Soustava žláz s vnitřní sekrecí

Žlázy s vnitřní sekrecí a jejich hormony = endokrinní žlázy
- hormony - biologicky aktivní látky
- působení je pomalejší a difúzní
- buňky endokrinních žláz - vylučování do krevního oběhu
- buňky exokrinních žláz - vylučování do svého okolí vývodnými trubicemi /např. slinné či potní žlázy/.
- tkáňové hormony - vylučované tkáněmi; somatomedin /játra/, gastrointestinální hormony vylučované do trávicího traktu.
- funkce endokrinní soustavy: zajišťovat růst a rozmnožování, udržovat homeostázu
- zajišťování homeostázy - princip negativní zpětné vazby; minimalizují se výchylky různých veličin směrem nahoru a dolů od určité dané střední hodnoty
- hormony jsou nositeli chemické informace - v cílových buňkách a tkáních se hormony váží na specifické receptory /=molekulární struktury v plazmatických membránách nebo i uvnitř buněk/. Receptory váží jeden určitý hormon. Vazba některých hormony na receptory v plazmatických membránách vede k předávání signálů do buňky prostřednictvím další látky - druhý posel - buněčná signalizace. Ovlivňuje ji celá řada látek, které mají význam léčebný, jsou i toxické /např. bakteriální jed choleratoxin - cholera/.

Za objevné studie - roku 1994 Nobelova cena-A. Gilman a M. Rodbell.
- hormony působí již ve velmi malé koncentraci
- hormony ovlivňují v těle 4 životní funkce:

celkový metabolismus
hospodaření s ionty a vodou
růst
rozmnožování

Hypofýza = podvěsek mozkový
- sekretorický orgán uložený na bázi lebky
- spojena stopkou s hypothalamem
- 2 části:
přední část - vzniká ze zadní stěny jícnu - adenohypofýza = přední lalok hypofýzy
zadní část - vzniká v zárodečném vývoji jako vychlípenina spodiny třetí mozkové komory - neurohypofýza=zadní lalok hypofýzy
Přední lalok hypofýzy
- vylučuje 6 základních hormonů:
somatotropin /somatotropní hormon/ = růstový hormon; stimuluje syntézu bílkovin a růst dlouhých kostí v epifýzách /prostřednictvím somatomedinů vznikajících jeho působením v játrech/;
- jeho nadbytek v mládí - gigantismus /= nadměrný vzrůst/
- jeho nedostatek - nanismus /= trpaslictví/.
prolaktin - stimuluje růst mléčné žlázy
- po porodu zahajuje a udržuje tvorbu mléka - laktaci
- ostatní 4 hormony mají příponu – tropin; ovlivňují činnost jiných endokrinních žláz
- 1. část označuje místo působení hormonu; 2. část názvu směřování /tropos = řecky směr/
kortikotropin /adrenokortikotropní hormon, ACTH/ - stimuluje syntézu a vylučování kortizolu - hormonu kůry nadledvin
tyrotropin /tyreotropní hormon/ - řídí činnost štítné žlázy
folitropin /folikuly stimulující hormon, FSH/ - u žen podporuje růst folikulů - vaječníkových váčků ve vaječnících a tvorbu estrogenu. U mužů vyvolává rozmnožování pohlavních buněk = spermatogeneze
lutropin /luteinizační hormon, LH/ - s FSH podporuje růst folikulů.
- ve zralých folikulech vyvolává ovulaci a tvorbu žlutého tělíska, které produkuje hormony progesteron a estrogeny
- u mužů působí na buňky varlete, které tvoří mužský pohlavní hormon testosteron
- činnost adenohypofýzy řízena z hypotalamu prostřednictvím regulačních hormonu, které jsou krevními cévami přenášeny do adenohypofýzy
- regulační hormony - vytvářeny nervovými buňkami v hypotalamu /neurosekretorickými buňkami/
- funkce regulačních hormonů: zvyšovat nebo snižovat tvorbu hormonů adenohypofýzy
- téměř každý ze 6 hormonů adenohypofýzy má jeden regulační hormon

Zadní lalok hypofýzy
- 2 hormony:
antidiuretický hormon /ADH/
oxytocin
- tyto hormony se tvoří v neurosekretorických buňkách hypotalamu, odkud se dostávají do neurohypofýzy cytoplazmou nervových vláken.
- antidiuretický hormon /ADH/ - cílovým orgánem je ledvina, působí na stěny sběracích kanálků, zvyšuje jejich propustnost pro vodu - zvýšené zpětné vstřebávání vody ze sběracích kanálků - hormon působí proti vylučování vody močí /anti-proti, diuréza - vylučování moči/.
- jestliže má organismus nedostatek vody - vylučuje se více ADH - snížení vylučování vody močí
- oxytocin - na konci těhotenství podněcuje stahy hladkých svalů dělohy a urychluje porod.
- při laktaci vyvolává stahy hladkého svalstva kolem mlékovodů v mléčné žláze
- vydávání mléka
- sekrece při porodu - pozitivní zpětná vazba: informace o stazích dělohy jsou vedeny nervovou drahou do mozku a hypofýzy - stále více oxytocinu je vylučováno z neurohypofýzy - stálejší a intenzivnější stahy dělohy - porod dítěte

