První pomoc

Postup- krvácející končetinu zvedneme do výše a stiskneme příslušný tlakový bod
- zraněného posadíme nebo položíme
- přikládáme tlakový obvaz (ve vyjímečných případech zaškrcovadlo)
Zaškrcovadlo – způsob v rámci PP vyjímečný a agresivní ( zataženou část těla ohrožuje nedostatkem kyslíku a živin a s tím spojenými komplikacemi. Ve vymezených případech je ale menším zlem, než neefektivní způsoby zastavení opravdu masivního krvácení). Jedná se o tyto případy : a) masivní krvácení z tepen velkého průměru( stehenní, pažní)
b) úrazová amputace
c) prosakuje-li 3. vrstva tlakového obvazu
d) zaklíněné cizí těleso, komplikované masivním krvácením
e) otevřená zlomenina, provázená masivním krvácením
f) v některých případech „crush syndromu“
g) při velkém počtu zraněných lze zaškrcovadlo použít jako dočasné řešení
Technika přikládání- zaškrcovadlo musí být nejméně 5 cm široké
- přikládáme ho nad ránu
- dáváme ho vždy přes oděv
- přikládáme časový údaj
- zaškrcenou končetinu chladíme a znehybňujeme
- přiložené škrtidlo již nepovolujeme
Žilní krvácení - krev má tmavě červenou barvu, nepulsuje- volně vytéká
- toto krvácení zpravidla nevede k ohrožení života
PP : Zvednutí poraněné části do výšky
: posazení nebo položení poraněného
: přiložení tlakového obvazu
Krvácení z přirozených tělních otvorů –vzniká při úrazu, či jako příznak stávajícího poranění, bývá velmi nepříjemné, ale postiženého většinou neohrožuje vykrvácením
a) krvácení z nosu – zastavíme ho pevným stisknutím kořene nosu, na minimálně 5 minut, při současně mírném předklonu hlavy. Postižený by neměl kašlat, smrkat, a měl by dýchat pouze ústy. Lze přiložit studené obklady na čelo, nad kořen nosu a na zátylek. Nosní dutinu nikdy sami netamponujeme! Při déletrvajícím krvácení vyhledáme odborného lékaře ORL. Na nos přikládáme odsávací prakový obvaz.
b) krvácení ze zvukovodu- drobné krvácení vzniká nejčastěji při poranění zevního zvukovodu a bubínku. Závažnější je dlouhodobé nevýrazné krvácení při možném současném výtoku mozkomíšního moku- to může být známkou těžkého poranění – zlomeniny baze lební.PP: Přikládáme sterilní odsávací obvaz, nikdy zvukovod neucpáváme a nesnažíme se zastavit odtok krve. I při drobných poraněních vyhledáme ORL.
c) krvácení z dutiny ústní – nejnebezpečnější je masivní krvácení z jazyka, měkkého patra, nebo nosohltanu.PP – stisknutí příslušného TB(krčního), při krvácení z tváře- lícního. Větší krvácení, které provází vylomení zubu, stavíme dostatečně vysokou vrstvou mulu, vloženou do zubního lůžka a necháme postiženého skousnout-na 20-30 minut. Poté stisk pozvolna povoluje..
d) Zvracení krve- je příznakem vážného vnitřního poranění (krvácení z dvanácterníkového nebo žaludečního vředu, jícnových rozšířených žil- varixů), nebo je důsledkem úrazového děje (poranění vnitřních orgánů).PP – postiženého ošetřujeme v poloze na zádech, s hlavou na stranu a s pokrčenými dolními končetinami, přikládáme ledové obklady na břicho. Lze podat několik kousků ledu, které postižený polyká celé. Provádíme protišoková opatření a voláme ZZS.
e) Vykašlávání krve- provází těžká plicní poranění při jejich náhlém zhoršení( tuberkuloza) může také vzniknout v důsledku úrazu hrudníku. PP – ošetřujeme v polosedě, zajištˇujeme tělesný a hlasový klid, je-li to nutné, protišoková opatření. Přikládáme ledové obklady na hrudník. Voláme ZZS
f) Krvácení z močových cest, pohlavních orgánů a konečníku- příčinou bývá nejčastěji předchozí onemocnění těchto orgánů, méně často úrazový děj. Nejnebezpečnější bývá gynekologické krvácení, nejčastěji po překotném porodu nebo provázející potrat. PP: postiženou položíme na záda, přiložíme silnou odsávací vrstvu a dolní končetiny ve stehnech překřížíme.Je možné přikládat studené obklady na břicho. Je-li krvácení masivní a neztišitelné, stiskneme břišní tlakový bod. Rychle zavoláme ZZS.
Vnitřní krvácení
druhy a příčiny:
a) Krvácení do dutiny břišní : vzniká působením vnějších sil na oblast břicha.
- dochází k poranění křehkých, bohatě prokrvených orgánů, především sleziny a jater, důsledkem je vytékání krve do orgánu, nebo do volné dutiny břišní.
b) Krvácení do dutiny hrudní : vzniká po zhmoždění nebo stlačení hrudníku zevními silami, poranění komplikují případná poranění žeber. Výron krve bývá způsoben nejčastěji poraněním mezižeberních cév při zlomeninách žeber, v těžších případech poraněním plic, při zranění srdce a velkých cév je krvácení tak masivní, že je většinou příčinou rychlého úmrtí.
c) Krvácení do dutiny lební : může provázet mozkovou mrtvici, častěji je však důsledkem mozkolebečního poranění, kdy krvácení vzniká v důsledku porušení celistvosti mozkových cév probíhajících v mozkových obalech.
d) Krvácení do měkkých tkání: při rozsáhlém zhmoždění podkoží, svalů, velkých kloubů bývá průvodním jevem zlomenin dlouhých kostí. Ztráty jsou mnohdy obrovské- mezi stehenní svalstvo až 2,5 litru, do bérce 1 litr, do paže 800ml a do předloktí 400 ml krve.
Příznaky: známky rozvíjejícího se šoku
: někdy tzv. přidružené příznaky: u por. břicha- úlevová poloha na boku
: u por. hrudníku- cyanoza, dušnost
: u por. nitrolebního- bezvědomí
Velmi nám může být užitečné, známe- li mechanismus úrazu- můžeme tím vnitřní.krvácení předvídat...
PP: Protišoková opatření
: co nejrychleji voláme ZZS
Zraněného nikdy neopouštíme, průběžně kontrolujeme stav životních funkcí.
Bezvědomí
Ztráta vědomí je projevem poruchy činnosti CNS. Je to stav, který bytˇna první pohled nevypadá dramaticky, bezprostředně ohrožuje život člověka. Postižený je ohrožen především udušením, které může být způsobeno zneprůchodněním dýchacích cest kořenem jazyka, nebo aspirací cizorodého obsahu. (žaludeční obsah, krev, cizí těleso)
Příčiny: - úraz hlavy- mozkolebeční poranění (otřes, stlačení, zhmoždění mozku)
- nedostatečné prokrvení a okysličení mozku (tonutí, dušení)
- selhání krevního oběhu (šok, infarkt myokardu)
- vnitřní onemocnění (epilepsie, dětské febrilní křeče. iktus, cukrovka)
- úraz elektrickým proudem
- otrava (léky, alkoholem, drogami, průmyslovými jedy)
- tepelná poškození organismu (přehřátí)
Příznaky : lehčí formu poznáme, pokud postižený není schopen odpovědět na základní jednoduché otázky (jak se jmenuje, kde bydlí..)
