Proč se ryba nemusi z vody vynorovat a delfin ano?

Project - Voda
Proč se ryba nemusí z vody vynořovat a delfín ano?

Delfíni:

Delfíni patří mezi kytovce a na první pohled se podobají rybám. Ačkoli stráví celý svůj život ve vodě, nemají žábry a nekladou vejce. Jsou to savci dýchající vzduch, kteří úspěšně osídlili moře a sladké vody. Delfíni rodí podobně jako suchozemští savci živá mláďata a kojí je mlékem. Když se mládě narodí, nesnaží se nadechnout pod vodou. Pokud by k tomu došlo, plíce by se mu naplnily vodou a mládě by se utopilo. Jakmile se však hlava mláděte dostane nad hladinu, dýchací otvor se reflexivně otevře a ono se může bez nebezpečí nadechnout.

Dýchací soustava:
Delfín, stejně jako ostatní savci, dýchá plícemi. I když žije pod vodou, dýchá vzduch. K tomu potřebuje orgány, které ostatní savci nemají. Jsou to například záklopky, které brání průniku vody do dýchací soustavy, vzduchové váčky, které zadržují vdechnutou vodu, ale slouží také jako zásobárna kyslíku. Pomocí těchto orgánů a speciálního „jazyku‘‘ umí vydávat zvuky, jako je pískání, vrzání, štěkání, mlaskání, atd. pod vodou používají dýchacího otvoru, který je umístěn těsně před čelní krajinou, na vzduchu dokážou vydávat vrzavé zvuky ústní dutinou.

(Byl pozorován kulohlavec, který vydržel pod vodou půl druhé hodiny, a běhula (i když vyděšená z lovců), jež tam strávila sedmdesát minut.
Kosatka dravá, černá a plískavice šedá se často potápějí na víc než půlhodinu. Delfíni střední nebo menší velikosti zůstávají pod vodou obvykle pět až osm minut. Pak se musí vynořit na hladinu a nadýchat se vzduchu.)

Delfínovo dýchání, to je dech života!
Univerzální symbol dechu…

Kytovci mají dlouhou průdušnici. Stejně jako průdušky a průdušinky, které na ni navazují, má tlusté stěny, posílené chrupavčitými prstenci, které dobře odolávají tlaku a zdatně bojují proti rozdrcení hrozícímu v hlubinách. Plíce oplývají pružnou tkání a mají početné a dosti velké plicní sklípky.

Zadržování dechu:
U některých delfínů, kteří zadrží dech, se objevují různé nesnáze. Jejich hlasivková štěrbina se uzavře. Tlak v jejich plicích vzroste. Nedostatkem kyslíku v krvi stále více trpí srdce, které se vysiluje marnou snahou dodávat energii orgánům. Sílí hladina oxidu uhličitého v některých částech mozku, což stimuluje reflexy nutící dýchat. Potřeba nadechnout se sílí, až je nepotlačitelná. Buď se do průdušnice dostane vzduch nebo přijde mdloba.

ALE…
Svaly jiných delfínů si opatřily zázračnou schopnost skladovat kyslík. Díky ,,myoglobinu“ Tak se nazývá skupina proteinů, které mají ve svalových vláknech vzácní druhy delfínů.


Ryby:

Dýchací soustava:
Ryby používají k dýchání speciální orgán „vnitřní žábry‘‘ skládají se z žaberních lupínků. Během nádechu ryba otevře ústa a vpustí vodu do ústního otvoru. Během výdechu ryba ústa zavře a otevře skřele, kde proběhne výměna plynů. Kyslík ryba přijímá z vody z ústního otvoru, kterou v průběhu výdechu ryba vypouští do okolního prostředí.


Shrnutí:
Ryba dýchá žábrami. Proto se nemusí vynořovat na hladinu, aby se nadýchala vzduchu. Žábry jí pomáhají zachycovat kyslík ve vodě.Voda vniká rybě do ústní dutiny přes prokrvené žábry s četnými záhyby, které zachycují kyslík z vody, a ven odchází žaberními otvory.