Primáti

Primáti
Slovo primát pochází z latinského jména Primates, což je množné číslo od primas („jeden z prvních, znamenitý, vznešený“). Českým synonymem jsou nehetnatci.
Primáti jsou řádem poměrně primitivních placentálních savců, který zahrnuje lemury, opice a lidoopy, včetně člověka. Tento řád čítá na 350 druhů. Primáti se rozdělují na dva podřády: poloopice (Prosimii) a vyšší primáty (Anthropoidea).
Čeledi :
 makiovití
 lemurovití denní
 lemurovití noč ní
 indriovití
 ksukolovití
 outloňovití
 kombovití
 nártounovití
 kosmanovití
 malpovití
 koč kodanovití
 gibonovití
 lidoopi
Primáti jsou převážně stromoví savci, jsou tedy dobře přizpůsobeni ke šplhání. Mají pětiprsté chápavé končetiny, palec je postaven naproti ostatním prstům. Na rozdíl od většiny savců mají dobře vyvinutou klíční kost, přední končetina je velmi pohyblivá. Většina primátů má drápy přeměněné v ploché nehty, nehty se vyskytují pouze u primátů a můžou být považovány za znak charakteristický pro tento řád - proto české označení nehetnatci.
Dalším přizpůsobením k životu v korunách stromů je prostorové vidění. Oči primátů směřují dopředu. Většina primátů vidí barevně. Barevné vidění zřejmě slouží k rozpoznání zralého ovoce.
Obličejová část primátů je zkrácená, důsledkem je špatný čich. Primáti mají vynikající hmat.
U primátů došlo k velkému rozvoji mozku, hlavně šedé kůry mozkové a mozečku. U primátů, zvláště pak u lidoopů, se setkáváme s velmi složitým a vyspělým chováním. Zvláštním případem je pak člověk sám.
Rozmnožování
Primáti jsou placentální savci, samice rodí živá mláďata. Primáti mají nízkou rozmnožovací schopnost, samice často rodí jen jedno mládě, o které se velmi dlouho stará.Opice žijí v párech a pohlaví jsou stejně velká.

Lidoopi (hominidi)

