Jarní rostliny

Níže jsou popsány tyto jarní rostliny:
Bledule
Sněženka podsněžník
Narcis Žlutý
Prvosenka jarní (petrklíč)
Violka (fialka) vonná
Zdravínek jarní
Pomněnka hajní
Krokus jarní
Hlaváček Jarní
Dřín obecný


Bledule
Čeleď: Amaryllidaceae – amarylkovité
Rod: Leucojum zahrnuje 10 druhů, z nichž však na území ČR rostou pouze 2.
Popis: 10 - 35 cm vysoká cibulovitá rostlina. Stonek jedno až dvoukvětý, obloukovitě zahnutý. Květy 6členýčetný, květní plátky na vrcholu se žlutou skvrnou, květy vonné. Listy úzké, masité, obvykle maximálně 4 z jedné cibule. Rostlina kvete v únoru až v dubnu.
Rozšíření: Původní rozšíření je střední Evropa až po střední Itálii, zdomácněla však také ve Francii, Anglii a Irsku. V ČR se vyskytuje roztroušeně až vzácně ve všech nadmořských výškách, v minulosti však mnohem hojněji, vzhledem k drastickým zásahům do krajiny a životního prostředí (znečištění, hnojení, meliorace lokalit vhodných pro růst bledule v přirozeném prostředí neustále ubývá.

Sněženka podsněžník
Čeleď: Amaryllidaceae - amarylkovité
Popis: 10 - 20 cm vysoká, vytrvalá, cibulovitá rostlina. Stonek oblý, přímý, nahoře ohnutý, s jedním květem. Listy sivozelené, ojíněné, masité, čárkovité, tupé, toulcovitý listen s bílým lemem. Květy nící, 3 vnější okvětní lístky šikmo rozestálé, velké, vnitřní menší, zelenavé. Kvete v II až IV. Latinské rodové jméno je odvozeno ze slov gala=mléko a anthos=květ a připomíná barvu květů, druhové jméno má význam sněžný či rostoucí na sněhu.
Rozšíření: V ČR velmi roztroušeně až vzácně, často ale pěstována a někdy zplaňuje, v Evropě hojněji v jižní a jihovýchodní části vyjma Pyrenejského poloostrova.

Narcis žlutý
Čeleď: Amaryllidaceae – amarylkovité
Popis: Víceletá bylina vysoká až 40 cm, přezimující podzemními cibulemi. Listy jen přízemní, trávovité, masité, až 15 mm široké. Květy vonné, obvykle jednotlivé, 5 až 10 cm široké, žluté, pakorunka široce trubkovitá, se zvlněným okrajem. Kvete v III až V.
Rozšíření: Jihozápadní a západní Evropa (Anglie, Španělsko, Itálie). V ČR pěstován, občas zplaňuje.

Prvosenka jarní (petrklíč)
Rod: Primula zahrnuje asi 500 druhů, které rostou na severní polokouli, zřídka v Jižní Americe.
Popis: Vytrvalá, až 25 cm vysoká bylina, dosti podobná prvosence vyšší, na rozdíl od ní má však květy miskovité a kalich jakoby "odfouklý" od korunní trubky. Kvete v IV až V.
Rozšíření: V ČR dosti hojně od nížin po podhorské oblasti (max. asi 800 m n.m), celkově roste v téměř celé Evropě vyjma Středozemí a nejsevernějších oblastí, na východě po Kavkaz.

Violka (fialka) vonná
Rod: Viola zahrnuje asi 450 druhů, které rostou téměř po celé Zemi, v Evropě zejména ve Středozemí
Popis: Vytrvalá, 10 až 15 cm vysoká bylina s kořenujícími výběžky. Listy i stopky květů vyrůstají z oddenku, lodyha se nevytváří. Listy okrouhlé až okrouhle vejčité, často širší než delší, vroubkovaně pilovité, na bázi srdčité, řapík delší čepele, nazpět chlupatý. Květní stopky v horní polovině s listenci, květy vonné, koruna včetně ostruhy fialová, vzácně bílá, ale ostruha vždy fialová nebo liláková, korunní lístky na bázi s bílou skvrnou. Kvete v III až IV.
Rozšíření: Pravděpodobně původní v jižní Evropě, ale na území ČR pěstována už od středověku, v současnosti zcela zdomácnělá, v chladnějších oblastech roste zejména v okolí lidských sídel, ale v oblastech teplejších se zapojuje do přirozených společenstev. Celkově roste v celé Evropě na severu po jižní Skandinávii, na východě až po střed evropského Ruska dále roste v severní Africe, v Malé Asii, na Kavkaze.

Zdravínek jarní
Rod: Odontites zahrnuje 20 až 25 druhů, které rostou zejména v západním Středomoří
Popis: Jednoletá, poloparazitická, 10 až 50 cm vysoká bylina. Listy kopinaté, tupě zubaté. Květy uspořádány v mnohokvětém jednostranném hroznu, listeny směřují na opačnou stranu než květy. Koruna dvoupyská, chlupatá, špinavě červená, horní pysk přilbovitý, dolní pysk 3cípý. Kvete v VI až IX.
Rozšíření: V ČR roztroušeně až dosti hojně od nížin po pahorkatiny (max. asi 700 m n.m.), zejména v severozápadních, středních a jihovýchodních Čechách. Celkově roste v Evropě na severu po střední Skandinávii, na východě skrze Sibiř až po Amur, na jihu Evropy chybí na většině středomořských ostrovů.

