Vegetariánství

Historie:

Název vegetariánství pochází z latinského slova vegetabilis, což znamená rostliny, růst, nebo rozvíjet se.

Vegetariánství doprovází člověka už od počátku naší historie. Lidé na různých místech zeměkoule se živili masem, ale existovali i místa, kde se lidé jedli jen ovoce, zeleninu a zrní. V každém státu i náboženství se vždy našel nějaký filozof, lékař, nebo kněží, který se řídil zásadami vegetariánství a snažil se přesvědčit i ostatní obyčejné lidi, aby se k němu přidali.

Vegetariánství je nejvíce rozšířeno u národů na severu a jihu, ale například Eskymáci se živí jenom masem a tukem zvířat.
Do Evropy přišlo vegetariánství pravděpodobně z Asie v dobách antiky. Před 5-6 tisíci lety kněží v Egyptě nejedli maso, protože ho rozdělovali na čisté a nečisté a poněvadž mrtvá zvířata byla považována za nečisté maso, nesměli se jich lidé dotýkat a tím pádem je nesměli ani jíst.

První britská vegetariánská společnost vznikla v roce 1847 a vytvořila také současný název vegetarián.

Slavní vegetariáni

K vegetariánství se hlásí a hlásilo spoustu slavných vědců, filozofů, sportovců, umělců a řada dalších z různých oborů. Některé celebrity mají vegetariánství pouze jako svůj nový trend, aby dobře působili dobře před lidmi, ale určitě to někteří berou opravdu vážně, zvlášť ti, kteří žili v dřívějších dobách. Tady je pár příkladů slavných vegetariánů: Pythagoras, Sokrates, Leonardo da Vinci, Albert Einstein, Paul McCartney, Pamela Anderson, Jan Burian a spousta dalších.

Rozdělení vegetariánství

- Ovo-lakto-vegetariáni- nejedí žádné maso, ale živočišné produkty (např. vejce, mléko) jedí.
- Lakto-vegetariáni- nejedí maso ani živočišné produkty.
- Vegani- nejedí maso, živočišné produkty, ani výrobky z živočišných produktů.

Důvody pro vegetariánství

- Etické
- Ekonomické
- Životní prostředí
- Náboženství
- Zdravotní

Etika

Pro spoustu lidí je etika největší důvod k vegetariánství. Především jim vadí, že zvířata ať už při chovu, nebo při zabíjení na jatkách hodně trpí a jsou chována v pro ně nepřirozeném prostředí.




Ekonomika

Statistiky:
90% všech obilovin v USA jde na vykrmování zvířat, která jsou potom určena ke konzumaci. Za 16kg obilí na výkrm získáme jenom 1kg masa. Z 1 akru půdy (=přibližně 4000m2) může být buď 82kg hovězího masa, nebo 10 000kg brambor. Snížení produkce masa o 10% by umožnilo vypěstovat obilí pro 60 mil. Lidí. 1kg svíčkového bifteku stojí 4 USD, vegetariánské jídlo stojí méně než 2 USD za kg- nejen z tohoto příkladu vyplívá, že průměrnému Američanovi by vegetariánství ušetřilo několik tisíc dolarů ročně. Tak také proto se lidi stávají vegetariány.

Životní prostředí

Chovem dobytka se znečišťují vodní toky a také se zbytečně spotřebuje spousta vody, která se stává rok od roku nedostatkovějším ´´zbožím´´- k vypěstování 1kg pšenice je potřeba 60l vody, kdežto k produkci 1kg masa je potřeba 2500-6000l vody.
Pro chov dobytka se také kácí spousta lesů a pralesů, které se mění v pastviny. Za posledních 5O let lidé vykáceli tolik lesů, kolik nevykáceli za celou dobu svojí existence.

Náboženství

Ve všech náboženstvích se přikazuje, aby člověk zbytečně nezabíjel.

Zdravotní důvody

Vegetariáni mají o 30-70% menší riziko, že onemocní srdeční chorobou a o 50-75% méně umírají na rakovinu.V některých částech světa je konzumace masa společně s tabákem a alkoholem nejčastější příčina úmrtí. Při nepřiměřené konzumaci masa roste množství choleterolu vkrvi, ten se hromadí zevnitř na cévách a ucpává je.

Závěr

V tomto referátu jsem shrnula informace do různých skupin a většinou jsem zde mluvila o kladech vegetariánství, ale neznamená to, že by vegetariánství nemělo žádné zápory, má jich stejně tak mnoho, jako má kladů. Já osobně pro vegetariánství moc nejsem, ale vegetariány samozřejmě neodsuzuji, je to jejich svobodná volba, jen si myslím, že by k vegetariánství neměli být vedeni malé děti, protože mají také právo na svobodnou volbu pro to, co budou jíst a není to pro ně asi moc zdravé.