: člověk v těžkém bezvědomí- leží zhroucen na podložce, má zcela povolené svalové napětí, nereaguje na vnější podněty

Můžeme provádět lehká vyšetření tzv. Glasgow schéma:
- Oči- spontánně otevřené, otevírají se na příkaz, na bolest, zůstávají zavřené)
- Pohyb- vykonává na příkaz, na bolest, nevykonává vůbec
- Řeč- reakce na dotaz- přiměřená, zmatená, neadekvátní, neartikulovaná, chybí)
První pomoc: - pokus o navázání kontaktu
- otočení na záda- šetrně s ohledem na další možná poranění, především páteře
- otevření dutiny ústní, případně její vyčištění
- uvolnění dýchacích cest- záklonem hlavy
- vyšetření základních životních funkcí
Pokud jsou životní funkce zachovány uložíme do stabilizované polohy, průběžně kontrolujeme životní funkce, zajistíme tepelný komfort, ošetříme přidružená poranění a co nejrychleji voláme ZZS
Neodkladná resuscitace:
Kardiopulmonální resuscitace (dále KPR) je soubor opatření sloužících k obnově dodávky okysličené krve do tkání. K základní resuscitaci nepotřebujeme většinou žádné pomůcky. Maximálně důležitý je časový faktor!! Resuscitaci musíme zahájit co nejdříve po diagnostice zástavy. Po 3-5 bez kyslíku minutách dochází k nenávratnému poškození mozkových buněk.
Po 7 minutách lze oživit bez následků pouze 25% postižených. Pro přežití je bezpodmínečně nutné po diagnostice srdeční zástavy okamžitě zavolat ZZS- „call first“. Dobré vyhlídky na přežití jsou závislé na co nejčasnější použití elektrické defibrilace, jejíž úspěšnost klesá každou minutou o 7-10%. Po 12 minutách je šance na přežití 2-5 %.
Pokud zahájíme KPR nepřerušujeme jí až do obnovení životních funkcí. V ostatních případech pokračujeme až do příjezdu odborné pomoci. Resuscitaci nepřerušujeme na dobu delší než je 5 sekund. Právo pro ukončení resuscitace náleží jen lékaři.
Nezahajujeme KPR pokud : jsou viditelné jasné známky smrti- posmrtná ztuhlost, nebo posmrtné skvrny. Dále, pokud je pacientovo zranění neslučitelné se životem, nebo když by KPR mohla ohrozit životy jiných.
Obecně přijatá a doporučená pravidla:
A – Airways Zprůchodnění dýchacích cest
B- Breathing Zajištění dýchání
C- Circulation Zajištění krevního oběhu
Příznaky primární zástavy dechu a oběhu:
- nejsou patrné dýchací pohyby
- není cítit proud vzduchu
- promodrávání – cyanosa
- není cítit tep na velkých tepnách
- bledá až šedivá barva kůže
Postup při umělém dýchání z plic do plic:
- poloha na zádech, čistá dutina ústní
- záklon hlavy
- začneme 5 hlubokými vdechy- vždy dbáme na to, aby se hrudník viditelně zvedal
- dostatečný objem vdechu- 700- 1000 ml
- v případě že postižený dýchá sám, ale nedostatečně zahájíme podpůrné dýchání- 12 vdechů za minutu- asi 1 za 5 sekund.
Postup při nepřímé srdeční masáži:
- postižený leží na zádech, na pevné podložce
- nepřímou srdeční masáž provádíme asi v 1/3 hrudní kosti
- vyhmatáme spojnici žeberních oblouků a 2 prsty nad ní je nejvhodnější místo pro resuscitaci
- prsty směřují kolmo k hrudní kosti
- horní končetiny zachránce jsou napnuté v loktech a kolmo k ose těla
- hrudník je třeba promáčknout o 3-5 cm u dospělého jedince
- stlačení a uvolnění tlaku má časový průměr 1:1
- frekvence 100 za minutu
Kardiopulmonální resuscitaci v případě zástavy obou základních životních funkcí provádíme v poměru 2:30 (vdechů ku stlačení)
Tento poměr dodržujeme při jednom i při dvou zachráncích
Shrnutí nejdůležitějšího
- zjištění bezvědomí
- poloha postiženého na zádech na pevné podložce
- zprůchodnění dýchacích cest- vyčištění dutiny ústní a záklon hlavy
- zjištění zástavy dechu a oběhu poslechem a pohmatem
- zahájení umělého dýchání- 5 rychlých hlubokých vdechů
- zahájení nepřímé srdeční masáže- 30 stlačení hrudníku
- pokračování KPR v poměru 2:30 frekvencí 100 za minutu
- průběžná kontrola živ. funkcí po 3 cyklech KPR
- po obnovení zákl. životních funkcí stabilizovaná poloha
KPR u dětí
Základní rozdíly spočívají v šetrnější technice a odlišných frekvencích- to znamená menší fyzické úsilí a rychlejší frekvence. Nejčastější příčiny zástavy: kojenecká aspirace, úrazy CNS, tonutí, otravy atd..
Nejdůležitější rozdíly:
- záklon hlavy má být jen mírný
- do úst i do nosu vdechujeme současně
- vdechujeme menší objemy
- frekvence dýchání- novorozenec- 30/ minutu, kojenec 20/ minutu
- masáž provádíme blíže ke středu hrudní kosti- asi 1,5 cm pod spojnicí mezi prsními bradavkami
- masáž provádíme pouze 2 prsty
- frekvence stlačování novorozenec- 120/min, kojenec 100/min
- poměr vdechů novorozenec- 1:3
Děti starší - stejné jako u dospělých, jen dbáme na šetrnost.
Šok
- přirozená obrana organismu na nepřiměřenou zátěž. Nejčastěji se setkáváme s šokem traumatickým, který doprovází úraz. Rozvinutý šok patří mezi život ohrožující stavy. Je charakterizován postupným selháváním krevního oběhu, hlubokým poklesem TK a nedostatatečným prokrvením všech tkání, které trpí nedostatkem kyslíku.
- Smyslem obrany organismu je shromáždit krev do životně důležitých orgánů( mozek, srdce, plíce) na úkor ostatních ( orgány dutiny břišní, ledviny, kůže). Trvá-li stav delší dobu, postižený umírá v důsledku selhávání funkce jednotlivých orgánů.