Štítná žláza = glandula tyreoidea
- 2 laloky po obou stranách štítné chrupavky hrtanu, jsou uprostřed spojeny a tvarem připomínají písmeno H.
- z fylogenetického hlediska je nejstarší žlázou s vnitřní sekrecí u obratlovců
- hormony: tyroxin a trijodtyronin - obsahují vázaný jód.
- původní prostředí obratlovců v mořské vodě obsahovalo dostatek jódu, což vysvětluje přítomnost tohoto prvku v molekule obou hormonů. Ve sladkých vodách /vysokohorské oblasti - v Evropě Alpy a Pyreneje/ je ho nedostatek - nutno zajišťovat přívod jódu do organismu uměle potravou.
- přidává se do kuchyňské soli /jodidace soli/, dříve byla zavedena jodidace soli v oblastech s nedostatkem jódu, lidé zde často trpěli nedostatečným fyzickým vzrůstem a duševním zaostáváním /kretenismus/.
- u dospělého člověka ovlivňují hormony štítné žlázy metabolismus a zvyšují účinnost jiných hormonů /adrenalin/.

- poruchy činnosti štítné žlázy:
struma = vole; sekreční aktivita snížena v důsledku nedostatku jódu v potravě nebo zvýšení sekreční činnosti.
hypotyreóza - při nedostatečné činnosti štítné žlázy - snížení metabolismu, tělesné teploty, frekvence tepu a dechu; hlas hrubý a řeč pomalá, myšlení zpomalené a paměť špatná; těžko se snáší chlad.
Tyreotoxikóza = hypertyreóza - nadbytek hormonů štítné žlázy - zvýšení metabolismu, hubnutí, nápadně zvýšená chuť k jídlu, pocení, zrychlení srdečního tepu.
- má výrazný vliv na CNS - zvýšená dráždivost nervové soustavy, neklid, úzkost, emocionální labilita, třes
- exoftalmus - zvláštní projev hypertyreózy
- nápadné vystoupení očí z důlků
- vysoký bazální metabolismus a zvýšená produkce tepla - při onemocnění se špatně snáší teplo
- štítná žláza produkuje také hormon kalcitonin - snižuje hladinu Ca v krvi.

Příštítná tělíska = glandulae parathyreoideae
- 4 malé útvary na zadní straně obou laloků štítné žlázy
- vytváření hormon parathormon - stimuluje v kostech aktivitu buněk, které rozrušují kostní hmotu - z kostí se uvolňuje Ca a fosfáty.
- vylučováním parathormonu se reguluje hladina /koncentrace/ Ca v krvi tak, že se udržuje na stálé hodnotě - princip jednoduché negativní zpětné vazby - příštítná tělíska dostávají neustále zprávy o hladině Ca v krvi /receptory jsou přímo buňky příštítných tělísek/ - jestliže hladina klesne - vylučuje se parathormon - uvolní se Ca z kostní tkáně - obnoví se normální hladina Ca v krvi.
- zvýšená hladina Ca v krvi - potlačí vylučování parathormonu
- nedostatek parathormonu - rychlý pokles hladiny Ca v krvi - zvýšená nervosvalová dráždivost, popř. křečovité záškuby svalstva.
- jednoduchá zpětná vazba - v endokrinní soustavě nejčastější /vylučování inzulínu, glukagonu, parathormonu, antidiuretického hormonu/.

Nadledviny = glandulae suprarenales
- párové endokrinní žlázy uložené při horním pólu ledvin
- 2 části:
Kůra
Dřeň
- liší se původem, stavbou a funkcí
Kůra nadledvin
- syntetizuje a vylučuje 2 druhy hormonů:
Glukokortikoidy
Mineralokortikoidy
- kortikoidy - vytvářeny kůrou /kortex/
- léčebné působení: příznivý účinek při léčbě zánětů /reumatoidní artritida/; ve vyšších dávkách způsobují snížení imunobiologických reakcí zmenšením aktivity imunitní soustavy /imunosupresivní účinek/ - využití při transplantacích i alergiích.
- glukokortikoidy - nejvýznamnější - hormon kortisol - udržování hladiny glukózy v krvi
- mineralokortikoidy - hlavní je aldosteron - působí na transport elektrolytů v ledvině tak, že zvyšuje v ledvinných kanálcích zpětné vstřebávání iontů Na a současně sekreci iontů K. Zpětným vstřebáváním iontů Na se zvyšuje i zpětné vstřebávání vody, tím se řídí hospodaření s minerálními látkami i vodu.
- sekrece kůry nadledvin řízena kortikotropinem vylučovaným předním lalokem hypofýzy.

