem tmavohnědého oka, peří obrysové jim narůstá později, když už jsou schopné letu, je žlutohnědé s méně výraznou černou kresbou

Zástupci:

Sovice sněžná (): rozpětí křídel 160 cm, váha okolo 2,5 kg. Je téměř bílá. Peří na „obličeji“ má tak husté a dlouhé, že jí téměř zakrývá zobák. Stejně husté a dlouhé jí roste na běhácích. Nemá „uši“. Hnízdo nestaví, stačí jí pouhá jamka, v ní je proměnný počet vajec, který závisí na počtu potravy. Loví zajíce, lumíky, hranostaje a ptáky. Žije na severu Evropy, Asie a Ameriky, hnízdí v tundře.

Výreček malý (): není větší než kos, váží pouze 80 g, na hlavě se jí jasně rýsují péřové „uši“. Jako ostatní sovy ano výreček malý si nestaví vlastní hnízdo, usadí se v cizím nebo někde v dutině. Žije v jižní Evropě, na mnoha místech v Asii a severní Africe.

Sýček obecný (Athene noctua): výška kolem 20 cm, rozpětí křídel 65 cm, váha 160-180 g, často hnízdí nedaleko lidského obydlí, dokonce i na půdách domů. Má „uši“. K hnízdění mu stačí jakákoli malá jamka nebo prohlubinka. Žije ve střední a jižní Evropě, v severní Africe i Asii - všude tam, kde je otevřená krajina.

Sova králičí (): malá sova, která se často usadí v norách různých stepních hlodavců, ale i v jeskynních nebo ve skrýši, kterou si sama vyhloubí. Mláďata vydávají zvuk, který se věrně podobá hadímu syčení a chrání je tak proti možným útočníkům.

Sova pálená (Tyto alba): výška mezi 30 a 40 cm, chybí „uši“. Bývá často blízkým sousedem lidských obydlí. usídlí se ve starých zvonicích, na půdách či v nějakých rozvalinách a loví v otevřené krajině. Hnízdo si nestaví, vejce odkládá a mláďata vysedí jen tak na zemi, bez podložky. Mláďata vyvádí dvakrát za rok, což je mezi sovami výjimka. Sova pálená na zimu neodlétá, ale často se stěhuje do jiných míst za potravou.

Pustovka (): je jednou z častých výjimek mezi sovami - staví si hnízdo. Pustovka je o něco větší než 30 cm a má menší, přilehlejší „uši“. Žije v mírných i chladnějších oblastech Evropy, Severní Ameriky, na tichomořských ostrovech a v jižní části Jižní Ameriky.

Kalous ušatý (Asio otus): výška kolem 30 cm,

Puštík obecný (Strix aluco): rozpětí křídel více než jeden metr, hmotnost až půl kilogramu. Hnízdí v celé Evropě kromě nejsevernější části, místy i v jižní Asii a severní Africe. Je stálý a patří k našim nejhojnějším sovám.
Puštík belavý (): je o něco větší než puštík obecný a žije v severní Evropě a na Sibiři v jehličnatých lesích a také ve východním Slovensku.Jeho hlavní potravu tvoří drobní savci, které někdy loví i ve dne.

Výr velký (Bubo bubo)
- čeleď: sovovití (Strigidae), rod: bubo
-naše největší sova s rozpětím křídel 160 až 180 cm o hmotnosti až 3 kg a výšce okolo 70 cm
-má velkou hlavu s oranžovýma očima a výraznými oušky
-husté a jemné peří je celkově žluté nebo rezavohnědé na hřbetě tmavší
-tmavohnědé skvrny na světlejší spodině těla přecházejí na břiše v jemnou žebříčkovitou kresbu
-závoj okolo očí je rezavě žlutý s hnědou a černou, u oka s bílou kresbou
-bílou skvrnu má také na bradě pod zobákem, který je černý
-létá naprosto bezhlučně, dokáže to díky zvláštní stavbě letek a hebkému hustému peří, které tlumí zvuk
-výr je převážně lesní pták