Příčiny šoku :- velká ztráta tělní tekutiny- nad 20- 30%
- provází masivní krvácení
- rozsáhlé popáleniny
- při masivních průjmech a zvracení
- poruchy srdce jako pumpy
- neurogenní šok
- také bolest může být podpůrnou složkou šoku
Příznaky: - zrychlená srdeční frekvence (až 180 za min.)
- puls je špatně hmatný, nitkovitý
- bledost, studený pot na čele
- apatie
- závratˇ
- zívání (projev nedostatku kyslíku)
- žízeň
- nevolnost, zvracení
první pomoc:- protišoková poloha
- pravidlo 5 T (teplo, ticho, transport, tekutiny, tišící prostředky)
- teplo – udržení optimální tělesný teploty
- ticho- zabezpečení klidu zraněného
- transport- volání ZZS- vždy zdůrazníme že se jedná o postiženého v šoku
- tekutiny – snažíme se tlumit pocit žízně otíráním rtů a obličeje vlhkým kapesníkem
- tišící prostředky- spočívá ve správném ošetření poranění ( zástava krvácení, chlazení popálenin, znehybnění zlomenin..)
Poranění hrudníku
Otevřené poranění hrudníku
- Otevřený pneumothorax- je stav, vznikající porušením celistvosti hrudní stěny a vniknutím vzduchu do pohrudniční dutiny. Na postižené straně plíce kolabuje a dýchací plocha plic se tak snižuje na polovinu.Ventilový pneumothorax se od otevřeného liší tím, že otvor v hrudní stěně funguje jako jednosměrný ventil- vzduch je při dýchacích pohybech nasáván do pohrudniční dutiny, ale při výdechu se ventilový otvor v hrudní stěně uzavírá. V hrudníku se tak hromadí vzduch, který utlačuje cévy a dochází ke snížení srdečního výdaje, poklesu TK a rozvoji šoku.
Příčiny: - rána ve stěně hrudní, nejčastěji bodná, střelná, tržně zhmožděná
- zhmoždění hrudníku, poranění jeho stěny úlomkem žebra
Příznaky: - dušnost, zrychlené, mělké, namáhavé dýchání
- cyanosa
- probublávání jasně červené zpěněné krve
- únik vzduchu z hrudníku
První pomoc : okamžité uzavření otvoru v hrudníku, zpočátku i holou dlaní- zamezíme tím dalšímu vnikání vzduchu do pohrudniční dutiny
- poloha při poranění hrudníku- v polosedě – s možností uchopení podložky horními končetinami poraněného, který sám zapojuje pomocné dýchací svaly, napomáhá tak pohybům hrudníku.
- vyzýváme postiženého ke klidnému pravidelnému dýchání
- je-li třeba zahajujeme protišoková opatření
- ránu ošetřujeme krycím poloprodyšným obvazem, který má tři části:
A) sterilní krytí
B) neprodyšnou vrstvu – igelitová plena
C) připevňující vrstvu- oblepení ze tří stran leukoplastí, spodní okraj zůstane volný
- při poruchách dechu provádíme podpůrné dýchání
- pokud je postižený v bezvědomí, ukládáme do stabilizované polohy na poraněnou stranu
- je- li v ráně cizí těleso, nikdy ho nevyndaváme!!!!, snažíme se je sterilně obložit a utěsnit
- zavoláme ZZS

Krytá poranění hrudníku
Otřes hrudníku- lidově se nazývá „ vyražený dech“, je to mimovolná zástava dechu, krátce trvající, která je sice nepříjemně vnímána, ale většinou se sama do několika sekund upraví.
Zhmoždění hrudníku- těžké poškození hrudní stěny provázené pohmožděním svalstva, zlomeninami žeber. Bývá doprovázeno tzv. „paradoxním“ dýcháním.(vylomená poraněná část hrudníku při vdechu vpadává a při výdechu se naopak vyklenuje). Zlomená žebra mohou svými úlomky poranit vnitřní orgány a mezižeberní cévy s následným krvácením nebo porušit souvislost hrudní stěny s následným vznikem pneumothoraxu Při poškození velkých cév, plic a srdce se rozvíjí šok a poruchy základních životních funkcí.
Stlačení hrudníku- je nejtěžším poraněním této skupiny. Pravidlem je bezvědomí, rychlý rozvoj šoku, zástava dechu a oběhu. Může být také krvácení z úst, nosu, vykašlávání jasně červené zpěněné krve.
Uzavřený pneumothorax- stav vznikající porušením celistvosti plíce. Pro laika téměř nerozpoznatelné.
PP: - postiženého pokládáme ne polohy při poranění hrudníku- s možností uchopení podložky horními končetinami poraněného, můžeme lehce podložit hlavu
- při podezření na zlomeninu či rozsáhlé pohmoždění hrudní stěny lehce znehybňujeme hrudník ve výdechovém postavení elastickým obinadlem
- uklidňujeme postiženého, nesmí jíst, pít ano kouřit
- přikládáme studené obklady, pokud přináší úlevu
- co nejrychleji zajistíme odbornou pomoc
Poranění břicha
a) otevřené
Jedná se o těžké poranění, které pokud je provázeno vnitřním krvácením bývá záludné a životu nebezpečné. Příznaky mohou vznikat pomalu, nemusí být vždy dostatečně výrazné, což svádí k podcenění a časovému prodlení.
Příčiny: - rána ve stěně břišní nebo v její blízkosti( nejčastěji bodná, hlubší řezná a sečná)
Příznaky: - od nekrvácejících malých ranek na stěně břišní, až po rozsáhlé devastující krvácející rány s výhřezem vnitřních orgánů (předstěra, střevní kličky, játra)
- rozvíjí se šokový stav
- horší se psychika poraněného
První pomoc: - šetrné otočení na záda, uložení do polohy při poranění břicha ( na zádech, s měkce vypodloženými dolními končetinami pod koleny tak, aby se paty nedotýkaly podložky, lehce vypodkládáme hrudník a hlavu postiženého- dochází tak k úplnému uvolnění břišní stěny a zmírnění bolesti.)
- jde- li o nekrvácející drobnou ranku, pouze sterilně kryjeme
- při masivním krvácení používáme břišní tlakový bod- dovolují- li to podmínky
- při výhřezu orgánu se jej zbytečně nedotýkáme, nevpravujeme zpět do břicha, pouze sterilně kryjeme a obložíme. (nikdy neobvazujeme obinadlem kolem těla, nejlépe je použít trojcípých šátků)
- je- li v ráně zaklíněno cizí těleso, neodstraňujeme je, naopak je připevníme k břišní stěně a sterilně obkládáme, odstraňujeme pouze tělesa volně v ráně ležící.
- vždy provádíme protišoková opatření a voláme ZZS
Kryté poranění břicha
Příčiny:- působení hrubé mechanické síly na oblast břicha( úder, kopnutí, přejetí vozidlem)
- působení dynamických sil, např. při pádu z výšky a prudkém zbrzdění ( může dojít k roztržení křehkých, bohatě prokrvených orgánů- sleziny, jater, ledvin)
- působení tlakové vlny
Příznaky: - postižený může zaujímat úlevovou polohu na boku, končetiny přitaženy k tělu
- tupá bolest břicha, nevolnost, zvracení
- v případě vnitřního krvácení příznaky rozvíjejícího se šoku
- místní známky zhmoždění
- často nám může napovědět mechanismus úrazu
První pomoc: - okamžité zajištění ZZS
- uložení do polohy při poranění břicha
- protišoková opatření
- zakážeme jíst, pít, kouřit
- nepodáváme žádné léky!!!!!!
