Pozitivizmus

Princip Pozitivizmu
Základním principem pozitivizmu je vycházet z věcí daných, z faktů, neboli z "pozitivního", a odmítat jako zbytečné všechny otázky, které tuto pozitivitu překračují. Za tuto pozitivní skutečnost považuje Comte (Auguste Comte - francouzský filosof) JEV. Pozitivizmus tedy omezuje filozofii a vědu na říši jevů. Jediné, čeho jsme schopni, je
1/ konstatovat fakta daná formou jevu
2/ pokusit se je uspořádat podle určitých zákonů
3/ z takto poznaných zákonitostí předvídat budoucí jevy a
podle nich se řídit („Vědět, abychom mohli předvídat“- to je
podle něj smysl každé vědy.)
Je tedy zcela zbytečné tázat se na nějakou podstatu faktu anebo jeho skutečnou příčinu. Fakta můžeme pouze přijímat a zkoumat jejich vztahy k jiným, obdobně daným faktům.

Slovo POZITIVNÍ má ve francouzštině i němčině různé významy:
A/ Pozitivním nazýváme něco skutečného na rozdíl od negativního tzn. neskutečného.
B/ Jako pozitivní označujeme i to, co je smysluplné, užitečné, na rozdíl od nesmyslného, neužitečného.
C/ A pozitivním lze nazvat i to, co můžeme jednoznačně definovat, co je jisté.
Všechny tyto tři významy, jak na to upozornil i Comte jsou v souladu s vymezením pozitivizmu. Pozitivizmus se přidržuje pouze skutečnosti, tj. daných fakt. Zabývá se výhradně tím, co je společensky užitečné. A v protikladu k nekonečným sporům dřívější metafyziky se drží výhradně toho, co lze přesně definovat.

Zákon tří stadií
Určitým obsahem se pozitivizmus zcela naplní teprve tehdy, uvědomíme-li si zákonitou posloupnost tří stádií, jimiž podle Comta nutně prochází vývoj lidského myšlení jak v jednotlivém člověku, tak v celém lidstvu.

Tento zákon zní: Každá oblast poznání prochází postupně třemi různými etapami (stadii):
1/ stadiem teologickým (fiktivním)
2/ stadiem metafyzickým (abstraktním)
3/ stadiem vědeckým (pozitivním)
První dvě stadia – teologické a metafyzické – jsou hodnocena v podstatě záporně. Člověk v nich totiž závažně chybuje, neboť se snaží pochopit a nalézt podstatu skutečnosti. V teologickém stadiu se domnívá, že ji vystihl v podobě boha, avšak ve skutečnosti nečiní nic jiného, než že své fantazie zpředmětňuje v představách nadpřirozených bytostí. V metafyzickém stadiu chybuje člověk neméně, neboť na místo boha považuje za podstatu světa svým rozumem vyspekulovanou abstrakci (např. hmotu). Comte je přesvědčen, že obě nesprávná stanoviska překonává svou vědeckou filozofií, která se má postupně realizovat ve třetím stadiu – pozitivním. Tehdy člověk nehledá podstatu jevů, nýbrž chce pozorováním a vlastním rozumem poznávat exaktní souvislosti a trvalé vztahy mezi fakty, zákony týkající se jednotlivých stránek skutečnosti. „Vysvětlit“ znamená v pozitivním údobí pouze stanovit vztah mezi jednotlivými fakty a faktem všeobecným.

Seznam použité literatury: Malé dějiny filozofie – Hans Joachim Störig (1992)
Stručný filozofický slovník (nakladatelství Svoboda, 1966)