Globální oteplování

Co to je?
Globální oteplování je termín popisující nárůst průměrné teploty zemské atmosféry a oceánů, který byl pozorován v posledních desetiletích.

Příčiny:
Lidstvo přispívá k oteplování zvětšováním množství oxidu uhličitého (CO2) a jiných skleníkových plynů, uvolňovaných při spalování fosilních paliv, mýcením lesů a dalšími aktivitami např. auty, továrnami, ale také bombami - jak atomovými i normálními.

Důsledky:
V alpských zemích mohou vzrůstající teploty vyhubit až 60 %rostlinných a živočišných druhů. Teplota se v posledním století zvýšila o 0,74 stupně Celsia a zvýší se až o 1,8 až 5,8 stupně Celsia a zvýšení hladiny oceánů, kvůli tání ledovců, téměř o 60 centimetrů. Teplo, tak např. přispívá k odumírání korálových útesů, tání ledovců a zvyšuje se větší možnost povodní. Takové změny mohou zvýšit četnost a intenzitu extrémních atmosférických jevů jako jsou povodně, sucha, vlny veder a hurikány, změny zemědělských výnosů, globální stmívání, snižování průtoku řek v létě nebo přispívat k vymírání biologických druhů. Změny nejvíce pocítí lidé žijící v tropických oblastech, které čekají sucha, nebo naopak záplavy v důsledku zvyšující se hladiny moří. Je pravděpodobné, že do roku 2080 budou mít problémy s nedostatkem vody 1,1 až 3,2 miliardy lidí. Až o 1/3 mohou klesnout zásoby pitné vody.
I středomořské země budou častěji sužovat podobné vlny veder, jaké v létě 2003 usmrtily desítky tisíc starších lidí. Dají se proto očekávat škody i v turistickém průmyslu a země častěji postihnou lesní požáry. Povodně v zimním období mají postihovat přímořské regiony, střední Evropu zase častěji čekají povodně způsobené tajícím sněhem. Energie získávaná z vodních elektráren by ve Středomoří mohla poklesnout o 20 až 50 %.

Vliv na Česko:
U nás by měl být mírný nárůst srážek v zimních měsících - spíše ve formě kapalné než sněhové, ale v letních měsících by mělo dojít k mírnému poklesu srážek. Spíš by měly přicházet takové nárazové, silnější přívalové deště, podobné jaké třeba vyvolaly povodně v roce 1997 a 2002.

Předpověď pro Evropu:
Střední a východní Evropě budou hrozit povodně způsobené táním sněhu. Severní Evropě přinesou změny klimatu vyšší úrodu a hustší zalesnění. Kolem roku 2050 bude topná sezona v oblasti Středomoří o 2-3 týdny kratší, o 2-5 týdnů déle ale bude třeba využívat klimatizaci.

Šíření nemocí:
Globální oteplení může zlepšit podmínky pro vznik infekčních nemocí, jako je například malárie, která se nedávno rozšířila jako důsledek populační exploze hlodavců ve velkých oblastech Ruska tularémie a vzteklina jako v severním Středomoří.

Finanční důsledky:
Finanční instituce světových pojišťoven varovaly v roce 2002 ve studii, že „narůstající frekvence prudkých klimatických událostí ve spojení se sociálními trendy“ by mohla v následujícím desetiletí každý rok stát téměř 150 miliard dolarů. Tyto náklady by v důsledku zvýšených nákladů na pojištění a odstraňování následků katastrof zatížily také zákazníky, plátce daní a průmysl. Environmentální program Spojených národů nedávno ohlásil, že rok 2005 byl podle záznamů díky špatnému celosvětovému počasí dosud nejnákladnějším i když neexistuje způsob jak přesně dokázat zda konkrétní hurikán byl nebo nebyl ovlivněn globálním oteplením.

Pozitivní důsledky:
Globální oteplování může mít také pozitivní důsledky na rostliny, které jsou základním prvkem biosféry a využívají sluneční energii k přeměně živin a oxidu uhličitého na biomasu (fotosyntéza).

Vývoj nových technologií:
Strategie pro útlum globálního oteplení zahrnují vývoj nových technologií, využití větrné energie, jaderné energie, obnovitelných zdrojů energie, bionafty, elektromobilů nebo hybridních automobilů, palivových článků, úspor energie, uhlíkových daní a sekvestraci uhlíku.

Americká strategie proti globálnímu oteplování:
S dalším návrhem o zmírnění GO navrhli Američani. Americká vláda chce, aby světoví vědci vyvinuli technologii, která by zablokovala sluneční světlo jako poslední pokus zasáhnout proti globálnímu oteplování. Američané argumentují, že výzkum technik, jak by byla obří zrcadla či prach, který by odrážel sluneční světlo, napumpovaný do atmosféry, by byl "důležitým pojištěním" proti rostoucím emisím.

Konečná zpráva panelu OSN, kterou vypracovali odborníci z celého světa, má být podkladem mezinárodního vyjednávání o nové smlouvě o emisích, která má nahradit smlouvu z Kjóta, jejíž první fáze vyprší v roce 2012.

Vědci odhadují, že kdyby se odrazilo méně než 1 procento slunečního záření zpět do vesmíru, kompenzovalo by to veškeré oteplování, způsobené emisemi skleníkových plynů od průmyslové revoluce. K možným technikám patří umístění obrovské zástěny na oběžnou dráhu, tisíce malých, lesklých balónů anebo mikroskopické sulfátové kapénky, napumpované do nejvyšších vrstev atmosféry, které by napodobovaly ochlazující vlivy sopečné erupce. Návrh zprávy OSN konstatuje, že takové návrhy jsou "spekulativní, není zjištěno, kolik by stály a nejsou známy jejich potenciální vedlejší důsledky."

Obsah připravované zprávy OSN je otevřeným tajemstvím od té doby, co Bushova vláda zveřejnila její ranou verzi na internetu. Vědecká analýza OSN příští týden bude konstatovat, že existuje 90 procentní pravděpodobnost, že oteplování planety způsobuje lidská činnost a že průměrná teplota na Zemi během tohoto století stoupne o 1,5 - 5,8 stupňů, podle míry emisí.