Alkohol a jeho vliv na játra

Alkohol, to ožehavé téma, které hýbe dvacátým stoletím.
Je alkohol nebezpečná a zrádná droga, na kterou se může člověk stát snadno závislým nebo jen běžný výraz, který každý z nás tak často používá? Co je to alkohol a proč lidem tak strašně chutná? Rád bych napsal něco o alkoholu samotném a jeho vlivu na lidský organismus.

Alkohol - etanol - je jednoduchá a malá molekula, která vzniká kvašením cukrů. Patří mezi psychotropní látky. Vře při 77°C a tuhne při -117°C. Má řadu pozoruhodných vlastností, např. kvasinky, které umožnily jeho vznik, nechá žít jen do koncentrace 14 procent. Vyšší koncentrace je hubí.

Při pití alkoholických nápojů si nekteří lidé neuvědomují, že neukájí pouze žízeň nápojem, který jim chuťově vyhovuje, ale že si pěstují návyk na větší nebo menší konzumaci alkoholu. Lidi, kteří požívají alkoholické nápoje, můžeme rozdělit do několik do čtyř skupin - abstinenti, konzumenti, pijáci a osoby závislé na alkoholu.

Abstinenti umějí uhasit žízeň kteroukoli tekutinou, v níž není žádný alkohol, protože jeho požití v sebemenším množství odmítají, ať je k tomu vedou zdravotní důvody nebo jiné. Abstinentem můžeme nazvat člověka, který nepožil alkoholický nápoj v jakékoli formě a množství po dobu tří let. Dá se předpokládat, že důkladných abstinentů je na světě velmi málo a pokud jsou, vyskytují se nejčastěji mezi dětmi do věku pěti až šesti let. V tomto věku v největším počtu případů totiž dítě okusí pivo, víno a jiné nápoje obsahující minimální množství alkoholu.

Většina z nás se už v dětství či v mladistvém věku zařadí mezi konzumenty. Dospělý konzument pije alkoholický nápoj ve vhodném množství a ve vhodném věku. Od alkoholického nápoje očekává jen chuť a uhašení žízně a o jeho nedozírných následcích na nervový systém kolikrát ani neví, nejčastěji se jedná o třetinku desetistupňového piva při jídle nebo decilitr vína po práci. Zato pijákům nestačí alkoholické nápoje ani jako zdroj tekutiny a dokonce ani neuspokojuje jejich chuť. Žádají si alkoholickou euforii. Příjemnou změnu, dobrou náladu, obveselení, úlevu, odstranění obtíží, zapomění. A od té doby, člověk hledá v alkoholickém nápoji zdroj energie a začíná cesta, na níž se často nevinný piják promění v člověka závislého na alkoholu.

Člověk závislý na alkoholu má výrazný znak snížení tolerance na alkohol, což znamená, že se závislý opije častěji a daleko rychleji než dříve a při nevhodné příležitosti. Nezřídka začíná pít již od rána.

Nepřiměřené a časté požívání alkoholu může způsobit značné poškození organismu. Začneme trávicím ústrojím. Zde dochází, jak ke změnám na žaludeční a střevní sliznici, tak i ke změnám žaludečních šťáv. To vede k poškození sliznice a má velký význam při příjmu potravy a trávení. Často se u pacientů, kteří mají potíže s nadměrným množstvím alkoholu, setkáváme s operací žaludku. U alkoholiků dochází také k silnému poškození jater. Játra jsou největší žlázou v těle. Přes játra protéká veškerá krev a jako první přicházejí do styku s látkami přijatými z potravy. Jaterní buňky mají obrovskou regenerační schopnost, jsou však vystaveny účinku odpadních produktů metabolismu těla. Produkují žluč, díky které dostávají nežádoucí látky z těla ven. Je-li do jater přivedena krev obsahující větší množství alkoholu, začnou jaterní buňky produkovat enzym alkoholdehydrogenázu, jejímž působením se alkohol postupně snižuje. U lidí závislých na alkoholu bývají játra zvětšená a citlivá. Alkohol dále způsobuje škody na srdci a nervovém systému.

Touto prací bych se rád dotknul především těch, kteří rádi holdují alkoholu, aby si rozmysleli kolik toho musí vypít, aby si dokázali, jak jsou dobří. Alkohol by se měl pít s mírou a jen v určitých případech. Jenže to se asi nikdy nestane, protože ne všichni si dokáží říct NE.