Zařazuje se k nim rod člověk (Homo) a takzvaní lidoopi (tzn. gibon, orangutan, gorila a šimpanz). S člověkem sdílí všichni ostatní hominidi podobný vzhled i značný vývoj mozkovny (a s tím související vysoká inteligence).
Hominidi se dělí na menší a větší, člověku podobné primáty - orangutana, gorily a šimpanze. Giboni se vyskytují v západní a střední Africe a v jižní a jihovýchodní Asii, hlavně v tropických deštných lesích. Jsou to podstatě vegetariáni a většinou se živí ovocem, i když někteří jsou všežraví. Jsou ohrožováni ztrátou svých hlavních biomů, lovem, pytláctvím (často pro kožešinu nebo lebky) i odchyty pro zoologické zahrady a prodejem do soukromí. Šimpanzi byli dříve využíváni pro účely lékařského výzkumu.
Inteligence
Vyšší primáti jsou mimořádně inteligentní, a to dokonce ještě více než opice. Zdá se, že zvládají problémy shodným způsobem jako lidé. Například šimpanzi a přinejmenším jedna populace orangutanů na severu Sumatry použivají a někdy i vyrábějí jednoduché nástroje. Orangutan je příkladem lidoopa, který úspěšně provádí ve výzkumných centrech člověka některé složité úkoly, například řeší hádanky, používá řeč a naučí se rozeznávat symboly.
Orangutan
Vzhled
Orangutan je přibližně 1,1-1,5 metru vysoký a váží 30-90 kilogramů. U orangutanů je velký rozdíl ve velikosti a hmotnosti, podle toho jedná-li se o samce nebo samici. Samec je dvakrát větší (130 – 150 cm), má nápadný hrdelní vak a pachové žlázy na hrudi. Rozpětí paží je až 3 metry, váha až 90 kg, u samic asi polovina. Jeho znakem jsou dlouhé ruce a hnědooranžová srst, která je chrání před deštěm. Orangutan má ze všech lidoopů nejdelší přední končetiny a nejkratší zadní končetiny.
Život
Většinu života tráví v korunách stromů. Ze stromů slézají jen výjimečně a neradi. Tráví zde skoro 99% svého života. Dělají tu naprosto všechno: hledají potravu, páří se a vychovávají mláďata a dokonce i spí, staví se zde hnízda na noc i na denní odpočinek na každou noc nové ve výšce 10-12 metrů.Má tvar jednoduché plošiny z listů a větní, která je zakrytá stříškou na ochranu proti dešti. Většinu dne tráví na jednom jediném stromě a opouštějí ho jen když zde nemají dostatek potravy.Orangutani jsou denní živočichové. V korunách stromů se pohybují velmi obratně, šplhají, skáčou a zavěšuj se svými dlouhými pažemi a někdy i nohama. Někdy se chrání před deštěm velkými listy, avšak nebylo u nich pozorováno používání primitivních nástrojů, jako třeba u šimpanzů.
Výskyt
Vyskytuje se pouze v deštných pralesích na ostrovech Borneu a Sumatře.Dříve obývali v hojném počtu i několik stovek tisíc celou jižní Asii, ale poslední dobou jejich počet ve volné přírodě prudce klesá, z důvodu kácení deštných pralesů, protože orangutani nejsou schopni přežít v jiném prostředí, než jsou tyto deštné lesy. A kvůli nezákonnému lovu, při kterém jsou dospělí orangutani zabíjeni a mláďata jsou kradena a prodávána.
Potrava
Orangutani si svou potravu shánějí na stromech. Živí se listy, hmyzem, ptačími vejci, výhonky, kůrou a plody stromů, které tvoří skoro 60% jejich potravy. Mezi jejich nejoblíbenější pochoutky patří fíky a mango.
Společenský život
Orangutani jsou velmi klidná a mírumilovná zvířata. Žijí v rodinách které jsou tvořeny samicemi a jejich mláďaty. Dospělí samci žijí samostatně a se samicemi přicházejí do kontaktu jen kvůli aktu páření., své teritorium si označují hlasitým houkáním, při kterém nafukují svůj hrdelní vak, takto vydávaný zvuk je pak mnohem hlasitější. V případě narušení území dochází k potyčce, které se ale většinou obejdou bez vážnějších zranění, samci se nejradši koušou do kožnatých lícních laloků. Jsou to ale výjimečné případy, jinak k potyčkám skoro nedochází. Členové rodin k sobě mají velmi blízko, jejich pouta bývají velice silná. Často se objímají a odpočívají spolu. Dožívají se až 30-ti až 40-ti let.
Rozmnožování
V důsledku nerovnoměrnosti ve velikostech a hmotnostech v případě samce a samice, připomíná páření spíše znásilnění, které někdy může být pro samici i velmi nebezpečné. Březost trvá přibližně 235-265 dní a rodí se jedno mládě, výjimečně dvě. Orangutani však bývají velice pečlivými matkami. Mláďata jsou po narození velmi křehká a bezmocná, matek se přidržují za srst na břiše. S matkou zůstává mládě nejméně tři roky, během kterých je pečlivě střeženo, drží se své matky ať jde kamkoliv. Plně se osamostatní až v 7 letech. Dokáže se udržet i během toho co jeho matka přeskakuje z větve na větev. Další mládě může mít až po tom, co ji opustilo to předchozí. Tempo rozmnožování je z tohoto důvodu velice pomalé, což také přispívá ke zranitelnosti obou druhů.
Druhy
Orangutan bornejský Běžnější z obou druhů, žije na Borneu. Jeho počet bývá odhadován na 10-12 tisíc.
Orangutan sumaterský Menší a vzácnější druh orangutana, žije na Sumatře, kde jich zbývá posledních 3-5 tisíc.
Gorily
Gorila (Gorilla) je rod, který zahrnuje největší primáty naší planety.
Šimpanzi
Délka života
Šimpanzi zřídka žijí podél věku 40 v divočině, ale byli znáni dosáhnout věku 60 v zajetí.