Noční motýli

Noční motýli

Motýli jsou rozsáhlý, nejkrásnější a mnohotvárný řád hmyzu charakteristické a celkem stejné stavby těla. Jejich způsob života je nesmírně rozmanitý.

Motýli se běžně dělí na denní, noční a večerní motýli, toto dělení je ale spíše účelové a neodpovídá vědeckému systému.
Noční a večerní motýli – lidé jim říkají "můry". Tito motýli létají především v noci, mají své "hodiny", nelétají pořád. Někteří létají za soumraku a potom před rozedněním, pro některé je typická půlnoc. Jejich zbarvení je málo výrazné, často jako kůra stromů. Přes den sedí nehybně na jednom místě a jejich krycí zbarvení je výborně maskuje. Sedící můra drží křídla roztažená, motýli odpočívají s křídly složenými nad tělem.

Motýli mají dokonalou proměnu. Jejich larvy jsou polypodní a nazýváme je obecně housenky. Zatímco housenky mají dobře vyvinuté kousací ústrojí, čelisti dospělých motýlů jsou až na malé výjimky přeměněny v trubičkovitý sosák. V jejich vývoji se objevuje klidové stadium – kukla. Housenky ze slinných žláz vylučují na vzduch tuhnoucí vlákno, do něhož se v době kuklení zapřádají. Housenky můr si spřádají kokon. Housenky se živí rostlinnou potravou, dospělci se živí sáním květového nektaru.
Noční motýli mají většinou vějířovité, pýřité nebo hřebenité tykadla, trubičkovitý svinutelný sosák, ten je v klidu vždy spirálovitě stočen pod hlavou. Avšak jejich největší ozdobu jsou křídla. Ta jsou blanitá, pokrytá oboustranně, velmi hustě šupinkami, snadno se odírají. Motýli mohou pohybovat každým párem křídel nezávisle, u můr jsou křídla spojena. Křídla skládají naplocho na zadeček. Můry bývají tlustější a chlupatější než motýli. Registrují ultrazvuk a tím často unikají netopýrům.

Typickými zástupci nočních motýlů jsou "lišajové" mající dlouhé, proudnicovité tělo a úzká křídla. Patří proto mezi nejrychlejší letce mezi hmyzem, neboť dosahují rychlosti i větší než 50 km za hodinu. Dokáží uletět až tisícikilometrové etapové noční tahy. Mají mimořádně dlouhé sosáky (může být dlouhý až 25cm), při sání nektaru na rostlinu nedosedají. Jejich housenky mají na osmém zadečkovém článku roh. Někteří z nich se u nás vůbec nerozmnožují, pouze k nám zalétají z jižní Evropy nebo ze severní Afriky. Nejznámější zástupce je Lišaj smrtihlav, i když nijak hojný motýl. Proslavila ho podivná kresba na horní straně hrudi, která připomíná umrlčí lebku.
Dalšími zástupci nočních motýlů jsou již zmiňované "můry" mají zavalité chlupaté tělo a kuklí se v zemi např. Stužkonoska modrá.

Mezi noční motýli patří i "moli". Mají úzká zadní křídla a na zadních okrajích mají dlouhé třásně. Jejich housenky se živí tkaninami a kožešinami. Nejznámější je Mol šatní.

Dalšími zástupci "píďalky" jsou známé hlavně díky zvláštnímu pohybu svých housenek – smyčkovitě vzdalují tělo od podkladu a zase je napínají – připomíná odměřování starou českou mírou – "pídí". Zástupce např. Píďalka angreštová má černou skvrnitou kresbu na žlutých křídlech.

Nesmím však také opomenout "přástevníky", jsou nápadní tím, že druhý pár jejich křídel je červený s tmavými skvrnami. Toto zbarvení slouží k vylekání nepřítele. S jejich tmavými chlupatými housenkami se často setkáme koncem léta, kdy opouštějí hostitelské rostliny a hledají vhodné místo, aby se zakuklily. Vypadají jako plyšové hračky a lákají k pohlazení, avšak citlivějším lidem mohou jejich chloupky způsobit nepříjemnou vyrážku např. Přástevník medvědí.

Mezi noční motýli můžeme přiřadit i "obaleče", to jsou původci červivosti jablek např. Obaleč jablečný. Nebo také "bourovce", kteří se chovají pro přírodní hedvábí, živí se listím z moruší, jeho kokon bývá obalen vláknem dlouhým až 12 000m např. Bourec morušový.
K nočním motýlům řadíme také "bekyně", "martináče", "nesytky" či "zavíječe", jejichž housenky můžeme najít v mouce nebo v sušeném ovoci.

Dospělý hmyz u motýlů neškodí, zato však jejich larvy zvané housenky jsou v mnoha případech škůdci velmi nebezpeční. Některé druhy škodí nejen v přírodě, ale i v domácnostech, ve skladech látek a potravin. Mnoho druhů motýlů jsou však zase užiteční, jelikož opylují rostliny.

S motýli se setkáme všude. Od krajů studených, kde žijí především různé druhy molů, až po tropy hýřící největším bohatstvím a krásou druhů. Motýli obydlili všechny biotopy – i vodu, alespoň ve stadiu housenky. Počet motýlích druhů je mnoho a počet milovníků a sběratelů motýlů není menší. Krása motýlích křídel inspirovala i básníky a hudební skladatele.