- i při relativně dobrém stavu zajistíme odbornou pomoc
Mozkolebeční poranění
Mozkolebečním poraněním nazýváme poranění CNS. Při rozsáhlejším devastujícím poranění je možnost poranění center základních životních funkcí. Tyto úrazy mohou být smrtelné, nebo mohou mít trvalé neurologické následky- porucha hybnosti, smyslové poruchy, nebo poúrazová epilepsie. Rozlišujeme samostatné poranění lebky- kostěné ochrany mozku( zlomenina baze lební), které je méně závažné, než současné poranění mozkové tkáně ( otřes, zhmoždění ,stlačení mozku)
Poranění lebky- zlomenina baze lební
- je poraněním křehké kostěné lebeční přepážky mezi její obličejovou a mozkovou částí.
Příčiny: - úder do hlavy tupým předmětem
- násilí působící stlačení lebky
- náraz hlavy na skloubení s páteří
Příznaky: - většinou porucha vědomí, životní funkce bývají zachovány
- při zachovaném vědomí bolest hlavy , nevolnost, zvracení, závratě
- málo intenzivní ale dlouhodobé krvácení z ucha, nosu a někdy i z úst
- někdy může být doprovázeno výtokem nažloutlé kapaliny- mozkomíšního moku
- může se objevit brýlový hematom- krevní výron pod očnicemi a dolními víčky
První pomoc: - a) postižený je při vědomí
- uložíme ho na záda s lehce vypodloženou hlavou
- přiložíme odsávací obvaz při přidruženém krvácení z ucha, nosu. Nikdy se nepokoušíme odtoku sekretu zabránit!!!
- kontrolujeme základní životní funkce
- kontrola stavu minimálně po 10 minutách
- b) postižený je v bezvědomí
- zajištění průchodnosti dýchacích cest s ohledem na možné poranění krční páteře- použití trojitého manévru
- kontrola základních životních funkcí, při jejich poruše okamžitá KPR
- pokud jsou zžf zachovány. uložení do stabilizované polohy
- přiložení sterilního odsávacího obvazu na ucho, případně na nos
- průběžná kontrola dechu, tepu, stavu vědomí, ZZS
Poranění mozku
Bývá velice často přidružené k poranění lebečních kostí. Vedoucí bývají příznaky poškození CNS.
a) komoce- otřes mozku
- je nejlehčím poraněním této skupiny. Jedná se pouze o dočasnou poruchu činnosti mozku bez jeho strukturálního poškození. Jen zcela výjimečně vznikají komlikace.
Příčiny: - násilí působící na hlavu jako celek. ( úder tupým předmětem, pád na hlavu, úder do dolní čelisti)
Příznaky: - může být krátkodobé bezvědomí
- častá je ztráta orientace v místě, čase, prostoru nebo přechodná ztráta paměti
- bolest hlavy, závratě, nevolnost, zvracení
- spavost ( především u dětí)
b) kontuze – zhmoždění mozku
- při tomto poranění dochází již k mechanickému poškození struktur mozkové tkáně, často s trvalými následky. Zhmoždění mozku může vzniknout v důsledku otevřeného poranění lebky, ale i uzavřeného poranění.
Příčiny: - násilí působící na malou část lebky s vpáčením lebeční kosti, která poškozuje mozek, nebo po pohybu mozku uvnitř lebky při pádech, úderech do hlavy.
Příznaky: - déletrvající bezvědomí
- výtok mozkomíšního moku
- možný výhřez mozkové tkáně
- po probuzení dezorientace, ztráta paměti, bolesti hlavy, nevolnost, zvracení
- různorodé neurologické příznaky (obrny končetin, poruchy smyslů)
c) komprese- stlačení mozku
- je nejzávažnějším poraněním této skupiny. Poranění může mít nevýrazné příznaky v první fázi, které mohou zakrývat život ohrožující stav. Násilí vedené na hlavu je příčinou poranění cév, ze kterých dochází k pozvolnému krvácení do nitra lebky. Krvácení, stejně tak možná vpáčená kost nebo otok poraněné mozkové tkáně utlačuje mozek. Zvýšení nitrolebního tlaku vedoucí k útlaku mozkové tkáně může být pro postiženého smrtelné.
První pomoc při mozkolebečních poraněních:
- Obecně platným pravidlem je nepodceňování stavu zraněného. Je nutné trvale sledovat stav vědomí, případně vývoje a hloubky jeho poruchy. Je třeba myslet na možnost vzniku komplikací- především vývoje nitrolebního krvácení. Je nutné také pomýšlet na možné poranění páteře. Nešetrná manipulace se zraněným může vést k druhotnému poškození centra dýchání a krevního oběhu.
a) postižený je v bezvědomí
- péče o průchodné dýchací cesty, kontrola životních funkcí, při jejich poruše KPR
- uložení do stabilizované polohy na nezraněné nebo na méně poškozené straně
- při podezření na poranění krční páteře volit k uvolnění dýchacích cest trojitý manévr a do stabilizované polohy nepokládat
- ošetření otevřeného poranění lebky- sterilní krytí rány a její měkké obložení polštářky z obvazu, ošetření přidružených poranění
- neprodlené zavolání ZZS
b) postižený je při vědomí
- ukládáme do polohy při mozkolebečním poranění- vodorovně na zádech s mírně vypodloženou hlavou
- poraněného uklidníme, mluvíme s ním a kontrolujeme nenásilně stav jeho vědomí- hodnotíme přiléhavost odpovědí a rychlost reakcí.
- ošetříme poranění hlavy a ostatní přidružená poranění
- nepodáváme jídlo, pití, žádné léky, dbáme na tepelný komfort
Poranění páteře a míchy

Jakmile není zcela vyloučeno, že k poranění páteře mohlo dojít, jednáme s poraněným tak, jako kdyby měl páteř poraněnou a další pohyby by mohly ohrozit i míchu. Podezření na poranění páteře a míchy by měl zachránce vyslovit především v případě, že: - úraz byl natolik agresivní, že došlo k poruše nebo ztrátě vědomí, nebo změně chování. Nebo pokud poranění postihlo především horní polovinu těla, hlavu a krk. – je zřejmé že těžký úraz byl způsoben vlivem požitého alkoholu nebo drogy.
Příčiny: - působení vnějších pohybových sil na obratlový sloupec mechanismem:
a) kompresivním – vzájemné stlačení obratlů v podélném směru – pád z výšky na dolní končetiny, na hlavu
b) prudkým ohnutím páteře vpřed nebo vzad
c) mechanismem- „šlehnutí bičem“ – nejčastěji při autonehodách, kdy hlava vykoná prudký pohyb vpřed a vzápětí vzad. Střižným mechanismem dojde ke sklouznutí prvního a druhého krčního obratle po sobě a ke stištění míchy mezi ně.
