Čeleď břízovité

Čeleď dvouděložných rostlin z řádu břízokvětých. Jsou to dřeviny s jednoduchými střídavými opadavými listy. Květy jsou jednopohlavné, jednodomé, uspořádané v jehnědách. Plod je křídlatá nažka. Obsahují v kůře třísloviny, pryskyřice a různé glykosidy

Olše (Alnus)

jsou opadavé stromy nebo keře patřící do čeledi břízovité. Rychle rostou, ale málokdy dosahují velké výšky. Olše jsou rozšířené hlavně v mírném pásmu severní polokoule, v Americe zasahují na jih až do Chile.
Listy jsou opadavé, střídavé, jednoduché a pilovité. Květem jsou jehnědy, samčí jsou protáhlé, samičí dřevnatí a připomínají malé šištice jehličnatých stromů. Oba typy jehněd se vyskytují na jedné rostlině, často se objevují brzy z jara, ještě před vyrašením listů. Jsou hlavně větrosnubné, ale opylují je i včely. Olše jsou medonosné rostliny a jejich pyl nesený větrem může působit problémy alergikům.
Nejznámnější olší je olše lepkavá, strom rostoucí i v ČR; olše lepkavá roste po celé Evropě a byla introdukována i jinam. Nejvyšším druhem je olše červená, rostoucí na západním pobřeží Severní Ameriky, dosahuje výšky až 35 metrů. Olše lepkavá a olše srdčitá mohou dorůst výšky kolem 30 metrů. Naproti tomu olše zelená je zřídka vyšší než 5 metrů.
Olše se vysazují i jako okrasné stromy a keře do parků a zahrad.
Druhy olší:
• olše tuhá (Alnus firma)
• olše keřovitá (Alnus fruticosa)
• olše lepkavá (Alnus glutinosa)
• olše drsná (Alnus hirsuta)
• olše šedá (Alnus incana)
• olše vlnatá (Alnus lanata)
• olše pobřežní (Alnus maritima)
• olše lesklá (Alnus nitida)
• olše podlouhlolistá (Alnus oblongifolia)
• olše východní (Alnus orientalis)



Bříza (Betula Linné, 1753)
je rod listnatých stromů nebo keřů z čeledi břízovité (Betulaceae). Jedná se o rod mírného až subpolárního pásu severní polokoule, rozšířený především v eurasijské oblasti. Obvykle se udává, že do tohoto rodu patří asi 120 druhů.

Popis:
Stromy nebo keře různého vzrůstu, od plazivých keřů v subarktické oblasti až po vysoké stromy mírného pásma. Kůra (borka) bývá v mládí hladká, u většiny druhů světlá až bělavá nebo bílá, u některých druhů i tmavá, hnědá až hnědočerná. Květenství pohlavně rozdělená jsou jehnědy. Plody jsou okřídlené nažky s jedním semenem.

Druhy bříz:
V ČR je rod bříza zastoupen těmito druhy:
• Betula pendula – bříza bělokorá (b. bradavičnatá)
• Betula carpatica – bříza karpatská
• Betula pubescens – bříza pýřitá
• Betula nana – bříza zakrslá
• Betula humilis – bříza nízká
• Betula obscura – bříza tmavá
• Betula carpatica – bříza karpatská
• Betula oycoviensis – bříza ojkovská

Habr obecný (Carpinus betulus)
je statný jednodomý listnatý strom dorůstající výšky asi 25 m. Systematicky se řadí buďto do vlastní čeledi habrovité, nebo zejména ve starších systémech do čeledi lískovité. Jeho původní areál zahrnuje Evropu, Kavkaz a Asii od Turecka po Írán. Poskytuje cenné tvrdé dřevo.

Vzhled
Statný strom s mohutnou vysoce klenutou, leč někdy poněkud nepravidlenou, korunou. Kmen je pokryt šedou hladkou kůrou, větve leskle hnědou.
Listy jsou střídavé, podlouhle vejčité, na vrcholu krátce zašpičatělé, dvojitě ostře pilovité.
Kvete od dubna do května. Květy jsou jednopohlavné: samčí květenství tvočí nicí 3-5 cm dlouhé jehnědy, svazčité samičí jehnědy s trojlaločnatými listenovými obaly rostou na letorostech. Plodem je oříšek ukrytý v trojlaločnatém listenovém obalu (křídle).
Roste v hájích a smíšených lesích nižších poloh.
Dobře snáší seřezávání, je proto často používán v živých plotech. Jinak je vysazován též pro své kvalitní tvrdé dřevo vhodně pro výrobu různých nástrojů a mechanických komponent.

Líska obecná(Corylus avellana)
Keř, zřídka nízký strom. Vyskytuje se často ve světlých listnatých i smíšených lesích a v křovinách od nížin až po podhorské stupně. Doba květu se v závislosti na nadmořské výšce a chodu počasí pohybuje od konce ledna do dubna. Produkcí obrovského množství pylu je plně přizpůsobená k opylování větrem. Tím je předznamenám její značný význam alergologický.Plodem je oříšek.