Svaly

Sval (mys, musculus). Kosterní sval je složený převážně z příčně pruhované svalové tkáně. Další tkáně podílející se na jeho stavbě - vazivo, nervové tkáně a cévy. Základní jednotkou této svaloviny je svalové vlákno. Smrštění svalu - kontrakce je vyvoláno nervovým podnětem. Uvolnění svalu je relaxace. Každý sval je i při tzv. klidu ve stavu určitého klidového napětí, kterému říkáme svalový tonus. Svalová vlákna jsou uložena do svazků a ke skeletu (kostře) se připojují pomocí šlach. Ke své činnosti potřebují svaly velké množství kyslíku v klidu asi 9 l, při námaze až 90 l/hod, při námaze se sval vlastně dusí a pracuje na tzv. kyslíkový dluh. Hromadí se ve svalech odpadové produkty (především kyselina mléčná), které navazují pocit únavy a bolesti. Během odpočinku se kyslíkový dluh likviduje. Hlavním energetickým zdrojem pro svaly jsou cukry jejichž štěpením se uvolňuje energie a teplo.

Svalová soustava s kostrou tvoří pohybovou soustavu
Jsou 3 typy svalstva:
- kosterní – příčně pruhované
- hladké
- srdeční
Kosterní svaly tvoří 40 – 50 % celkové tělesné hmotnosti a máme 600 svalů
Hladké svaly tvoří 3% tělesné hmotnosti a slouží k udržování napětí ve stěně vnitřních orgánů nejsou řízeny vůlí

Kosterní svaly jsou:
Svaly hlavy: žvýkací svaly (spánkový, žvýkací, křídlaté), mimické svaly
Svaly krku: (kloněné svaly, zdvihač hlavy, nadjazylkové a podjazylkové svaly.)
Hrudní svaly: svaly hrudní stěny (mezižeberní vnitřní - pomáhají výdechu a zevní - navozují vdech + svaly bránice jsou tzv. hlavní dýchací svaly, velký a malý prsní sval a pilovitý boční sval jsou tzv. pomocné dýchací svaly).
Svaly břicha: jsou ploché, deskovité svaly mezi dolním okrajem hrudníku a horními okraji pánevních kostí. Při vzrůstu tlaku těchto svalů vzniká vypuzovací síla. (Boční břišní stěnu tvoří zevní a vnitřní šikmí sval a příčný sval. V předu jsou přímé břišní svaly (mm. recti), spojeny vazivovým pruhem (linea alba) s pupeční jizvou, a zadní úsek doplňuje čtyřhranný bederní sval.)
Zádové a šíjové svaly: zabezpečují otáčení, záklon a vzpřímení páteře či pohyb hlavy a paží. Jsou to ploché deskovité svaly. (trapézový, široký zádový sval)
Svaly končetin
Svaly rameního kloubu: např. deltový sval.
Svaly paže: např. dvojhlavý (m. biceps brachii) a trojhlavý pažní sval (m. triceps brachii).
Předloketní svaly: Rozdělujeme do 3 skupin. Dlaňové svaly- ohybače prstů, jejichž šlachy jsou na předloktí dobře hmatatelné, palcová skupina- natahovače ruky a hřbetní svaly- natahovače ruky a všech prstů, i jejich šlachy jsou na hřbetu ruky nápadné. Svaly ruky: zabezpečují pohyb prstů.
Svaly kyčelního kloubu: Zadní skupina- velmi silné hýžďové svaly.
Stehenní svaly: dělíme na přední, vnitřní a zadní svalovou skupinu. V přední skupině je čtyřhlavý stehenní sval (m. quadriceps femoris) jediný čtyřhlavý sval v těle.
Bércové svaly: rozděleny na přední a zadní skupinu. V zadní skupině je na povrchu trojhlavý lýtkový sval (m. triceps surae), který je achilovou šlachou připojen k hrbolu patní kosti.
Svaly nohy: tvoří svalové skupiny palce, malíku a hluboké svaly nohy. Tyto svaly jsou určeny především k zajištění nožní klenby. V oblasti pánve jsou svaly hráze a svaly pánevního dna.


Stavba kosterního svalu
2 části:
- svalové bříško (nejširší část svalu)
- šlachy – svazky kolagenních vláken - připojují sval ke kosti v místě svalového úponu

základní stavební jednotka svalu: svalové vlákno ( průměr 10 – 100 mm, délka až 30 cm) – mnohojaderné
- 10 – 100 vláken je spojeno řídkým vazivem do snopečků
- snopečky jsou spojeny ve snopce
- soubor všech snopců – sval
- na povrchu svalu – vazivový obal – svalová povázka

Rozdělení svalů podle funkce
OHYBAČE – flexory
NATAHOVAČE – extnzory
PŘITAHOVAČE – adduktory
ODTAHOVAČE – abduktory
SVĚRAČE – sfinktery
ROZVĚRAČE – dilatátory