Příznaky: - bolestivost, někdy zduření a krevní výron v průběhu páteře v místě zranění , nepřirozená poloha zraněného
- při současném poranění míchy neurologické příznaky- poruchy hybnosti nebo čití
- možnost poruchy základních životních funkcí
První pomoc : - hlavním úkolem je prevence zhoršení nebo druhotného poškození míchy z výše uvedených důvodů, především při nešetrné manipulaci s postiženým- ošetříme ho v takové poloze, ve které jsme ho našli. V případě nutného transportu by měli postiženého nést alespoň 4 zachránci. Nikdy nezvedají postiženého za ruce a za nohy.
- se zraněným nepohybujeme pouze hrozí- li další nebezpečí( zával, požár...)
- při poranění krční páteře zajistíme její stabilitu pevným uchopením hlavy postiženého do svých rukou v oblasti uší, udržujeme jí v neutrální poloze, obkládáme hlavu a ramena zraněného pevnými, ale měkkými předměty.Pokud máme krční límec, použijeme ten.
- zajistíme tepelný komfort, ošetříme přidružená poranění
- je-li poraněný v bezvědomí, co nejšetrněji jej otočíme na záda tak, aby nedošlo k rotaci páteře, provedeme uvolnění dýchacích cest trojitým manévrem
- jsme- li nuceni transportovat, tak na pevné podložce
- vždy je nutno zajistit ZZS, ošetření takto poraněného neuspěcháme, provádíme je nanejvýš opatrně, nehrozí-li nebezpečí z prodlení.
Rány
Rána vzniká působením vnější síly na povrch těla. Dochází k porušení celistvosti kůže, sliznice nebo jednotlivých hlouběji uložených orgánů. Většinou je provázena výstupem krve z cév. Rána ohrožuje postiženého zejména: - krevní ztrátou
- ztrátou tkáně
- druhotnou infekcí
- poraněním hlouběji uložených orgánů
- bolestivostí
a) otevřené rány s ostrými okraji : - výrazně krvácejí, jsou méně náchylné k infekci, lépe se hojí, hrozí ztráta tkáně a poškození vnitřních orgánů a jsou to rány: - řezné
-bodné
- sečné
b) otevřené rány s nerovnými okraji: - ohrožují infekcí, ztrátou tkáně, hůře se hojí.A jsou to rány : - tržné
- tržně zhmožděné
- střelné
- kousnutí
c) povrchové plošné odřeniny- jen slabě krvácejí, roní tkáňový mok, jsou náchylné k infekci, hojí se strupem
c) zavřené rány, podkožní výrony krve – nedochází k porušení celistvosti kožního krytu, dochází ke krvácení do podkožních tkání a orgánů. Navenek se jeví jako modřiny, nebo nejsou vůbec patrné.
První pomoc:
a) rány krvácející : - řídíme se platnými zásadami pro zastavení krvácení. Základem zůstává použití tlakového obvazu.
- snažíme se zachovat sterilitu
b) ošetření rány nekrvácející: - dezinfekce rány a jejího okolí, vypláchnutí rány 3% roztokem peroxidu vodíku či septonexem
- sterilní krytí rány
- ošetřenou část znehybníme, zajistíme odborné ošetření
- do rány kromě dezinfekce nic nesypeme, nemažeme, nevkládáme
- při silnějším znečištění rány ( škvára) je nutné šetrně ale důkladně mechanicky odstranit hlubší nečistoty kartáčkem nebo pinzetou a opětovně desinfikovat
- u střelných poranění se často setkáváme se dvěma ranami- vstupem a výstupem, je tedy třeba po nich pátrat.
- rány vzniklé kousnutím ohrožují hlavně vstupem infekce, proto je potřeba vždy uplatnit potřebná opatření ( pozorování a odchyt zvířete)
- u znečištěných ran dáváme pozor na vniknutí zárodků tetanu, proto je vždy vhodné chirurgické ošetření doplněné přeočkováním proti tetanu
- pokud se rána nehojí, okolí je zarudlé, oteklé, rána bolestivá a hnisá, jedná se pravděpodobně o infekci rány. Co nejrychlejší chirurgické ošetření je nezbytné. Zanedbaná infikovaná rána může způsobit celkovou infekci, která neléčená může skončit smrtelně!!!!!!
c) ošetření rány s cizím tělesem:
- odstraňujeme jen tělesa která jsou v ráně volně ležící
- je-li předmět zaklíněn, ránu a okolí běžně dezinfikujeme, předmět dostatečně měkce a sterilně obložíme a viditelně připevníme k okolní části těla
- nikdy neodstraňujeme předměty pronikající do hrudníku a břicha („ ucpávají“ otvor, stlačují poraněné cévy), po jejich odstranění může vzniknout pneumothorax nebo se zvýrazní krvácení.
- vždy zajistíme odborné ošetření
- při masivnějším krvácení provádíme protišoková opatření
d) ošetření otrávené rány
- u nás méně časté poranění
- rána a okolí silně otéká, bolí, objevuje se zarudnutí a někdy i celková nevolnost
- při uštknutí hadem jsou patrné 2-4 drobné, slabě krvácející ranky
PP: - zaškrcení končetiny těsně nad ranou směrem k srdci( škrtidlo úplně nedotahujeme- ponecháme částečný přívod krve do končetiny)
- masírováním okolí rány se snažíme zvýraznit krvácení a částečné odplavení jedu
- ránu nerozřezáváme, nevysáváme, nevypalujeme
- ošetřenou končetinu znehybníme, ochlazujeme
- vyhledáme odbornou pomoc
- v případě uštknutí exotickým hadem, je vždy potřeba zjistit druh hada
Chemická poranění
Působením chemikálie( kyseliny nebo zásady) na organismus vzniká poleptání . K poleptání dochází při přímém styku povrchu těla s žíravinou, po jejím požití ústy nebo vdechnutí par chemikálie.
Příčiny : - nepozornost při práci s chemikáliemi( laboratoře, práce s autobaterií, používání odbarvovačů, hašení vápna, požití chemikálií při záměně lahví)
- použití chemikálií k sebevražedným úmyslům je méně časté
Příznaky: - rána palčivě bolí, je zarudlá, oteklá, mohou se vytvářet puchýře
- koncentrovaná kyselina může vytvořit černé příškvary
- déletrvající působení louhu může kůži leptat do hloubky- pak je rána šedozelená a rozbředlá
První pomoc : - okamžité odstranění zdroje chemikálie, svléknutí potřísněného oděvu- dbáme na vlastní bezpečnost!!!!
