Kvasinky

Kvasinky (Sacchromyces)
Kvasinky jsou jednobuněčné organismy (houby). Kvasinky netvoří plodnice, množí se zejména nepohlavně a je pro ně charakteristický způsob dělení, tzv. pučení. Existují dvě základní životní formy buněk kvasinky, haploidní a diploidní. Haploidní buňky prochází prostým životním cyklem (mitóza, růst, smrt). Diploidní buňky (typická pro kvasinky) procházejí podobným životním cyklem (mitóza, růst, smrt), ale v zhoršených životních podmínkách (stres) začnou sporulovat - vytvářet haploidní spory. Dvě spory posléze splynou (konjugují) v novou buňku.
Kvasinky jsou mikroorganismy v mnohém směru pro člověka velmi užitečné. Prvořadý význam mají v kvasném průmyslu při výrobě lihu, piva, vína, pekařského droždí (Saccharomyces cerevisiae Hansen) a také některých mléčných nápojů. V krmivářském průmyslu nabývají význam krmné směsi z kvasnic. Doposud jsou poměrně málo využívány pro potravinářské účely jako zdroj bílkovin a jiných biologicky cenných látek. Mají bohatý obsah dobře stravitelných bílkovin (kolem 40 procent), cukrů a zejména komplexu vitamínu B, což platí zvláště pro pivovarské kvasinky. Ty se využívají i při léčbě nervových onemocnění, při zánětlivých kožních chorobách, při poruchách zažívacího traktu a jaterních chorobách. Geneticky modifikované kvasinky bude možné v blízké budoucnosti použít i na odhalování výbušnin přesněji molekul dinitrotoluenu (DNT).
Vedle převažujícího pozitivního významu existuje i negativní vliv kvasinek patogenních, či nevhodný výskyt kvasinek coby škodlivého kontaminantu ve výrobním procesu.