Mineralni latky

MINERÁLNÍ LÁTKY VE VÝŽIVĚ
Minerální látky jsou v těle zastoupeny v malém množství, pro organismus jsou však nezbytné. Tělo si je nedokáže samo vytvořit a je proto odkázáno na jejich příjem potravou a vodou. Minerální látky hrají důležitou úlohu v prevenci, při zpomalování aterosklerotických změn na cévách, při látkové přeměně, mají vliv na hladinu cholesterolu apod. Naše strava bohužel zahrnuje spíše potraviny, které obsahují tuky, cukry a soli a minerální látky mnohdy chybí. Měli bychom proto konzumovat pestřejší stravu, hodně rozličných a čerstvých a málo technologicky upravených potravin. Vyhýbat bychom se měli nadměrné spotřebě alkoholu, cukru a tuku.
Ale pozor! Jakmile přijme tělo velmi málo nebo naopak velmi mnoho minerálů, může nastat extrémní reakce. Potom dochází buď k onemocnění z nedostatku některého minerálu nebo k otravě z nadbytku.
Minerální látky se rozlišují dle množství potřebného pro organismus na tzv. množinové prvky nebo-li makroprvky a na stopové prvky.
Vápník (Ca)
Sodík (NA)
Draslík (K)
Molybdén (Mo)
Železo (Fe)
Zinek (Zn)
Fluór (F)
Fosfor (P)
Hořčík (Mg)
Jód (I)
Selen (Se)



Nedostatek minerálních látek a vitaminů

Z těchto stopových látek se vytvářejí nepostradatelné enzymy, či jsou důležitou součástí detoxikačních a metabolických procesů v těle.

Jednostranné složení průmyslově zpracované výživy obvykle neobsahuje všechny nezbytné látky, ale naopak některé složky takových potravin dokonce tělu důležité látky odebírají. Fosfáty a citrusové plody jsou například loupežníky vápníku. Půda, která je maximálně využívána, neobsahuje už celou škálu minerálních prvků v dostatečném množství. Tudíž i rostliny, které můžeme v nejlepším úmyslu pojídat, už nemusí obsahovat všechny látky tak, jak tomu bylo dříve. Čerstvá zelenina a ovoce nemusí na plnou úhradu minerálních stopových prvků stačit.

Jedy z životního prostředí, které organismus zatěžují, často vyžadují zvýšený přísun vitaminů a minerálních látek. Například kuřák spotřebuje mnohokrát víc vitaminu C či provitaminu betakaroten než nekuřák. Člověk ve stresu spotřebuje také zcela odlišné množství vitaminů na rozdíl od člověka uvolněného a relaxovaného.