Znečištění vody

Znečištění vody

Znečištěny jsou vodní plochy a toky a tím se zhoršuje kvalita vodních ekosystémů - např. úhyny ryb nebo kontaminace sedimentů. Přebytek dusíku dodávaného zemědělci formou hnojiv, který rostliny nevyužijí a je z půdy vyplaven do vody, představuje množství cca 45 kg na hektar. Nejzávažnější je kontaminace vody sloučeninami dusíku a fosforu. Zemědělství se na tomto stavu podílí v průměru 40% u dusíku a 32% u fosforu. Znečištění vod pesticidy je také závažným problémem. Vody jsou znečišťovány chemickou ochranou rostlin, haváriemi při výrobě, skladování, přepravě a likvidaci nepoužitých pesticidů.

V 80. letech způsobilo poplach vysoké znečištění vod Severního a Baltského moře, kam tečou mimo jiné i řeky z České republiky. Znečištění moří se projevovalo vysokým procentem nemocí živočichů (např. rakovina u ryb). U Labe na našem území se na počátku devadesátých let prokázala vysoká koncentrace kadmia, rtuti, arzenu, chrómu a stříbra. Nemocné ryby vyloví rybáři z české části Labe i dnes především v sousedství Spolany Neratovice.

Evropa

Většina evropských zemí spoléhá spíše na povrchovou než podpovrchovou vodu. Co se týká kvality vody, je poměrně dobrá. Přestože se podařilo zlepšit kvalitu na západě Evropy, ve střední a východní Evropě situace tak slibná není.
Neúměrné zátěže v podobě organických látek, dusíku a fosforu, v sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století vedly k eutrofizaci moří, jezer a podzemních vod po celé Evropě. Hlavním zdrojem dusíku jsou hnojiva splachovaná ze zemědělské půdy, fosfor pochází z odpadních vod z domácností a průmyslu. V západní Evropě klesá spotřeba hnojiv od poloviny osmdesátých let, v severní a východní Evropě od počátku devadesátých let.
Znečištění podzemních vod představuje další problém spojený hlavně s pesticidy a dusičnany ze zemědělství. Vypouštění fosforu z městských čistíren odpadních vod se výrazně snížilo převážně díky posunu v technologiích a velkému rozšíření bezfosfátových pracích a čistících prostředků ve spotřebitelských sítích, takže se koncentrace fosforu v jezerech ve srovnání s vysokými hodnotami z počátku 80. let 20.stol., snížily.

Na subregionální úrovni se kvalitou vody zabývají různé směrnice EU. Další zlepšení lze očekávat v souvislosti s investicemi do nové infrastruktury, aby byly splněny požadavky směrnic. Co se týče lodní dopravy v Evropě, ta je považována za ekologicky šetrný způsob přepravy, v případě nedodržování norem může být však její dopad na životní prostřední značný. Během sedmdesátých a osmdesátých let 20. století stoupl objem dopravy po moři. To vedlo ke zvýšení emisí SO2 (na námořní dopravu připadá 10 – 15 % z celkových emisí).

Znečištění z pozemních zdrojů je v mnoha oblastech stále vážné. Mnoho jaderných elektráren rozmístěných po celé Evropě se nachází na pobřeží nebo u velkých řek díky spotřebě velkého množství vody na chlazení. Asi 150 vyřazených ponorek chátrá v přístavech na poloostrově Kola a na Kamčatce. Na druhou stranu

Helsinská komise na ochranu moří (HELCOM) tvrdí, že baltickému mořskému prostředí nehrozí v souvislosti s chemickou municí či jadernými látkami žádné nebezpečí. Podařilo se ale také dosáhnout významných úspěchů: koncentrace dusičnanů klesly v pobřežních oblastech Severního moře o 25%. Také došlo ke snížení průměrných koncentrací fosfátů v některých regionech, kam patří Skagerrak, Kattegat a pobřežní pás Nizozemí.
Eutrofizace je proces obohacování vod o živiny, zejména dusík a fosfor.

Pesticidy jsou přípravky a prostředky, které jsou určené k tlumení a hubení rostlinných a živočišných škůdců, a k ochraně rostlin, skladových zásob, technických produktů, bytů, domů, výrobních závodů nebo i zvířat a člověka.