Ohrožená příroda

Člověk si od chvíle, kdy se stal relativně nejúspěšnějším druhem na Zemi, začal přetvářet planetu podle svých představ, čímž samozřejmě ovlivnil a dosud ovlivňuje život jejích zvířecích obyvatel i život vlastní.
Po celá staletí jsme bezstarostně káceli stromy, zanášeli přírodu odpadky, vypouštěli do atmosféry jedovaté plyny, chytali a zabíjeli volně žijící zvířata a z moří a oceánů lovili obrovská množství ryb, aniž bychom si lámali hlavu s tím, jaké důsledky toto počítání přináší pro celou planetu.
Teprve nedávno jsme si pomalu začali uvědomovat, že budeme-li všechny tyto činnosti praktikovat ve stejné míře jako doposud, bude to zanedlouho znamenat zkázu pro Zemi i pro její obyvatele –včetně nás samotných.

Naším způsobem života jsme závažně narušili rovnováhu přírody a nastartovali tak procesy, které by v budoucnosti mohly mít následky pro veškerý život na Zemi. Teprve dnes začínáme chápat, že vše co děláme, se může projevit globálně. Spalováním fosilních paliv, především černého uhlí a mýcením obrovských ploch deštných pralesů bezděky přispíváme k celkovému oteplování planety. I nepatrný vzrůst teploty země může vést k nepředvídatelným změnám podnebí, které mohou být například příčinou katastrofických záplav v důsledku tání ledovců okolo pólů. Musíme pochopit, že nic z toho, co "vyhodíme", ať již do moře nebo na souš, nebo co vypustíme do atmosféry, vlastně nezmizí.

Počet lidí neustále roste. Naše planete má v současnosti přes 6 miliard obyvatel a jejich počet roste stále rychleji. A čím dál víc lidí si neváží životního prostředí a ostatním je to téměř jedno. Jen pár lidí oproti většině se snaží životní prostředí chránit. Nepohazují věci po ulicích, třídí odpadky – sklo, papír a plasty. Ale je to málo, protože jsou lidé, kteří pohazují věci po ulicích a po silnicích. Na světě je hodně nečistot, a proto by měli státy vydat zákony. Aby v ulicích bylo čisto a lidé třídili odpadky. Zlepší tím: zpracovatelnost odpadků na skládkách a bude čisto na ulicích. Z odpadů se často uvolňuje velké množství jedovatých látek, které ovlivňují ekologickou rovnováhu způsobem, jemuž dosud nerozumíme. Jakákoliv změna, kterou byť jen v části našeho životního prostředí způsobíme, se nepříznivě projeví na stavu zvěřiny i rostlinstva. Ničení biotopů, v nichž se zvláštně daří určitým druhům živočichů a rostlin, nevyhnutelně odsuzujeme jejich obyvatelé k zániku.

I ovzduší je čím dál horší. Továrny vyprodukují velmi mnoho látek, které se dostanou do prostředí, proto mají mít vzduchové filtry. Také auta v dnešní době mají katalyzátory (filtr), dříve je neměla a znečišťovala ovzduší. Za dobu než se začali používat filtry, se ovzduší znečistilo. Začali kyselé deště a začal se ztenčovat ozón. Lidé kácejí lesy, a tím napomáhají znečišťování ovzduší. Ochránci přírody jsou proti tomu, aby se kácely lesy, ale moc lesů nezachrání, protože je potřeba dřevo na papír, latě, stavební materiály a jiné věci. Při znečišťování dochází k tomu, že atmosféra (vzdušný obal Země) se chová jako vakuum a přitom se zahřívá.
A jak může člověk jako jedinec přispět svým dílem k alespoň částečným řešením některých těchto problémů? Asi nijak zřetelně, ale na druhou stranu, na přísloví, které říká „stokrát nic umořilo osla“ také něco bude. Lidé by měli chránit životní prostředí a né ho ničit.