Pomněnka hajní
Rod: Myosotis zahrnuje asi 80 druhů, které rostou nejvíce v Eurasii, v horách tropické jižní Afriky, na Nové Guineji a na Novém Zélandu.
Popis: Vytrvalá, 20 až 70 cm vysoká bylina bez nadzemních kořenujících výběžků. Lodyha 4hranná, lysá až roztroušeně chlupatá, obvykle v horní polovině větvená. Listy eliptické, obvykle v délce do 5 cm, většinou chlupaté, v dolní polovině lodyhy na spodní straně listů s chlupy směřujícími k bázi listu, v horní polovině lodyhy s chlupy směřujícími ke špičce listu. Vijany mnohokvěté, bez listenů, kalich zvonkovitý, přitiskle chlupatý, kališní cípy v délce méně nežli ½ délky kalicha. Koruna v průměru 4 až 8 mm, modrá. Kvete v V až VIII.
Rosšíření: V ČR hojně od podhorských oblastí výše, v teplejších oblastech jen zřídka nebo zcela chybí (min. asi 250 m n.m., max. 1400 m n.m.). Celkově roste téměř v celé Evropě kromě Pyrenejského poloostrova, středomořských ostrovů a Britských ostrovů, na severu zasahuje po střední Skandinávii, na východě po Ural a na jihu po pohoří Řecka a Itálii.

Krokus jarní
Rod: Crocus zahrnuje asi 80 druhů, které rostou na západě od Portugalska a Maroka, na východě po Kirgizii a západní Čínu, na jihu po jižní Jordánsko a jižní Írán a na severu pak v Evropě ojediněle až po jižní Polsko, převážná většina druhů však roste na Balkáně a v Turecku.
Popis: Vytrvalá, 8 až 12 cm vysoká bylina vyrůstající z 5 až 13 mm velké hlízy. Listy 2 až 4, přízemní, trávovité, široké nejčastěji 4 až 6 mm, kýlnaté, s výrazným žlábkem. Květ nejčastěji jeden, purpurový, levandulový, bílý nebo pruhovaný, okvětní trubka 5 až 15 cm dlouhá, okvětní plátku obkopinaté nebo obvejčité, na vrcholu zakulacené, někdy vykrojené, čnělka 3klaná, v horní části obvykle žlutá nebo oranžová. Plodem jsou tobolky. Kvete v III až VI.
Rozšíření: Jižní Evropa od Pyrenejí až po Ukrajinu, na severu po Rakousko a Maďarsko, izolovaně se vyskytuje zřejmě i na jihu Polska v okolí Krakova, roste zejména na horských loukách, ale i v lesích na travnatých světlinách.

Hlaváček Jarní
Rod: Adonanthe zahrnuje asi 11 druhů, které rostou nejvíce v horách Střední Asie.
Popis: Vytrvalá, 10 až 50 cm vysoká bylina. Listy přisedlé, zpeřené, lístky čárkovité, do 1 mm široké. Na lodyze jen jeden květ, jenž je až 7 cm široký, korunní lístky světle až zlatavě žluté v počtu 10 až 20, celokrajné, v horní části mělce zubaté, kalich 5četný. Kvete v IV až V.
Rozšíření: V ČR v Čechách od Českého středohoří po střední Polabí, na Moravě v jižnější části, od nížin po pahorkatiny (max. asi 500 m n.m.). Celkově roste v jihozápadní, jihovýchodní a střední Evropě, na severu po jihovýchod Švédska, na východě po stepi evropského Ruska až k jižnímu Uralu a po horní tok řeky Ob.

Dřín obecný
Rod: Cornus zahrnuje přibližně 45 až 50 druhů, které rostou nejvíce v mírném pásmu severní polokoule, na jihu po Středozemí, Himaláj a Mexiko, izolovaně pak i v horách Střední a Jižní Ameriky.
Popis: Opadavý, až 10 m vysoký keř nebo menší strom. Borka tenká, tmavohnědá až šedohnědá, mělce brázditá, odlupuje se v drobných šupinách. Listy vstřícné, řapíkaté, eliptické až vejčité, celokrajné, na špičce prodloužené, se 3 až 5 páry obloukovitých žilek, na obou stranách krátce a přitiskle chlupaté. Květy ve stažených, 1 až 2 cm velkých chocholících po 18 až 30, 4četné, drobné, do 9 mm velké, žluté, rozkvétají před rašením listů, pod květenství 4 podpůrné listeny. Plodem jsou 1 až 3 cm dlouhé, za zralosti červené peckovice. Kvete v II až IV.
Rozšíření: V ČR mezerovitě zejména v teplých polohách pahorkatin (max. 725 m n.m.). Celkově roste v Evropě na západě od Francie, na severu po jih Belgie, střední Německo, Čechy, Slovensko a jihozápadní Ukrajinu, na východě po Krym, Kavkaz a Arménii. Jde o prastarou kulturní rostlinu s centrem rozšíření na Balkáně a v Malé Asii, v jiných oblastech možná kdysi dávno jen zdomácněla a zplaněla.