Ptáci

Ptáci

Během svého dlouhého vývoje se ptáci přizpůsobili životu v nejrůznějších typech prostředí, a proto najdeme ve všech částech těla,ve zbarvení i biologii velkou různorodost. Přesto však ptáky spojuje několik vlastností, kterými se jasně odlišují od ostatních obratlovců. Ptáci projevují největší vývojovou příbuznost s plazi. Ptáci i plazi mají stejné předky, po kterých mají několik společných znaků.Ptáci i plazi jsou vejcorodí, nemají kožní žlázy a jejich lebka je spojena s páteří jen jedním kloubem.
Hlavním orgánem pohybu ptáků jsou křídla, opatřená lehkými a vysoce účelnými pery a poháněná mohutnými létacími svaly, upínajícími se v silné vrstvě na abnormálně vyvinutý hřeben prsní kosti. Odlehčení těla se mimo jiné projevuje i v tom, že většina dlouhých kostí ptáků je dutá, masivní chrup je nahrazen lehkým, rohovinou krytým zobákem. Nemají močový měchýř a zadní končetina je velmi lehkého typu.
Ptačí peří není jen nástrojem pohybu, ale zároveň chrání tělo před ztrátou tepla, neboť má značnou izolační schopnost.
Ptáci jsou živočichové teplokrevní podobně jako savci, a protože nejsou závislí na teplotě prostředí, mohli osídlit i velmi nehostinné studené kraje. Jejich průměrná tělesná teplota se pohybuje kolem 41 °C a je tedy vyšší než u savců. Let ptáků vyžaduje velký výkon srdce, a proto – ve srovnání s ostatními obratlovci – je srdce ptáků relativně velké a kromě toho pracuje mnohem intenzivněji. U malých ptáků je počet tepů asi 500 za minutu.
Pro rychle létající ptáky je nejdůležitější smysl zrak, který zejména u dravců a sov dosahuje velké dokonalosti. Naproti tomu čich je vyvinut slabě. Sluch mají velmi dobrý a dovedou jím zachytit i jemné šelesty a přesně určit odkud vychází.
Ptáci jsou vázáni především k hnízdnímu okrsku, který má různou velikost a je obklopen neviditelnými, někdy však nepřekročitelnými hranicemi. Stálí ptáci svůj hnízdní okrsek neopouštějí ani v době mimo hnízdění. Přelétaví ptáci se po vyhnízdění pohybují v širším okolí hnízdiště. A stěhovaví ptáci v pozdním létě - když je skončena výchova mláďat - odlétají ze svých hnízdišť a táhnou do vzdálených, kde najdou výhodnější životní podmínky.

Systém ptáků - podle vědeckého systému rozdělujeme ptáky do řádů. A řády dělíme do čeledí.

Ve střední Evropě se vyskytují tyto řády:

Řád: Čeleď:

Potáplice Potáplicovití
Potápky Potápkovití
Trubkonosí Buřňáčkovití
Buřňákovití
Veslonozí Kormoránovití
Terejovití
Pelikánovití
Brodiví Volavkovití
Čápovití
Ibisovití
Plameňáci Plameňákovití
Vrubozobí Kachnovití
Dravci Krahujcovití
Sokolovití
Orlovcovití
Hrabaví Tetřevovití
Bažantovití
Krátkokřídlí Chřástalovití
Jeřábovití
Dropovití
Bahňáci Ústřičníkovití
Kulíkovití
Slukovití
Lyskonohovití
Tenkokozobcovití
Dytíkovití
Ouhorlíkovití
Dlouhokřídlí Rackovití
Rybákovití
Chaluhovití
Alky Alkovití
Měkkozobí Holubovití
Stepokuři Stepokurovití
Sovy Puštíkovití
Sovovití
Kukačky Kukačkovití
Lelkové Lelkovití
Svišťouni Rorýsovití
Srostloprsí Mandelíkovití
Ledňáčkovití
Vlhovití
Dudkovití
Šplhavci Datlovití
Pěvci Vlaštovkovití
Brkoslavovití
Skřivanovití
Konipasovití
Skorcovití
Střízlíkovití
Ťuhýkovití
Pěvuškovití
Pěnicovití
Drozdovití
Sýkořicovití
Mlynaříkovití
Moudivláčkovití
Sýkorovití
Brhlíkovití Pěnkavovití
Špačkovití
Žluvovití
Krkavcovití