Islám

Co je Islám a kdo jsou Muslimové.
Na základě svého ligvistického originálu arabské slovo Islám znamená mír Mír s Bohem, se sebou samým a mír s božími tvory skrz poddanost a odevzdanost Bohu. Islám není novým náboženstvím, ale je posledním vyvrcholením stejné základní pravdy, kterou Bůh zjevil přes své proroky každému člověku. Pro 1/5 světové populace není jen osobním náboženstvím, ale je komplexní cestou života. Více než 1 miliarda lidí všech ras, národností a kultur na celé zeměkouli jsou Muslimové. Od rýžových polí Indonesie, od newyorských mrakodrapů k beduínských stanům v Arábii. Pouze 18% Muslimů žije v arabském světě, 1/5 se nachází Subsaharské Africe a největší muslimské a taktéž významné menšiny se vyskytují v středoasijských republikách, Indidi, Číně, Severní a Jižní Americe a ve východní a západní Evropě.

Větve Islámu
Sunnité
Sunnité jsou Muslimové, kteří po Mohamedově smrti za nástupce Abú Bakra a oddělili se tak od šíitů, kteří za nástupce považovali člena jeho rodiny-zetě Alího. Šiíte a Sunnité tvoří dvě základní větve Islámu. Sunnité tvoří asi 90% všech Muslimů. Většinou mají ve všech muslimských státech s výjimkou Iráku, Iránu a Bahrajnu. Většina muslimských přistěhovalců v evropských zemích patří rovněž k této větvi.

Šíité
Šíité jsou přivrženci Alího. Je to jedna ze dvou hlavních větví Islámu. Šiíte žijí hlavně v Íránu, kde je šíitská forma Islámu základem zákonodárství i státu, také ve východním Iráku. Existují i menšinové komunity po celém světě.

Proč je Islám často špatně chápán
Islám se často špatně vykládá a v některých zemích se dokonce může zdát jako exotický. Důvodem je pravděpodobně to, že v každodenním životě západní společnosti už náboženství nedominuje, zatímco pro Muslimy je Islám životní cestou. Muslimové nedělají žádné umělé rozdíly mezi světským a duchovním. V určitou dobu se Islám považoval za určité východní náboženství, avšak s rostoucím počtem Muslimů na západě, se Islám postupně stal globálním náboženstvím. Muslimové nejsou chápani jako cizinci s neobyčejnými zvyklostmi, ale jsou vítáni jako část mozaiky západního života. V mnohých případech se Islám nepovažuje jen za přijatelné náboženství, ale i za vytoužený způsob života.

Jak šíření Islámu ovlivńuje svět
Po smrti Proroka se muslimská komunitavelmi rychle rozrůstala. Během několika málo desetiletí se území Muslimů rozšířilo do tří světadílů: Asie, Afriky a Evropy. V následujících staletích rozšiřování muslimského území pokračovalo a Islám si za svoje náboženství postupně zvolila většina obyvatel. Jedním z důvodů rychlého šíření Islámu byla jednoduchost jeho doktríny-znamená to, že Islám vyzývá k víře jen jediného Boha. Islám učí lidi využívat jejich inteligenci a pozorování. V době svého rozvoje přijímala muslimská civilizace dědictví prastarých civilizací jako byla Egyptská, Perská nebo Řecká, ve kterých se učení uchvávalo v knihovnách a u učených lidí. Někteří muslimští učenci věnovali pozornost těmto střediskům vzdělání, seznnámili je s jejich vědomostmi a zdokonalovali se v nich. Překládali proto dostupné filozofické a vědecké práce, a to ne pouze z řeckých a syrských jazyků, ale i z tzv. Pahlavi (vědeckého jazyka předislámské Persie) a dokonce i ze sanskrtu staroindického jazyka.

Korán
Korán je hlavním zdrojem víry a života každého Muslima. Zaobírá se vším, co se týče lidské bytosti, moudrosti, doktríny, uctívání a zákona, ale jeho základním tématem zůstává vztah mezi Bohem a jeho stvořeními. Korán zároveň provází společnost na cestě ke spravedlnosti, lidskosti a rovnoprávným ekonomickýn principům. Během staletí se nezměnilo ani jedno slovo ze 114 sur (tzv.kapitol).

Toleruje Islám ostatní víry
Nemuslimským společnostem a náboženským místům se daří v celém islámském světě. Z historie známe mnoho příkladů muslimské tolerance vůči ostatním vírám. Například několik století před španělskou inkvizicí žili a prosperovali Židé a křesťané společně na území Andalusie ve Španělsku pod záštitou islámských zákonů. Islámské právo povoluje nemuslimům vlastní soudy a dodržování rodinných osobních zákonů tak, jako jim to nařizují náboženské osobnosti, které si sasmi zvolili.

