Kosti

Tvar kostí
Podle tvaru kostí rozeznáváme:
- kosti dlouhé: typické pro končetiny (kost stehenní)
- kosti krátké: např. obratle, kosti ruky (zápěstní kůstky) a nohy (zánártní kůstky)
- kosti ploché: např. kosti lebky, pánve, lopatka, hrudní kost)

Stavba kostí
Každá kost se skládá ze tří stavebních částí:
1. na povrchu je vazivová okostnice (pokrývá celou kost s výjimkou kloubních konců)
2. pod ní je vlastní kostní tkáň (vlastní kostní tkáň je necitlivá, nemá nervy a je dvojího druhu: houbovitá a hutná)
3. uvnitř je kostní dutina vyplněná kostní dření (morek)

Růst a vývoj kostí
Kosti vznikají během nitroděložního vývoje z vaziva (je měkké, tažné {= elastické a řídké} a značně vodnaté) nebo z chrupavky (je pevná a pružná a je tužší než vazivo). Proces vzniků kostí nazýváme kostnatění (= osifikace). Z chrupavky vzniká většina kostí a z vaziva jen kosti klenby lebeční a klíční kost. Růst jedince je ukončen zhruba v 18 až 25 letech. K růstu potřebujeme dostatečný přístup vápníku, fosforu a vitamínu D.

Spojení kostí
Je uskutečněno:
Pevně:
a) vazivem (spojení je velmi málo pohyblivé např. u lebky)
b) chrupavkou (např. spojení žeber s kostí hrudní)
c) kostí (spojení není pohyblivé)
Pohyblivé:
závisí na kloubech = spojovací články, které zajišťují pohyby kostry člověka.

Otázky:
1. Co je to okostnice?
2. Jaké jsou kosti ploché?
3. Z čeho vzniká většina kostí, z chrupavky nebo z vaziva?