Psychické vlastnosti osobnosti, teorie osobnosti

Psychické vlastnosti osobnosti
Člověk jako celek po stránce psychické
Souhrn vlastností, procesů, stavů, návyků, postojů, které tvoří individualitu konkrétního člověka
Autentické pro každého člověka
Vznik = osobní předpoklady + okolí
Průběh = objevuje se mezi 2. a 3. rokem života (uvědomí si vlastního já), v základních rysech se vyvine v období puberty, sál se ale mění
Dotvoření = stáří
Charakter
Psychické vlastnosti osobní, které se projevují v mravní stránce jejího chování a jednání  podstata v činech
Do jisté míry formován výchovou = morální hodnoty společnosti
Emoční inteligence
Znalost vlastních emocí a jejich zvládnutí
Vnímání emocí ostatních
Schopnost sám sebe motivovat
Schopnost dobrých mezilidských vztahů
 někteří psychologové ji vzhledem k úspěšnosti v životě staví na úrovně obecné inteligence
Temperament
Soubor z velké části vrozených vlastností, které ovlivňují dynamiku prožívání a chování jedince
Určuje způsob a intenzitu reakcí na určité situace
Vrozený, výchovou částečně pozměnitelný, během života téměř neměnný
Hippokrates
Nejstarší teorie, poté ještě upravena (Galen)
Základ
4 tělní tekutiny = 4 živly  oheň, voda, země, vzduch
Chování člověka odpovídá dané tekutině v něm převládající
Sangvinik
Krev/vzduch
Čilý, veselý, společenský, emočně a názorově nestálý
Cholerik
Žluč/oheň
Podrážděnost, vznětlivost, krátkodobé reakce
Melancholik
Černá žluč/země
Přecitlivělý, smutný, hluboké reakce
Flegmatik
Hlen/voda
Lhostejnost, vyrovnanost
Kretschmer
3 typy podle stavby těla
Pyknik
Kulatější (sklon k tloustnutí), oválná hlava, krátké končetiny
Vyrovnaný, příjemný, extrovert, riziko maniodepresivních psychóz
Astenik
Slabý, vytáhlý, úzká ramena, nízká váha
Introvert, psychicky nestabilní  uzavřený, necitlivý, sklony k schizofrenii
Atletik
Vysoký, široká ramena, atletický
Agresivní, sklony k depresi, prožívání krátkodobé a slabé
Neaplikovatelná teorie  typy odpovídají vlastnostem jen u 10-20% populace
K.G.Jung
2 typy osobnosti
Introvert
uzavřený, plachý, ve společnosti nejistý, neprůbojný
bohatý a intenzivní vnitřní život s hlubokými city
Extrovert
Otevřený, komunikativní, aktivní, snadno přizpůsobitelný, velice přístupný
Inteligence
Obecná schopnost myslet, učit se a používat naučené  rozhoduje o budoucí úspěšnosti člověka
Znaky inteligentního chování = paměť, logika, operace s čísly, verbální vyjadřování (slovní zásoba, řešení situací)
70% vrozená, 30% vliv výchovy a prostředí
A.Binet
Měření inteligence u dětí  dětství = růst, dospělost = stagnace, stáří = pokles
Vzorec: IQ = (mentální věk)/(fyzický věk) ×100%
Genialita nad 140
Nadprůměr nad 120
Průměr 90 – 110
Podprůměr 80 = hranice defektu  debilita, imbecilit, idiocie
Vrozená = během života se již nevyvíjí
Získaná = zkušenosti, dovedností získané učením, schopnost využít je  vyvíjí se
Menza = sdružení lidí s IQ nad 130
Autista = vnímá lidi jako věci, nedokáže komunikovat s okolím, vcítit se, neobstojí ve světě x mají nadprůměrné IQ
Emoční + sociální inteligence = schopnost jednat s ostatními lidmi (empatie, úcta, sebeovládání)  někdy stavěna nad obecnou inteligenci
Teorie osobnosti
Vysvětlují lidské chování, jednání, prožívání
Psychoanalýza (Sigmund Freud)
Věda o nevědomí  mysl = ledovec; většina pod hladinou
Vše souvisí se vším, velký vliv dětství
Neurotické příznaky = projev nevědomého přání
Symptom = náhradní uspokojení takového přání  vztaženo k tělesné oblasti, směřuje k němu už v raném dětství (do 5 let) x narážíme na překážku  potlačení do nevědomí  projevení v podobě symptomu = nutné rozeznat pravou příčinu (hypnóza, rozhovor)  přání se přesune do vědomí a není třeba projevovat ho symptomem
Základ nevědomí = pudy  při neuspokojení nastává problém
Pud života = zachování života, pud sebezáchovy, sexuální pud
Pud smrti = smrt jako klidový stav; při převážení  agrese
Osobnost