Muslimové a jejich rodina
Rodina je základem islámské společnosti. Klad bezpečí, které nabízí stabilní rodina je velmi důležité a podstatné pro duševní růst jejich členů. Harmonii vytvářejí existence rozšířených rodin: Děti jsou pokladem a zřídkakdy opuštějí dům před tím, než uzavřou manželství. Ve smyslu islámských tradicí jsou rodiče vážení a respektování. Vyzdvihovány bývají především matky. Korán učí, že matka si velmi protrpí během těhotenství, porodu a výchovy dítěte, a proto si zaslouží zvláštní úctu a laskavost. Muslimské manželství je posvátný akt, ale i právní dohoda, ve kterém si partneři mohou dohodnout podmínky. Rozvod mezi manželi je dovolen, ale je považován jako za zcela poslední možnost vyřešení sporu mezi manželi. Svatební zvyky nejsou nijak vázány určitými pravidly a mění se podle zvyku země.

Postavení ženy v Islámu
Podle Islámu je žena, svobodná nebo vdaná, samostatná individualita, která má vlastnit a disponovat se svým majetkem a příjmy. Věno dává ženich nevěstě do jejího osobního užívání, přičemž si nevěsta může ponechat jméno své rodiny a nepřijmout jmémno manželovo. Úloha mužů a žen se doplňuje a navzájem by měli spolupracovat. Obě pohlaví mají stejná práva a povinnosti. Muži a ženy by se měli oblékat jednoduše, skromně a důstojně. V některých muslimských zemích existují zvláštní tradice v ženském odívání, což je však pouze věcí místních zvyků a tradic. Postoj k ženám v některých muslimských oblastech odráží jejich kulturní zvyklosti, které nejsou vždy v souladu (dokonce i v protikladu) s pravým islámským učením.

Co říká Islám o válce
Stejně jako Křesťanství i Islám povoluje boj v sebeobraně, při ochraně náboženství, anebo vojenskou pomoc těm, kteří byli násilně vyhnáni ze svých domovů. Islám ukládá přísná pravidla boje, které zahrnují zákaz ubližování civilnímu obyvatelstvu, poraženým vojákům, poškozování lesů a dobytka. Podle muslimského chápání by na světě zvítězila nespravedlnost, kdyby dobří lidé nebyli ochotni riskovat svoje životy pro spravedlnost. Válka je tedy posledním východiskem a podléhá stanoveným podmínkám, které jí ukládá posvátný zákon. Často nesprávně chápaný a používaný výraz džihád znamená boj a né svatá válka. Džihád jako islámský koncept, je možnost chápat na úrovni jednotlivce - jako vnitřní boj, jestli je to nevyhnutelné, tak i jako boj ve válce.

Architektura
Islámská architektura ja architektura v oblasti arabského chalifátu, severní Afriky, Španělska, Předního východu, Střední Asie, Indie a některých částí jihovýchodní Asie.
Islámská architektura se vyznačuje pestrostí. Ta je podmíněna jak lokální tradicí, tak dostupným stavebním materiálem a z toho vyplívajícími stavebními technikami. Typické jsou různé oblouky a kupole. Z architektonockých typů je nejdůležitější mešita, dále pak arabský dům (uzavřená dispozice s nádvořím, oddělená ženská a mužská část), íván, pevnosti a mosty.

Měšita
Mešita je sekrální stavba, která slouží Muslimům ke společným modlitbám. Budova má většinou čtvercový půdorys s kupolí. Současně konstrukce klasické mešity vychází ideově původně z křesťanského chrámu boží Moudrosti v Istambulu. Vnitřní prostor slouží k pátečním modlitbám, kde káže imám, ale i k dalším společným činnostem, jako výuka či četba (v minulosti to bývalo velmi rozšířené). Muži se klaní k zemi blíže než ženy. Někde je nevěřícím vstup do mešity zakázán.

Minaret
Minaret je součástí mešity. Je to věžová stavba, nejčastěji štíhlého „tužkovitého“ tvaru, vysoká v průměru okolo 15 metrů, ale u některých mešit i přes 200 metrů. Nejvyšší minarety mají Velká mešita v Teheránu (230m) a měšita Hasana II. V Casablance (210m). Minaret má sloužit, kromě hlásání slova Božího, také jako spojení mezi nebem a Zemí. Věž vybíhá přímo z mešity samotné nebo je samostatně (jako v případě chrámu Hagia Sophia). Nahoře je ochoz, kde dříve stával muezzin a svolával věřící k modlitbám, nad ním byla malá skříňka, na níž byl posazen půlměsíc jako symbol Islámu. Dnes už ale muezzini nevolají. Nahradily je moderní reproduktory a rádia, výzva k modlitbě je hlášena z pásky. Pouze v Mekkce ještě svolává tradičný muezzini.

Kultura
Islámská kultura se rozvinula jako směsice arabské energie, perské elegance a byzantské vytříbenosti. Velebila poezii jako prostředek umožňující zachytit Boží zjevení, užívala kaligrafii a před figurální malbou dávala přednost květinovým motivům a geometrickým vzorům. Přestože Korán zobrazování lidí přímo nezavrhuje, zdá se že koncem 7.st. bylo zpodobnování lidí v náboženských svatyních citlivou otázkou.

