Kytovci

Řád kytovců zahrnuje velryby, delfíny, sviňuchy a plejtváky.
Pochází z řeckého Ketos - mořský netvor. Cetologie je věda zabívající se kytovci.

Evoluce kytovců
Vodní savci, či-li kytovci se vyvinuly z pozemských zvířat, která se z nějakých důvodů vrátila zpět do vody (predátoři, potrava)
Místo ploutví už ovšem měli nohy, svalstvo jinak umístěné a vzdušnou dýchací soustavu místo žaber.
- jsou teplokrevní
- dýchají vzduch pomocí plic
-po narození pijí mateřské mléko
-rodí se živá mláďata
-mají srst, i když jde pouze zpravidla o pár fousků

Pohyb
Pohyb vodních savců lze přirovnat ke skákání, což je pohyb vlastní pozemským obratlovcům.
Na úkor bočních svalů zesílily svaly hřbetní- obojí pověřené hlavním úkolem- ohýbat ocas nahoru a dolu.
Nohy se znovu proměnily v ploutve, ale ztratily svou dominantu při pohybu. Zadní nohy se proměnily v ocasní ploutev.(Maličké zadní končetiny jsou zakrnělé, nejsou propojeny s páteří a skryty uvnitř těla)
Vodní savec se pohybuje (vlní ve vodě vodorovně a né svisle jako ryba.
Energwrucky úsporný pohyb vpřed - díky tvaru a pohybu těla, ale také díky pohonu vpřed pomocí záběru ocasní ploutve či vlnění těla.
Hlavním pohybovým orgánem kytovců je horizontální ocasní plooutev. Vpřed - pohyb vzhůru , pohyb dolů je vedlejší.

Dýchání
Kytovci jsou savci a potřebují k životu dýchat vzduch. Proto jsou nuceni vyplavat na povrch a vydechnout CO2 a nadechnout se čerstvého vzduchu.
Když se potopí, svalový stah uzavře nozdry (dýchací otvory), tyx jsou uzavřené až do doby, kdy se kytovec znovu vynoří na hladinu. V případě otevření nozder, vyfukují teplý vzduch nasycený vodní párou, která ve vodě kondenzuje a my vidínme tzv. fontánku
Nozdry jsou umístěny na vrcholku hlavy, rize z praktických důvodů - rychlé vydechnutí ztuhlého vzduchu. Vlhkost obsažený ve vzduchu zahřátém v plicích při výdechu opět kondenzuje, jakmile se kapky vody střetnou s venkovním chladným ovzduším vzniká tzv. výtrysk.

Zrak
Malé oči kytovce jsou usazeny vzadu na každé straně hlavy. Výsledkem je tzv. binokulární vidění (např. u delfínů) - dopředu i dolů. Například vorvaň vidí pouze do stran.
Oči pokrývají mazlavé slzy - ochrana před solí. Kytovci mají dobrý zrak jak pod tak i nad hladinou

Sluch
Uši jsou taky malé. Ztrátu ušního boltce zavinil život v moři. Zvuk ve vodě se šíří rychleji a proto stačí vnitřní ucho. Vnitřní ucho je vyvinuto natolik, že kytovci jsou schopni rozlišit zvuky na desítky kilometrů a zároveň z jakého směru tyto zvuky pocházejí.

Echolokace
Kytovci vysílají zvuk, který se odrazí od objektu a vrátí se k nim. Z toho rozpoznají velikost, tvar, povrchové vlastnosti a pohyb objektu, samozřejmě i vzdálenost.
Tato schopnost se nazývá echolokace nebo.li sonar.
Tímto kytovci jsou schopni vyhledat, pronásledovat a rychle chytit pronásledovanou oběť, či ve tmě rozlišit oběť či loď.
Tento zvuk kytovci využívají i ke komunikaci mezi sebou. Je to zvuk připomínající hvízdání, sténání, mlaskání.

Potrava
a) ozubení kytovci
- mají spousty zubá, kterí používají k chytání ryb a jiných moř. živočichů. Potravu nekousají pouze polykají (Delfíni, Vorvani
b) Kosticovci
- nemají vůbec zuby, místo toho okolo horní čelisti rohovité pláty. ROhové pláty fungují jako filtry, oddělující mořský krill od vody (Plejtváci, Keporaci)