- oplachování rány proudem studené vody- minimálně 10- 20 minut – proud smývající chemikálie nesmí zasáhnout zdravou tkáň
- ránu sterilně kryjeme- obvaz můžeme prosytit neutralizačním roztokem ( u kyselin- mýdlo nebo jedlá soda, u louhů octová voda)
- při požití chemikálie dáme postiženému vypít větší množství vody
- nikdy nevyvoláváme zvracení!!!!- druhotné poleptání trávicího systému
- zasažená ústa vyplachujeme vodou, rychle voláme ZZS
Tepelná poškození organismu
Vzniká působením extrémně vysokých nebo nízkých teplot. Poškození mohou být místní nebo celková. Faktory, které především ovlivňují závažnost poranění jsou výška teploty a doba jejího působení na organismus.
a) celkové poškození vysokou teplotou- přehřátí
- Příčiny: - nejčastější příčinou je pobyt v uzavřeném prostředí s velmi vysokou teplotou, kde neproudí vzduch, nebo v místech s relativně vysokou vlhkostí( prádelny, kuchyně)- v těchto případech se přestane uplatňovat přirozená termoregulace a vzniká úpal
- déletrvající pobyt na sluníčku, kdy sluníčko působí na nekryté tělo způsobuje sluneční úžeh.
- na vzniku přehřátí má vliv také zvýšená fyzická námaha a dehydratace. Při ztrátě tekutin a ztrátě solí může dojít k rozvratu vnitřního prostředí.
Příznaky: - vzestup tělesné teploty- až 40-42 stupňů
- kůže bývá horká, má červenou barvu
- zrychlené povrchové dýchání, zrychlený tep, možné příznaky šoku
- bolest hlavy, závratě, nevolnost, zvracení
- pocit vyčerpání, malátnost, ospalost
- ztráta tekutin a solí může způsobit křeče
- přeludy až bezvědomí
První pomoc: - technická- zamezit dalšímu působení vysoké teploty- odnést postiženého do stínu, do chladné, dobře větrané místnosti, uvolnit těsnící oděv
- zdravotnická- podáváme vlažná či studené nápoje( minerálka), při ztrátě solí přidáváme na každý litr vody 1 kávovou lžičku soli
- přikládáme studené zábaly
- postiženého ochlazujeme do poklesu teploty na 38 stupňů, pak ponecháme postiženého v chladném prostředí, přikryjeme ho prostěradlem.
- pozor!!!!, je třeba zabránit druhotnému podchlazení
- je-li postižený v bezvědomí, prvořadá péče náleží životně důležitým funkcím, přesto se však pokoušíme o ochlazování
b) Celkové poškození nízkou teplotou- podchlazení
Příčiny : - o podchlazení mluvíme pokud tělesná teplota poklesne pod 35 stupňů. Tělesná teplota hraniční pro přežití je 28 °C. Pokud teplota nadále klesá k 26°C pak je již přežití nepravděpodobné. K podchlazení dochází často při déletrvajícím pobytu v mrazivém nebo velmi chladném prostředí, nebo ve studené vodě. Ke vzniku přispívá také nedostatečné oblečení, tělesné vyčerpání, nedostatečný kalorický příjem, současně probíhající nemoc úraz nebo požití alkoholu. Častěji bývají postiženi starší lidé nebo malé děti.
Příznaky: - studená, bledá a suchá kůže
- na počátku třesavka, rychlý nástup únavy, snaha o odpočinek
- ospalost, postupně apatie až poruch vědomí
- zpomalování životních funkcí
První pomoc : - technická- rychlý odsun do závětří a dále do vyhřáté místnosti, svléknutí mokrého a studeného oděvu, náhrada suchýma vyhřátým oděvem.
- zdravotnická: - snaha o zvýšení tělesné teploty, přibližně takovou rychlostí jakou došlo k podchlazení
- v terénu další vrstva oblečení, nebo postiženého zahříváme vlastním tělem
- zabráníme pokusům o chůzi, aktivně nemasírujeme!!!- vyplavení chladné krve z okrajových částí těla do životně důležitých částí- může způsobit až zástavu srdeční
- v místnosti šetrné postupné zvyšování tělesné teploty vnitřně- podáním teplých oslazených nápojů i zevně- vyhřáté přikrývky, teplé obklady, termofor do levého podpaží, případně celková koupel- maximálně 40-43°C, nesmí být vnímána nepříjemně
Místní poškození vysokou teplotou- popáleniny, opařeniny
- Tato poranění patří k nejtěžším úrazům lidské traumatologie, často zanechávají jizvy nejen fyzické, ale i psychické. Při popálení většího rozsahu nezřídka dochází k trvalé invaliditě. Popáleniny vyžadují komplikovanou, dlouhou a velice nákladnou léčbu.
Popáleniny ohrožují postiženého zejména:- rozvojem šoku ( ztráta tekutin, bolest)
- infekcí ( rozsáhlá raná plocha)
- ztrátou tvaru a funkce tkáně ( zuhelnatění)
Příčiny: - působení „ suchého horka“ –přímý kontakt s horkým předmětem, kontakt s plamenem, nebo hořícím předmětem
-působení „ vlhkého horka“ – pára nebo horké tekutiny, - vznik opařenin
- sálání – přenos tepelné energie vzduchem
- působení elektrické energie
- tření – pohyb těla po drsném povrchu, sklouznutí ruky po laně
- vliv radiace
Příznaky: - obecně se odvíjí od hloubky a rozsahu poranění tkáně
1. stupeň: - zarudnutí kůže
- silně bolestivý, pálí, poměrně rychle se hojí
2. stupeň: - tvoří puchýře( vyplněné plazmou), mohou se infikovat
- podle rozsahu vzniká nebezpečí rozvoje šoku
- silně bolí, hojí se týdny
- zanechávají jizvy
3. stupeň: - zničená kůže i podkoží
- dochází k nekróze tkáně, kůže je bledá, vosková, nebo černá-zuhelnatělá
- rána je málo bolestivá, hojí se měsíce, nechává jizvy, je nutná hospitalizace a chirurgický výkon
Rozsah poranění:
- nad 10- 15% u dospělého a nad 10% popáleného povrchu u dítěte vede ke vzniku šoku a vyžaduje nemocniční léčbu.
- plochu orientačně odhadujeme podle tzv. „pravidla 9“, přičemž bereme, že plocha dlaně postiženého je asi 1%
První pomoc:
1) technická – zabránit dalšímu působení tepla
- svlečení horkého, mokrého oděvu, snímáme šperky z popálených ploch a jejich okolí
- hořící oděv uhasíme nejlépe politím vodou nebo zakrytím a udušením ohně pokrývkou- ne z umělých materiálů!!!!!!
- zabráníme postiženému v běhu- rozdmýchával by tím oheň!!!!
