Vyšší rostliny -Biologie

Vývoj vyšších rostlin
Vývojově vznikly vyšší rostliny ze skupiny zelených řas. Neprimitivnější známe již z kambia, spolehlivě až ze siluru. V devonu dochází k přechodu rostlin z vody na souš. Atmosféra obsahuje již dost kyslíku, vzniká ozónová vrstva jako vrstva ochranná před ultrafialovým zářením.
V prvohorách dochází zejména k evoluci mechorostů, ke konci prvohor (přesněji v mladších prvohorách) se pak vytváří tři mohutné vývojové větve - plavuně, přesličky a kapradiny.

Charakteristické znaky vyšších rostlin
Přechod rostlin na souš souvisel se vznikem základu kořene, který upevňuje rostlinu v půdě a čerpá z půdy anorganické látky. S tím souvisí potřeba odvádět anorganické a organické látky - vzniká soustava vodivých pletiv - vyvíjí se cévní svazek, který má dvě části:
A. část dřevní - jeho nejdůležitější součástí jsou cévy a cévce což jsou protáhlé buňky se zdřevnatělými stěnami, jejichž přepážky jsou rozpuštěny (u cévy). Odvádějí anorganické látky z kořene do nadzemní části rostliny.
B. část lýková - její nejdůležitější součástí jsou sítkovice tj. sloupce protáhlých buněk, které zůstávají živé; buněčné stěny jsou na kratších stranách proděravělé, tvoří sítko přes které prochází cytoplazma. Sítkovice vedou organické látky ze zelených částí rostliny na místa potřeby. Před vnějšími vlivy chrání rostlinu soustava krycích pletiv. Styk s vnějším ovzduším se uskutečňuje pomocí průduchů, které umožňují výměnu plynů a regulují vypařování vody. Průduch se skládá ze dvou buněk svěracích (obsahují chloroplasty), mezi nimiž je průchodová štěrbina.
Vyšší rostliny dělíme podle vývojových větví do několika oddělení:
? rhyniofyty
? mechorosty
? plavuně
? přesličky
? kapradiny
? rostliny nahosemenné
? rostliny krytosemenné

Význam vyšších rostlin
Vyšší rostliny jsou vlastně nejvyšším stupněm vývoje rostlin vůbec. Jejich hlavní význam spočívá v tom, že produktem jejich fotosyntézy je kyslík a organická látka - glukóza, důležité pro život všech živočichů i člověka. S tím souvisí i skutečnost, že mnoho vyšších rostlin slouží člověku i živočichům jako potrava a dodává do těla látky, které tělo není schopno samo vyrobit.
Chceme-li mluvit o významu vyšších rostlin podrobněji, nesmíme opomenout, že z rostlinné hmoty (převážně plavuní, přesliček a kapradin) nahromaděné v prvohorách vznikaly sloje kamenného uhlí. Těla rostlin (např. dřevo), různé rostlinné výtažky jsou výchozí surovinou pro řadu průmyslových odvětví (dřevařský, kosmetický, farmaceutický průmysl apod.). Rostliny regulují vodní systém v přírodě (např. mechorosty jsou schopny zadržet množství vody a chrání tak půdu před vyschnutím; rašeliniště jsou často napajedly pro vodní toky), ovlivňují podnebí.
Všeobecně můžeme říci, že každá rostlina má svůj specifický význam jak pro přírodu, tak pro člověka.