Ptáci - Svišťouni

ŘÁD SVIŠŤOUNI
*************

Zástupci:

Rorýs obecný
-------------
velký 16,5 cm
Je našim nejrychlejším letcem /až 200km/h/. Většinu života tráví ve vzduchu. Má zakrnělé nohy, takže nemůže ze země vzlétnout. Drobný hmyz loví často ve velikých výškách. Tažný pták, přilétá k nám až v půli května a v srpnu již opět mizí. Obývá hromadně vysoké budovy a věže a obletuje s pronikavým křikem.

Kolibříci
---------
Kolibříci jsou rekordmany v ptačí říši. O tom vypovídá i počet zápisů v Guinnesově knize rekordů. Je jich celkem sedm a to v kategoriích: nejmenší pták (velikostně i hmotnostně), nejrychlejší mávání křídly, nejméně per, nejlínější sameček, nejmenší vejce, největší zobák v poměru k tělu a nejmenší hnízdo. Kolibříků je známo okolo 320 druhů.

Získávání potravy:
Složky potravy - nektar z květů rostlin a drobný hmyz. Z nektaru získávají energeticky bohatou a lehce stravitelnou glukózu a fruktózu a z hmyzu bílkoviny, vitamíny a nerostné látky. Jeden kolibřík musí denně navštívit okolo 2000 květů aby nasbíral dostatek nektaru. U každého květu se zastaví, zasune dovnitř zobák a z něj vysune dlouhý rýhovaný jazyk zakončený ve tvaru písmene V a začne sát nektar. Některé rostliny přitom i opyluje.
Shánění potravy představuje téměř jedinou denní aktivitu kolibříka.

Rozmnožování :
Kolibříci jsou značně nesnášenliví ptáci. Při hájení některých květů jsou ochotni napadnout i o hodně větší sovy či dravce. Ovšem nejvíce agresivní jsou samečci v době rozmnožování, kdy se nahánějí a bojují mezi sebou. Nezřídka tyto souboje končí na zemi. Poté předvádějí samičkám úchvatné svatební tance. Po oplodnění se dále sameček o svoji družku vůbec nestará. Samice si staví hnízdo z rostlinných vláken a pavučin na těžko přístupných místech. Do hnízda samička snese dvě bílá vejce. Mláďata se líhnou po 12 až 21 dnech úplně holá. Na rozdíl od většiny ostatních ptáků nemají mláďata prachové peří. Z hnízda vylétají po 19 až 29 dnech (záleží na hojnosti potravy).

Odpočinek:
Při svém rychlém metabolismu by kolibříci museli sbírat potravu i v noci, na což nejsou uzpůsobeni. Tento problém vyřešili kolibříci snížením metabolismu. Ten se zpomaluje natolik, že připomíná zimní spánek u jiných živočichů. Například teplota se sníží až na 14,5 şC. Ten samý proces se spustí, pokud teplota okolního prostředí klesne pod určitou mez.

Výskyt:
Kolibříci se vyskytují jen na americkém kontinentě a přilehlých ostrovech (Kuba, Trinidad). Nejseverněji žije kolibřík rudohrdlý (od Floridy až po jižní Labrador) a kolibřík zlatý (střední Mexiko až k hranicím Aljašky). Naopak na kolibříka velkého můžeme narazit i v Ohňové zemi. Stejně jako nedělá problém kolibříkům žít na severu či jihu, tak se také vypořádali i s nadmořskou výškou. Mnoho druhů žije v Andách (například kolibřík velký žije až ve 4800 metrech).