Kopinatci (syn. Bezlebeční)

Bezlebeční jsou evolučně mimořádně významná skupina drobných živočichů, obývajících písčité mořské mělčiny. V larválním stavu i v dospělosti mají vždy zachovánu chordu, která zasahuje až do přední části těla. Jediná třída, totožná s podkmenem, jsou kopinatci. Modelovým organizmem této skupiny je kopinatec plžovitý.

Dospělí kopinatci i jejich larvy se živí mikrofágně rozsivkami a prvoky. Přes den bývají zahrabáni v jemném písku. Vyčnívá jim pouze hlava. Ve vodě se aktivně pohybují pouze v noci. Připomínají drobnou bezbarevnou rybičku, dosahují nejvýše délky 6 cm. Dospělí kopinatec má tělo k oběma koncům zůženo, nemá zřetelně patrnou hlavu ani končetiny. Zadní část těla kopinatce má nepárový, kopinatě se rozšiřující ploutevní lem. Ústní otvorkopinatce je lemován pohyblivými tykadly. V zadní třetině břišní těla má dospělí kopinatec vyústěný obžaberního prostoru a dále samostatný otvor řitní, jímž vyúsťuje rovné střevo.

Pokožka kopinatců je tvořena jednou vrstvou buněk, mezi nimiž jsou roztroušeny buňky smyslové. Pod pokožkou je rosolovitá škára. Osu těla kopinatce a současně jeho vnitřní oporu tvoří chorda dorsalis, začínající již v nejpřednější části hlavového konce těla. Kopinatci nemají ani chrupavku ani kosti.

Těsně nad chordou kopinatce je uložena nervová trubice - mícha - k níž po celé délce hřbetu přirůstá pokožka se světločivnými buňkami a v přední části těla s vířívou jamkou, která má funkci čichovou. Po stranách těla kopinatce je velmi zřetelně viditelná příčně pruhovaná svalovina.

Trávící ústrojí kopinatce začíná po obvodu vyztuženým šterbinovitým ústním otvorem, lemovaným asi třiceti makadélky. Ústní dutina je vzadu uzavřena svalnatou plachetkou
s centrálním otvorem. Od stropu zadní části ústní dutiny ční vířivý orgán, jehož bičíky usměrňují proud vody s potravou do hltanu. Hltan je symetricky na každé straně prolamován asi 180 šikmými žaberními šterbinami s funkcí cedníkovitého žaberního koše. Koncem larvárního vývoje hltan ze stran obrůstá kožnímy záhyby, které na břišní straně těla srůstají. Vzniká tím obžaberní prostor, komunikující s okolím otvorem. Jím opouští tělo kopinatce voda, zbavená mikroskopické potravy. Trávící soustava kopinatce je tvořená střevem s jaterním výběžkem, produkujícím trávící enzymy. Střevo kopinatce vyúsťuje blíže ocasnímu konci těla samostatným řitním otvorem. Kopinatec dýchá celým povrchem těla. Cévy žaberního koše se na výměně plynů téměř nepodílejí.

Cévní soustava kopinatce je uzavřená. Srdce kopinatce vyvinuto nemá. Z břišní aorty však vystupují nahoru kolem hltanu početné párové žaberní tepny, rozšířené ve váčky se stažitelnou funkcí. Krev kopinatců je bezbarvá, neobsahuje červené krvinky.