Globální oteplování

1.Globální oteplování

Ve vzdálenější minulosti proběhly velké změny.
Jen poslední milion let byl svědkem série velkých dob ledových, jež střídala teplejší období. Poslední z těchto dob ledových skončila celkem nedávno, a to před 12 000 lety a my se nyní nacházíme v tzv. INTERGLACIÁLNÍM též meziledovém období.


a)Problém globálního oteplování:
Průmysl a ještě např. odlesňování produkují zvýšené množství plynů, zejména ox. uhličitého. V současnosti je to více než 7 mld. tun uhlíku ročně, většina tohoto množství tam pravděpodobně zůstane sto a více let.
Oxid uhličitý je dobrým pohlcovačem vyzařovaného tepla. Zvýšené množství tohoto oxidu proto působí jako pokrývka a udržuje planetu Zemi teplejší.
Nedojde-li k úsilí o omezení emisí oxidu uhličitého, bude celková průměrná teplota stoupat o čtvrtinu °C každých deset let – nebo o 2,5°C každé století století. Nevypadá to jako velká změna, ale nejde o teplotu pouze na jednom místě, nýbrž na celé zeměkouli.
Mezi nejchladnější části doby ledové a teplým obdobím mezi ledovými dobami existuje rozdíl v globální průměrné teplotě pouze kolem 5-6 °C. Tudíž několik zdárně málo stupňů v celkovém průměru může zaznamenat velkou podnební změnu.


b)Skleníkový účinek:
Dusík a kyslík, jež tvoří většinu atmosféry, záření ani nepohlcují, ale ani nevysílají. Vodní pára, oxid uhličitý a některé další obsažené v ovzduší v mnohem menším množství pohlcují určitou část tepelného záření, jež opouští povrch; tyto plyny tedy působí na vyzařování jako částečná pokrývka a způsobují rozdíl asi 21°C mezi skutečnou průměrnou povrchovou teplotou na Zemi, jež se pohybuje kolem 15°C, a hodnotou -6°C pro atmosféru obsahující pouze dusík a kyslík.
Působení této ochranné vrstvy se nazývá přirozený skleníkový účinek a příslušné plyny se nazývají skleníkové plyny.
Termín „skleníkový efekt“ je nazýván podle toho, že sklo ve skleníku má vlastnosti poněkud podobné naší atmosféře. Viditelné záření Slunce prochází sklem téměř bez překážky a je absorbováno rostlinami a půdou uvnitř skleníku.
Tepelné záření, jež vyzařuje z rostlin a půdy, je však absorbováno sklem, které zpětně vyzařuje určitou část opět do skleníku. Sklo takto funguje jako tzv. „radiační pokrývka“, která pomáhá udržovat ve skleníku teplo.


c) Vlivy klimatických změn:
Jak stoupne hladina moře?
Během teplého období před nástupem poslední doby ledové, asi před 120 000 lety, byla např. průměrná globální teplota o něco vyšší než dnes. Průměrná hladina moře byla asi o 5-6 m výše než dnes. Avšak ke konci doby ledové před 18 000 lety, výška ledového pokryvu byla maximální, byla hladina moře o více než 100 metrů nížší než dnes.

Podstatným faktorem jsou tající ledovce. Kdyby všechny ledovce mimo Antarktidu a Grónsko roztály, mořská hladina by se zvýšila asi o 50 cm.
Velká část antarktického ledovcového štítu je ponořená pod hladinou moře. Uvažuje se o tom, že by se ledovec mohl rychle rozpouštět. Jeho tání by pak způsobilo zvýšení mořské hladiny asi o 5 m.
Podle dosavadních odhadů se předpovídá zvýšení mořské hladiny do roku 2030 asi o 15 cm a do roku 2100 asi o 50 centimetrů.

Jaký bude vliv zvýšené hladiny moří?
Oblasti, které leží nejníže, jsou často nejúrodnější a nejhustěji zalidněné. Lidem žijícím v těchto oblastech může způsobit zvýšení mořské hladiny a jen o několik málo centimetrů obrovské problémy.


d)Dopad na přírodní ekosystémy:
I relativně malé změny podnebí povedou po určité době k velkým změnám ve složení ekosystému.
Stromy jsou dlouhověké organismy a potřebují dlouhý čas k pohlavnímu rozmnožení. Protože stromy nesnadno reagují na rychlé změny klimatu, světové lesy budou pravděpodobně nejpostiženější. Oslabenému zdraví mnoha lesů je v posledních letech věnována značná pozornost, zejména v Evropě a v Severní Americe, tam se velká část tohoto problému přičítá kyselému dešti a dalšímu znečištění z těžkého průmyslu, elektráren a motorových vozidel.


e) Celkový vliv globálního oteplování:
• zvýšení mořské hladiny zhorší situaci v nízkopoložených oblastech, které po vyčerpání podzemních vod a úbytku pobřežních sedimentů, potřebných k udržení úrovně pevniny nad hladinou moře, klesají
• ztráta půdy, která následuje po nadměrném využívání obdělávané země nebo po odlesňování, se bude zrychlovat a v některých oblastech bude docházet k častějšímu vysoušení nebo záplavám; na jiných místech povede extenzivní odlesňování k suššímu klimatu a k méně udržitelnému zemědělství
• povede na mnoha místech ke změnám teplot a srážek
• nejvíce jsou ovlivněny zásoby vody, jejichž stav je v každém případě na mnoha místech velmi kritický
• určité oblasti světa budou v létě sušší a teplejší, jiné budou sužovány častějším výskytem záplav
• v důsledku pravděpodobné rychlosti klimatické změny dojde také k vážnému ovlivnění přírodních ekosystémů, zvláště ve středních a vyšších zeměpisných šířkách, postiženy budou zejména lesy
• v teplejším světě budou mít delší období a teplotními stresy vliv i na lidské zdraví
• vyšší teploty přispějí k rozšíření některých nemocí, např. malárie, do vyšších zeměpisných šířek