Znečisťování ovzduší

Kvalita ovzduší v České republice se od roku 1989 výrazně zlepšila – pomohly k tomu zákony, které donutily elektrárny odsířit a všechny velké zdroje znečištění snížit emise. Ovšem v posledních letech se tento pozitivní trend zastavil a kvalita ovzduší se začíná opět zhoršovat.
Tentokrát za to ovšem nemohou velké továrny, ale často také sami občané. Největším současným problémem jsou totiž neklesající emise prachových částic – a ty pocházejí především z lokálních topenišť a automobilů. Lokální topeniště ke znečištění ovzduší významně přispívají i v oblastech, kde se na znečištění významně podílí rovněž průmysl.
Zdravotní rizika znečištění ovzduší
Podle expertních odhadů zemřelo v roce 2000 na znečištění ovzduší antropogenními částicemi v Evropě 370 000 obyvatel. Konkrétně v České republice způsobilo znečištění ovzduší v roce 2000 snížení očekávané délky lidského života o téměř 12 měsíců.
Pokud budou k roku 2020 realizována opatření v rámci navrženého scénáře Tematické strategie o znečišťování ovzduší, povede to ke snížení počtu předčasných úmrtí v EU o 140 000 obyvatel a v České republice ke zvýšení očekávané délky života o více než 6 měsíců.
Účinky znečištění se dělí na krátkodobé a dlouhodobé. Mezi krátkodobé vlivy patří například zvýšení výskytu zánětlivých onemocnění plic. Dlouhodobé se působení znečištěného vzduchu na člověka projevuje zhoršením funkcí plic a zkrácením předpokládané délky života.

Za nejvýznamnější z hlediska vlivů na zdraví, zejména ovlivnění úmrtnosti, se považují jemné částice PM2,5. Vznikají spalováním fosilních paliv, obsahují polycyklické aromatické uhlovodíky a kondenzované organické či kovové páry, některé z nich mají mutagenní a rakovinotvorný účinek.

Antropogenní zdroje:
Antropogenní zdroje jsou způsobovány člověkem. Velké rozpětí znečišťujících látek je spojené se spalováním různých typů paliv, jako je benzín, uhlí, dřeva, rafinace ropy a podobně.