ID = nevědomí, obsahuje pudy  ovlivňují nás, promítají se do chování, projev ve snech
EGO = vědomé, „já“, vytváří se od narození, nástroj reálného uspokojování pudových potřeb
 kompromis mezi ID + SUPEREGEM + požadavky okolí
SUPEREGO = svědomí, „nadjá“, formován v dětství = morální zásady společnosti, které člověk přijal za své
 řídí se principem ideálu = jací máme dle společnosti být
Vývoj sexuálního pudu
Orální stádium  do 1. roku
Uspokojení stimulací úst
Přetrvává do dospělosti = polibek
Anální stádium  2. – 3.rok
Dítě se učí ovládat své tělo  zaměření na pohyb = zastavení, chycení, zadržení, puštění
Uspokojení v souvislosti se svěrači
Falické stádium  3. – 5.rok
Objevení odlišnosti pohlaví
Vztah k rodičům opačného pohlaví  Oidipovský x Elektřin komplex
Pocit žárlivosti k rodiči stejného pohlaví  konflikt
Stádium latence  do puberty
Úbytek zájmu o sexuální podněty
Zájem o školu = uspokojení, rozvíjení vztahů s druhými
Genitální stádium  od puberty
Rozvoj genitálního uspokojení
Mohou se projevit problémy z jiných stádií
Analytická psychologie (Karl Gustav Jung)
Žák Freuda, navazuje na něj x upustil od důležité úlohy pudů
Teorie o společném, kolektivním nevědomí lidstva = soubor archetypů
Utváření osobnosti
Individuální nevědomí = podobné jako u Freuda  pudová přání, neuspokojené pudy
Kolektivní nevědomí
Přenášení myšlenek a tradic z generace na generaci  neměnné, součástí naší osobnosti
Archetypy = pravzory lidské existence
Dobro x zlo, krása x ošklivost, světlo x tma  mýty + pohádky
Vynořují se v nevědomí, ovlivňují nás
Pokud je poslechneme  naplnění
Archetyp opačného pohlaví
Animus = ženským princip v mužské duši
Anima = mužský princip v ženské duši
 rovnováha vnitřní a vnější složky = 
Stín = animální složka
Persona = maska člověka ve společnosti
Behaviorismus (J.B.Watson, J. Locke)
Typický pro americkou psychologii
Odmítá psychoanalýzu
Zkoumá chování člověka = reakce na podněty  vztah S-O-R (stimul –organismus-reakce)
Přecenění role výchovy a učení, podcenění dědičnosti
Učení = všemocné, dítě může po správné výchově cokoli (Watson)
Osobnost = produkt učení  chování v určitých situacích odpovídá naučenému způsobu
Humanistická psychologie (Carl Rogers)
Člověk není předem determinován = ovlivňuje ho dědičnost + okolí x může se změnit  pokud porozumí sám sobě
Organismus = kladen důraz, máme mu naslouchat; svobodnější než vnitřní část člověka
Důležité otevřít se vlastním pocitům, správné pojmenování, přijmutí a ztotožnění se s nimi = i s těmi špatnými
Seberozvíjení člověka = tendence k seberealizaci a duchovnímu růstu; nejen uskutečnění svých fyzických potřeb
Tendence k seberealizaci je pozitivní x pokud ji přijmeme s podmínkami  může vyvolat problémy  pro kladné hodnocení se přizpůsobujeme podmínkám  může dojít k popření vlastní seberealizace  neschopnost člověka se uspokojivě vyvíjet
Individuální psychologie (Alfred Adler, Erich Fromm)
Alfred Adler
Zakladatel individuální psychologie
Hl. úkol člověka  překonání pocitu méněcennosti
Méněcennost = pramení v dětství; odvíjí se od sourozeneckého pořadí
Pořadí ohroženosti (nejohroženější 1 + 3)
1. dítě = pocit odstrčení po narození 2. dítěte, odcizuje se matce a trpí
2. dítě = vnitřně nejvyváženější, rodiče už mají zkušenosti při výchově
3. dítě = problém rozmazlování, není schopno pocitu sounáležitosti
Matka = vliv na dětskou psychiku  harmonické x neharmonické prostředí
Erich Fromm
Důraz na společenský život a na svobodu = lidé ji neumějí užívat  vede k existenci diktátu režimu (byl Žid)
„člověk si musí vybrat z 2 systémů“
Robotismus = stereotyp
Humánní socialismus = člověk může tvořit, prostředky nejsou cílem
Vztah ke světu
Aktivní = láska k druhým lidem, schopnost dávat
Destruktivní = přizpůsobení se požadavkům a normám x vnitřně s nimi nesouhlasí  autoritativní chování, využívání ostatních
 v každém z nás jsou obě stránky = musíme si vybrat