Dřeň nadledvin
- její buňky jsou svým původem buňky nervové patřící k vegetativní nervové soustavě.
- vytváří 2 hormony:
adrenalin
noradrenalin
- oba působí na řadu orgánů /kardiovaskulární systém, hladké svalstvo útrobních orgánů, CNS/
- důležitý vliv adrenalinu - vylučuje se při fyzické a psychické zátěži; stimuluje srdeční činnost /zvyšuje rychlost a sílu stahů srdečního svalu - zvyšuje srdeční výkon/; rozšiřuje cévy v kosterních svalech, v jiných oblastech je zužuje /ve střevech/ - zvýšení přítoku krve k činným orgánům /ke kosterním svalům a k srdci/; připravuje organismus na zvýšenou námahu. Připravuje na zátěž rovněž po stránce metabolické-zvyšuje štěpení glykogenu v játrech a ve svalech a tuků v tukové tkáni - zajišťuje glukózu a mastné kyseliny jako rychle použitelný zdroj energie pro metabolismus tkání.
- vylučování hormonů dřeně nadledvin je ovládáno prostřednictvím nervových vláken sympatiku, na rozdíl od kůry nadledvin /řízené hormonálně/.
- sekrece hormonů dřeně se zvyšuje působením z nervových center /z mezimozku - hypothalamus/ při tělesné námaze, vystavení chladu, poklesu krevního tlaku, hypoglykémii /snížení koncentrace glukózy v krvi/, při psychickém stresu /strach, úzkost, napětí/.

Stres
- hormony kůry a dřeně nadledvin důležité, když je organismus vystaven stresu - zátěži
- zátěž = stres = složité situace fyzické i psychické, do kterých se organismus občas dostává a které vyžadují biologicky závažné změny v jeho činnosti.
- dochází k aktivaci sympatické složky vegetativní nervové soustavy a k vyloučení adrenalinu z dřeně nadledvin /1. fáze - poplachová reakce/.
- při dlouhodobějším nebo opakovaném působení stresu nastává 2. fáze - rezistence = maximální adaptace na stres; organismus mobilizuje své rezervy, zvyšuje se aktivita druhé složky nadledvin - kůry. Její hormony jsou při trvalém působení stresu nezbytné.
- nadměrná intenzita a trvání stresu může vést až ke stavu úplné fyzické vyčerpanosti organismu - 3. fáze - vyčerpání.

Slinivka břišní = pankreas
- působí jako žláza exokrinní /pankreatická šťáva do dvanáctníku/ a jako žláza s vnitřní sekrecí
- endokrinní složkou jsou Langerhansovy ostrůvky = skupina buněk rozptýlené po celém pankreatu; vytváří se tam inzulín - reguluje hladinu glukózy v krvi.
- u zdravého člověka hladina glukózy /glykémie/: 4,5-6,5 mmol/l krve
- inzulín stimuluje vstup glukózy do buněk, které ji využívají jako zdroj energie
- nedostatečné vylučování inzulínu nebo porucha jeho účinku na buňky - diabetes mellitus /cukrovka/ - v krvi je hodně glukózy v krvi, špatně vstupuje do buněk a vylučuje se z těla močí.
- u zdravého člověka se glukóza v moči neobjevuje
- zvýšená hladina glukózy v krvi způsobuje tzv. glykosylaci tělních bílkovin /vazbu glukózy na bílkovinné molekuly/ - poruchy některých tkání /cévy, sítnice oka, ledviny/.
- mírná forma cukrovky se léčí dietou bez cukru, těžší forma pravidelným podáváním inzulínu injekcí pod kůži /ústy by se jako látka bílkovinné povahy rozkládal trávicími enzymy/
- dnes jsou cukrovkou postiženy asi 4 % obyvatelstvo, zvláště osoby starší a osoby otylé.
glukagon /má podobné účinky jako adrenalin/ - působí opačně než inzulín; zvyšuje štěpení glykogenu na glukózu v játrech /ne ve svalech/.
- hladiny obou hormonů jsou závislé na množství glukózy v krvi
- vysoká hladina v krvi přímým působením na buňky Langerhansových ostrůvků zvyšuje vylučování inzulínu
- nízká hladina vede ke snížení jeho vylučování (u glukagonu je tomu opačně).

Pohlavní orgány - funkce endokrinních žláz

Další endokrinní orgány
- placenta /plodový koláč/, šišinka /epifýza/, brzlík
- melatonin - hormon šišinky; vytváří se hlavně v noci; hraje roli při kontrole cyklu bdění a spánku; ovlivňuje pohlavní dozrávání, především u některých živočichů /způsobuje jeho zpomalení/
- brzlík /thymus/ - produkuje látky působící na vývoj lymfocytů.