- neválíme po zemi po případné popálení dalších ploch
2) zdravotnická – chlazení, nejlépe tekoucí vodou, minimálně 10- 30 minut. Správné chlazení snižuje celkový stupeň poškození tkáně, výrazně zmenšuje bolest a působí protišokově
- vždy ale dbáme na prevenci druhotného podchlazení, především u postižených, kde vzniká popáleninový šok, nebalíme do mokrých prostěradel trup a stehna
- správné ošetření ranné plochy- sterilní krytí rány- 1. stupeň není třeba krýt
- puchýře nepropichujeme, příškvary nestrháváme, pouze na volném okraji odstřihneme
- ránu nezasypáváme, nemažeme
- poraněné oči, nos, ústa- vyplachujeme borovou vodou
- při sterilním krytí rukou je nutné mezi prsty vložit záložky z gázy
- znehybníme ošetřené části těla
- protišoková opatření
- při popálení úst a hrdla podáváme po locích studenou tekutinu- bráníme tak otoku měkkých částí krku s následným dušením
- zajistíme ZZS
Místní poškození nízkou teplotou – omrzliny
- vznikají na okrajových, nechráněných částech těla- prsty, nos, uši, brada, při jejich vystavení nízké teplotě( mráz, vítr, vlhko), jsou důsledkem samovolného stažení cév a tím sníženého prokrvení tkáně, kterým se organismus brání dalším ztrátám tělesného tepla.
Příznaky:- 1. stupeň – bledá, nafialovělá místa, pocit svírání, při oteplování palčivé píchání
2. stupeň : - kůže je bílá, až žlutá, mohou se tvořit puchýře, ztráta citlivosti
3. stupeň : - tvrdá, vosková nebolestivá ložiska, dochází k odumření tkáně
První pomoc:- pokus o mechanické prokrvení ložisek- masírování okolí omrzlin
- improvizovaně zahříváme ložiska
- nikdy omrzliny netřeme sněhem- nebezpečí druhotného poranění, ani jiným materiálem-možnost zanesení infekce
- co nejrychleji dopravíme postiženého do tepla, postupně ho zahříváme jak celkově, tak místně.
- dle rozsahu a hloubky 2., 3. stupeň sterilně kryjeme, znehybníme postiženou část a zvedneme ji- tím zmenšíme otok
- vždy zajistíme odborné ošetření
Poranění pohybového aparátu
a) poranění svalů a měkkých tkání
Příčiny: - zhmoždění kůže, podkoží a svalových vrstev při pádech, úderech tupými předměty, sevření těla mezi dva pevné předměty
- prudký pohyb velkou silou nad přirozený rámec hybnosti- např, při sportovních výkonech
- při zvedání těžkých předmětů- natažení nebo přetržení svalu, svalová křeč
Příznaky: - povrchové odřeniny až rozsáhlé krevní výrony, provázené velkou bolestivostí a omezenou hybností
- při poranění svalu rychle se zvětšující otok, krevní výron v místě poranění, velká bolestivost, ztuhnutí, křeč
První pomoc: - zraněnou část těla ochlazujeme- chlazení má nejen protibolestivé účinky, ale zmírňuje i vnitřní krvácení z poraněných tkání
- znehybnění poraněné části šátkovými obvazy nebo elastickým obinadlem
- končetinu s křečí ošetřujeme jemným napnutím bolestivé svalové skupiny a její jemnou masáží, zde aplikujeme spíše teplé obvazy
- boule nebo otoky nikdy silou nezatlačujeme
b) poranění kloubů
Při poškození jakékoliv části kloubu dochází k poruše funkce ve smyslu omezení pohyblivosti části těla, kterou kloub zajištˇuje. Poranění bývá provázeno velkou bolestivostí a otokem okolí klouby.Vznikají tři základní typy poranění kloubu
:- kontuze- pohmoždění kloubu
- distorze- podvrtnutí – je pohyb hlavice kloubní nad maximální mez pohybu a její návrat zpět do kloubní jamky, dochází k poškození (natažení, natržení) kloubního pouzdra a kloubních vazů, ke krevním výronům do kloubního pouzdra a jeho okolí, poranění je bolestivé, funkce kloubu bývá narušena.
luxace:- vykloubení: - způsobuje pohyb hlavice kloubní nad maximální mez pohybu, hlavice opustí kloubní jamku a zůstává mimo ni, v tzv. vynucené poloze, dochází k destrukci kloubního pouzdra a vazů, které jsou často zpřetrhány, dochází ke ztrátě funkce kloubu. Luxace bývá nezřídka kombinovaná se zlomeninou.
Příčiny: - sportovní úrazy( drobné klouby ruky, kotník, koleno, loket, ramenní kloub)
- dopravní nehody- kyčelní a kolenní kloub je poraněn nárazem dolní končetiny na palubní desku, luxace kyčle pak bývá na motocyklu
Příznaky: - při distorzi je vedoucím příznakem velká bolestivost a omezení hybnosti končetiny, otok kloubu, podkožní krevní výron v jeho okolí
- při luxaci- může být končetina v nepřirozené poloze, při snaze o pohyb klade pružný odpor. Je provázena krutou bolestivostí, otokem, setřelým tvarem kloubu.
První pomoc: - nesnažíme se končetinu napravovat!!, s poraněným kloubem hýbeme co nejméně, zabraňujeme postiženému stavět se na poraněnou končetinu( pokusy o rozchození)- to má vždy za následek zvýraznění krvácení do kloubního pouzdra, větší bolestivost a komplikované hojení
- chlazení poraněného místa, bezprostředně po úrazu otok a bolestivost zmírňuje
- znehybnění poraněného kloubu- elastickým obinadlem- kotník, zápěstí
- při ošetření luxace fixujeme končetinu ve vynucené poloze, měkce ji vypodkládáme
- horní končetinu fixujeme velkým zpevňujícím závěsem k tělu
- dolní končetinu fixujeme dlahami nebo improvizovaně svázáním obou končetin k sobě- dovoluje- li to poloha luxované končetiny a místní nález na kloubech.
c) zlomeniny kostí
O zlomenině- fraktuře mluvíme tehdy, když dojde k porušení celistvosti struktury kosti.Základní dělení je na zlomeniny otevřené( při porušení celistvosti kůže nad zlomeninou) a uzavřené( není porušen kožní kryt)
Zlomeniny ohrožují především:- rozvojem šoku- při vnitřním krvácení z dlouhých kostí
- krvácením- z poraněných cév
- poraněním nervů a okolních tkání
- infekcí
- bolestivostí a poruchou funkce části těla
Příčiny: - přímo působící hrubá mechanická síla na povrch těla( kopnutí do holeně, úderu nárazníku auta.
