Pesticidy

Pesticidy je souhrnné označení pro výrobky používané na ochranu užitkových organismů, materiálů, potravin i lidského zdraví před organismy, které se přemnožily nebo se vyskytují v místech, kde nám škodí.
Podle účelu použití rozdělujeme pesticidy do různých skupin, z nichž jsou nejdůležitější insekticidy, fungicidy a herbicidy.

Insekticidy jsou prostředky k hubení hmyzu. Podle způsobu pronikání do organismu hmyzu rozeznáváme insekticidy kontaktní neboli dotykové (pronikají povrchem těla hmyzu), požerové a vdechové, které způsobují uhynutí hmyzu zejména ochrnutí centrální nervové soustavy. Pro představu uveďme přípravek nitrosan, jehož účinnou složkou je 2-methyl-4,6-dinitrofenol, který se používá k postřikování ovocných stromů a keřů v předjarním období jako ochrana proti mšicím, píďalkám a jinému hmyzu.

Fungicidy jsou prostředky proti houbovým chorobám a plísním. Patří k nim různé anorganické a organické sloučeniny mědi, rtuti, zinku i jiných těžkých kovů (například oxychlorid měďnatý 3 CuO . CuCl2 . 4 H2O), v poslední době i čistě organické sloučeniny, jako jsou substituované aromatické alkoholy a jejich deriváty. Fungicidy se používají například k tzv. moření osiva proti houbovým chorobám, k ochraně dřeva, textilu, usní a jiných materiálů před plísněmi atd.

Herbicidy jsou prostředky proti plevelům. Podle účinků rozeznáváme herbicidy totální, které hubí všechny rostliny a herbicidy selektivní, které hubí jen určité plevely. Totální účinky má např. prostředek travex, obsahující chlorečnan draselný KClO3, který se používá k hubení trav a jiných nežádoucích vegetací na chodnících, hřištích a jiných prostorách. Selektivní herbicidy hubí plevele v obilovinách, kukuřici a jiných kulturních rostlinách, ale na tyto rostliny škodlivě nepůsobí.

Existují další pesticidy, jako jsou rodenticidy k hubení drobných hlodavců (hraboši aj.), moluskocidy k hubení plžů a slimáků, akaricidy k hubení roztočů i jiné.
Hledání nových pesticidů je skutečně obtížné. Protože zatím neznáme dokonale souvislosti mezi chemickou strukturou a biologickým působením pesticidů, spočívá jejich výzkum v syntéze velkého počtu sloučenin a ve vyhodnocování jejich biologických účinků. Pravděpodobnost objevu a uplatnění nového pesticidu v praxi je přibližně 1 : 10 000, u selektivních pesticidů (působí jen na určité škůdce) dokonce 1 : 60 000. Nejde totiž jen o jejich účinky na škůdce. Přísná měřítka se kladou především na zdravotní nezávadnost pesticidů pro lidský organismus.

Otázka toxicity a ochrany životního prostředí je sledována i u používaných pesticidů. Příkladem je známý insekticid DDT, u něhož bylo zjištěno, že se hromadí v lidském organismu a je pro něj škodlivý. Jeho používání v ČR a ve většině dalších zemí je zakázáno.

Mezi pesticidy, které nemají přímý toxický účinek řadíme např.:
· deterenty - inhibují příjem potravy (znechucují hmyzu potravu)
· repelenty - látky odpuzující hmyz,
· atraktanty - působí na bázi feromonů a lákají hmyz do jednoduchých likvidačních pastí,
· chemosterilanty - jsou určené ke sterilizaci hmyzích samečků, kteří po vypuštění do oblasti snižují pravděpodobnost oplodnění samičky,
· dalšími látkami jsou insekticidní hormony a růstové inhibitory nebo preparáty založené na účinku virů, hub a mikrobiálních pesticidů.

Podle zprávy, přednesené na konferenci American Academy of Neurology v San Diegu, mohou mít pesticidy nepříznivý vliv na riziko onemocnění Parkinsonovou chorobou (PD). Studie srovnávala 496 osob, trpících PD, s 540 zdravými jedinci. Každý z nich vyplnil podrobný dotazník, týkající se užívání insekticidů, herbicidů a fungicidů. Z výsledků vyplynulo, že lidé, vystavení působení těchto chemikálií, onemocní v průměru 2x častěji PD než ti, kteří s nimi do styku nepřicházejí. Nejhorší škody přináší používání insekticidů v domácnostech (více než 2x vyšší riziko PD), nepříznivě působí rovněž herbicidy. Práce s insekticidy v otevřeném prostoru a užívání fungicidů podle výsledků četnost onemocnění PD nezvyšuje. Přestože je pravděpodobné, že podobné chemikálie mají vliv na selektivní odumírání neuronů v určitých oblastech.
Vysoká hladina organických sloučenin chloru v krvi člověka, může vést k genetické mutaci nalezené u pacientů s rakovinou slinivky. Toto je závěr španělských vědců. Organické sloučeniny chloru vyskytující se například v DDT, DDE či PCB, byly od počátku považovány za látky vyvolávající rakovinu. Nicméně před touto studií nebylo prokázané propojení mezi nimi a rakovinou slinivky.
Slabá expozice vůči působení všech škodlivin v ovzduší, ve vodě, v potravinách, spotřebních výrobcích a v budovách může citelně přispět ke vzniku astmatu, alergií, některých typů rakoviny, neurotoxických účinků a potlačení imunity.



PESTICIDY

1. INSEKTICIDY

Chlorované uhlovodíky
Organofosfáty

2. RODENTICIDY

Fluorooctan sodný
Fosfidy (Zn3F2)a fosfin (PH3)

3. FUNGICIDY

Dithiokarbamáty - ethylenthiomočovina
Hexachlorbenzen
Pentachlorfenol

4. HERBICIDY

Chlorfenoxysloučeniny
2,4-dichlorfenoxyoctová kys.
2,4,5-trichlorfenoxyoctová kys.

Dinitrofenoly
2,4-dinitrofenol
2-methyl-4,6-dinitrofenol (4,6-dinitro-o-kresol)

Dipyridilové sloučeniny

katalyzuje tvorbu superoxidových radikálů