Islám v České republice
Islám v České republice není příliš zastoupen, narozdíl od zemí západní Evropy. Většinou jej vyznávají přistěhovalci, pouze malou část vyznavačů pak tvoří konvertité (jedná se hlavně o členy českého původu smíšených rodin Muslimů s původem islámského světa).

Pět pilířů Islámu
Pět pilířů tvoří základ náboženské praxe každého Muslima

Vyznání výry (šahád)

Modlitby
Nezávisle na volných osobních modlitbách je Muslim povinen k pěti každodenním kultickým motlitbám, a to v poledne, odpoledne, za soumraku, v noci a za úsvitu. Muslim vykonává tyto motlitby směrem k Mekkce, forma jejich konání je přesně předepsaná. Ve městech s převažujícím muslimským obyvatelstvem z pravidla vyzývá k modlitbám muezzin. Modlitbu je možno konat kdekoliv, avšak modlitba v mešitě je považována za prospěšnější.

Náboženské daně
Muslim je povinen platit určitý podíl z některých komodit, které vlastní nebo získává na dobročinné účely.

Půst
V měsíci ramadánu má Muslim dodržovat půst od vší stravy, nápojů, pochutin a pohlavního styku vždy od svítání do soumraku

Pouť
Muslim, jemuž to zdravotní stav a hospodářská situace dovolují, je povinen se aspoň jednou zúčastnit poutě do Mekky. Průběh poutě má svou tradiční formu, složenou z řady úkonů. Muslim, který pouť nastupuje, si obléká prosté poutnické roucho, které vyjadřuje rovnost všech Muslimů před Bohem. Základními prvky poutě jsou sedmeré obejití Káby, sedmerá cesta mezi vrchy Safá a Marwa, odpolední prodlévání na planině Arafa východně od Mekky a závěrečná slavnost Íd al-adhá, která se skládá z modliteb a výměny darů mezi Muslimy.

Zakát
Zakát je označení jednoho z pěti pilířů Islámu, náboženské daně z majetku a z příjmu, určené k dobročinné pomoci.
Každý plnoprávní Muslim je povinen odevzdávat:
10% z výnosu trvanlivých polních plodin a ovoce, překračující objem osobní potřeby, pokud se jedná o plody pěstované bez umělého zavlažování, 5% z těchto plodů, jsou-li pěstovány s umělým zavlažováním podle kvality a druhu zvířat přesně odstupňovaný zakát z dobytka, tj.velbloudů, skotu, ovcí a koz celoročně volně pasených, 2,5%ze zlata, stříbra a zboží, které více něž rok skladuje nepoužity. Takto odevzadaný zákat může být použit jako pomoc.

Ramadán
Postní měsíc ramadán je devátý měsíc islámského kalendáře. Během tohoto měsíce údajně prorok Mohamed obdržel první Boží zjevení. Ramadán se nazývá též saum, tedy půst. Ramadán je pohyblivý svátek, muslimský kalendář má totiž lunární měsíce křesťanského kalendáře. Každým rokem se tak ramadán vůči křesťanskému kalendáři posune o 11 dní zpět.

Talibán
Tálibán byla radikální nábožensko-politická skupina, která reálně vládla na většině území Afgánistánu v letech 1996-2001, byť diplomatického uznání se jí dostalo pouze od tří zemí: Saudské Arábie, Spojených arabských emirátů a Pákistánu. Ideově byla založena na kombinaci radikálního Islámu a paštunského nacionalismu. Většina jejích prominetních členů patřila k váženým učitelům na islámských náboženských školách, jejichž paštunští studenti tvořili jádro jejich stoupenců a ozbrojených sil. Ozbrojené složky Talibánu pak byly posíleny mudžáhidy z mnoha arabských států a od bohatých Arabů pak pocházela i štědrá finanční podpora, která mnohonásobně předčila vládní zdroje. Nemalou finanční i vojenskou podporu pak Talibánu poskytoval vůdce mezinárodní teroristické organizace al-Káida, Usáma bin Ládin, který od roku 1996 sídlil prímo v Afghánistánu.

Medína
Medína je město v Saudské Arábii a zároveň jedno ze tří nejposvátnějších center Islámu. Má dnes 918 889 obyvatel a v minulosti se nejprve jmenovala Jathrib a pakMedínat an _Nabí. Významem Medíny pro muslimský svět spočívá hlavně v tom, že je zde pohřben prorok Mohammad a že zde vznikly pozdní sůry svaté kniha Korán.

Mekka
Uprostřed města je velká mešita al-Masjid al-Haram se sedmi minarety. V jejím středu je Kabba, kamenná krychlová struktura, která je v Islámu považována za nejposvátnější, podle Muslimů ji postavil sám Abrahám. V ní je uložen černý kámen, který je údajně meteorického původu. Každoročně během Hadže (měsíc v islámském kalendáři) se musí celá Mekka připravit na tisíce poutníků ze všech zemí světa. Ti se vydají nejen do posvátné mešity, ale i do okolí města, kudy vede trasa posvátné pouti. Každý rok je běhěm tohoto období ušlapáno mnoho věřících.