- nepřímo působící síla( nad mez normální hybnosti- luxace, zlomeniny klíčku)
Příznaky:- jisté známky zlomeniny:
- úhlová deformace končetiny
- patrný úlomek kosti při otevřené zlomenině
- nepřirozená pohyblivost končetiny v místě zlomeniny
- „kostní drásot“ při vzájemném tření kostních úlomků
- nejisté známky zlomeniny:
- bolestivost
- otok tkáně, krevní výron
- ztráta funkce končetiny, výrazné snížení hybnosti
První pomoc: - základním pravidlem je dokonalá fixace zlomené kosti- snažíme se vždy znehybnit kloub nad a pod zlomeninou
- znehybnění zlomenin dlouhých kostí a pánve provádíme z důvodu šetrnosti jen v případech nezbytně nutných
- při ošetřování otevřených zlomenin především dbáme na sterilitu
- ošetřujeme-li otevřenou zlomeninu s masivním krvácením nepřikládáme nikdy tlakový obvaz, použijeme tlakové body, není-li to možné- zaškrcovadla
- je nutné vždy počítat s možným rozvojem šoku- provádíme protišoková opatření- u zlomenin dlouhých kostí( vnitřní krvácení, bolestivost)
- při ošetřování dbáme na tepelný komfort- u ležícího pacienta může snadno dojít k podchlazení
- pokud nemáme dlahy, znehybňujeme improvizovaně- fixace dolních končetin k sobě, horní končetina se dobře fixuje pomocí oděvu
Zlomeniny pletence pažního a horní končetiny
Obecně platná pravidla pro znehybnění HK:- končetinu znehybňujeme v tzv. fyziologické poloze- ohnutou v úhlu 90 stupňů před tělem- kromě případů, kdy se nachází ve vynucené poloze.
Zlomeninu zavřenou- ošetříme pomocí velkého zpevňujícího šátkového závěsu, který je dostatečně funkční, rychle proveditelný., šetrný a dostupný
U otevřené zlomeniny je nutná dlaha nebo její improvizace
Příznaky: - omezená a bolestivá hybnost
- otok a změna tvaru ramene
- postižený si často poraněnou končetinu sám podpírá druhou rukou v lokti
První pomoc:- velký zpevňující závěs- u zlomeniny klíčku modifikován- zvednutým předloktím poraněné končetiny, prsty jsou položeny na protilehlé rameno, cípy závěsu jsou opačně přiložené.
- dlaha- od konečků prstů podél horní končetiny až na přilehlé rameno
Zlomenina pažní kosti
Příčiny: - hrubé násilí vedené na oblast paže
Příznaky:- velká bolest, zduření v průběhu paže, při zlomenině krčku oteklé rameno, nemožnost pohybu HK
První pomoc: - velký zpevňující šátkový závěs
- dlaha- od konečků prstů až na protilehlé rameno
- včasné myšlení na možný rozvoj šoku
Zlomenina předloktí
Příčiny: - loketní a vřetenní kosti se nejčastěji lámou při pádu vpřed na natažené končetiny
Příznaky: - bajonetovitě deformovaný dolní konec předloktí- „tzv. Collesova“ zlomenina, úhlová deformace
První pomoc:- velký zpevňující šátkový závěs
- dlaha od špiček prstů do poloviny paže
Zlomenina zápěstí, záprstí, prstů ruky
Příčiny: - pády předmětů na ruku, její zavalení, sevření, sportovní úrazy
Příznaky:- jisté i nejisté známky zlomeniny v místě poranění
První pomoc: - velký zpevňující šátkový závěs
- dlaha od špiček prstů do poloviny předloktí
Zlomeniny pletence pánevního a dolní končetiny
Zlomenina pánve
Příčiny: - násilí působící v oblasti pánevního kruhu, stisknutí pánve ze strany či předozadně
- zhmoždění při zavalení
- při autonehodě nárazem kolen na palubní desku
Příznaky:- omezená pohyblivost dolních končetin
- rozvoj šoku
- výrazná bolestivost v oblasti kyčle
První pomoc: - šetrné znehybnění pánve stažením do přikrývky nebo prostěradla
- uvedení do polohy při poranění pánve- do polohy na zádech na pevné podložce, s mírně pokrčenými a vypodloženými dolními končetinami, kolena se od sebe mírně oddálí
- včas provádíme protišoková opatření
Zlomenina stehenní kosti
Příčiny: - náraz pokrčených dolních končetin na překážku, údery směrované na tělo kosti, pády z výšky, prudké ohnutí dolní končetiny
- u starších lidí uklouznutí, pád
Příznaky: - nemožnost pohybu dolní končetinou
- silná bolest
- zduření v místě zlomeniny
- hrozí vnitřní krvácení a rychlý rozvoj šoku
První pomoc: - dvě vytvarované kramerovy dlahy, přiložené ze stran končetiny, fixované trojícípými šátky
- Dlaha „J“ z vnitřní strany od třísla pod plosku chodidla, nad kotník
- Dlaha „ I“ se zasouvá šetrně z vnější strany končetiny do dlahy“ J“ , jde nad pas
- protišoková opatření
Zlomenina čéšky kolene
Příčiny: - nejčastěji pád ze schodů, nebo kolenem na hranu schodu, v autě náraz na palubní desku
Příznaky: - veliké otoky, hematom, otevřená zlomenina, nemožnost pohybu kolene
První pomoc:- koleno ošetřujeme vždy v co nejpohodlnější poloze pro postiženého, nikdy je nenarovnáváme
- vytvarované dlahy J a I od třísel k pasu
- nebo dlaha“ L“ ze spodní strany DK od plosky nohy do horní části stehna
Zlomenina bérce- kosti holenní a lýtkové
Příčiny: - sportovní úrazy( lyže, kopaná, motocykl)
- autonehody
Příznaky: - zlomenina holenní kosti- deformace holeně, často se jedno otevřenou zlomeninu( kost je jen slabě kryta kůží)
- zlomenina lýtkové kosti- otok lýtka, bolest při chůzi, může být dlouho nepoznaná, považovaná za podvrtnutí kotníku
První pomoc:- vytvarované dlahy „J“ a „I“
- při otevřené zlomenině vždy nejprve ošetřit ránu- brána pro infekci, sterilním materiálem měkce obložit vyčnívající úlomek kosti, pak teprve končetinu znehybnit.
- ošetřenou končetinu mírně znehybníme
Zlomeniny kotníku, zánártí a prstů nohy
Příčiny:- nejčastěji sportovní úrazy, pády těžkých předmětů na nohu
Příznaky:- přímé a nepřímé známky zlomeniny v místě poranění, nemožnost došlápnutí, výrazné otoky a krevní výrony, otevřené zlomeniny při rozdrcení nohy
První pomoc: - fixace vytvarovaná „L“ dlahou- od plosky nohy ke koleni
- improvizovaně šátkovým „8“ obvazem
- ošetřenou končetinu mírně vypodložíme
Zlomeniny čelistí, obličejových a nosních kostí
Příčiny: - zlomenina horní i dolní čelisti- nejčastěji úderem, pády na bradu
Příznaky:- bolestivost- obzvláště při pohybech čelistí a polykání
- sekret z dutiny ústní a případné krvácení
- obtíže při mluvení, otok obličeje, modřiny kolem očí
- posunutí rovnoběžné osy čelisti při jejím zlomení
- patrný zlom v linii zubů
První pomoc:- dbáme na průchodnost dýchacích cest
- poraněného ošetřujeme v sedě s předkloněnou hlavou tak, aby mohly sekrety volně vytékat
- horní nebo dolní čelist fixujeme prakovým obvazem k temeni hlavy, obvaz měkce vypodkládáme
- u deformovaného nosu taktéž přikládáme prakový obvaz