Přírodní katastrofy

Na konci roku 1999 postihly celý svět nejrůznější katastrofy. Byly to laviny v Alpách, požáry v Kalifornii, hurikány na Floridě a ve Venezuele, tornáda v Oklahomě a v Kansasu, povodně v Evropě, zemětřesení v Řecku ,Turecku a Tchaj – wanu a nakonec záplavy v Jihovýchodní Asii. Dohromady tyto katastrofy připravily o život více než 92 657 tisíc lidí. Většina z nás si klade otázku ,,Dá se těmto katastrofám zabránit“ ? , a jestli ANO tak jak“ ? Většinu těchto katastrof si způsobujeme sami tím, že narušujeme přirozenou podobu země např. tím, že vypouštíme do ovzduší různé zplodiny nejen z aut ale třeba i továren, kácíme deštné pralesy, stavíme sjezdovky na nebezpečných svazích a regulujeme nepřiměřeně řeky. Asi znáte zemětřesení, povodně, hurikány, tornáda, požáry a laviny i když se u nás nevyskytují, ale já se vám teď pokusím říct něco víc.
Tak např. požáry- Vznikají většinou velkým suchem a vedrem, zachvátí nejbližší lesy a pak trvají až několik týdnů. Šíří se větrem i do korun stromů vysokých až 2 metry. Laviny- hmota hornin, sutě, ledu nebo sněhu, která se náhle a velkou rychlostí sesula z horského svahu. Roku 1999 byla lavina v Alpách široká 400 metrů údolím padala rychlostí 230 km/h, celkem přišlo o život 31 lidí.
Povodně- náhlé zvýšení průtoku vody a vzestup hladiny toků; překročení množství vody, které jsou toky schopné odvádět. Povodně vznikají zejména následkem dlouhotrvajících nebo prudkých dešťů, táním sněhu, náhlým uvolněním překážky v toku (protržením přehradní hráze). Hurikány- regionální označení tropického cyklónu v karibské oblasti, v anglosaské jazykové oblasti je to také název 12. stupně Beaufortovy stupnice . Zemětřesení- krátkodobé pohyby v zemském tělese vyvolané náhlým uvolněním mechanické energie, která je nahromaděna v zemské kůře, popř. ve svrchním zemském plášti. Intenzita zemětřesení závisí nejen na jeho velikosti, nýbrž i na vzdálenosti od epicentra (centra dění) a na místních geologických podmínkách. Zemětřesení se vyskytují zejména na hranicích litosférických desek v aktivních zemětřesných pásech. Ročně jsou zaregistrovány statisíce zemětřesení, z nichž většina nepůsobí škody. Zemětřesení se dělí na přirozená, a umělá. Přirozená se dělí podle původu na zemětřesení řítivá, zemětřesení tektonická a zemětřesení vulkanická. Zemětřesení umělá jsou vyvolána lidskou činností. Výzkumem zemětřesení se zabývá seismologie. Přesná předpověď místa, času a velikosti zemětřesení není dosud možná. Tornáda- mohutný vzdušný vír v atmosféře o průměru až 100 m; je charakterizován silným větrem a vertikálními pohyby a ničivými účinky; vyskytuje se v jižních oblastech USA.