Hinduismus

HINDUISMUS

Původ náboženství
Je to jedno z nejstarších náboženství, ale vyvíjelo se v posledních 4 tisíciletích. Za tu dobu se rozšířil nejen do Indie, ale i do celého světa v množství podob. Hinduismus nemá zakladatele ani jediný soubor představ, ale má stovky bohů a bohyň. Při této různosti však panuje jednotná myšlenka, že všichni bohové a tvorstvo jsou částí nejvyššího univerzálního jsoucna zvaného brahma. Mezi bohy a bohyněmi vynikají Brahma (stvořitel), Šiva (ničitel) a Višnu (ochránce). Dnes je ve světě asi 745 mil. hinduistů, soustředěných převážně na indickém subkontinentu. Hinduisté se shodují v tom, že naše existence se skládá z koloběhu smrti a znovuzrození, ale pouze vedeme – li dobrý život. Mnozí věřící jsou vegetariáni, protože věří v převtělení i do zvířat a domnívají se, že by se s lidmi i zvířaty mělo zacházet s úctou.

Centra náboženství
Centry náboženství jsou chrámy zasvěcené bohům Višnu, Brahma nebo Šiva. Ve středu chrámu se nachází svatyně – garbhagrha, v níž je podobizna boha, jemuž je chrám zasvěcen. Domácí svatyně jsou zasvěcené různým bohům o mohou se v nich provozovat každodenní rituály a motlitby.

Hlavní myšlenky
Neexistuje myšlenka, která by z člověka dělala hinduistu, ale většina se shoduje na několika bodech života:
sansára – cyklus smrti a znovuzrození
karma – zákon příčiny a následku, který řídí znovuzrození
dharma – morální závazky člověka
brahma – splynutí s nejvyšší skutečností
mókša – vykoupení z cyklu znovuzrození
Členové společnosti jsou zařazováni do čtyř širokých skupin nebo kast, kterým se říká varny. Podle Purušasúkty vznikly při stvoření světa, kdy byl obětován první muž – Puruša a vznikly z jeho těla .

Texty
Hinduismus nemá jednu ústřední posvátnou knihu, ale mnoho textů, např.: purány (mytologie), védy (vědění) nebo upanišady (popis brahmy). Většina je psána starověkým sanskrtem a vznikla asi ve 12.st. př. n. l.
Důležitými písemnostmi jsou také komentáře textů učitelů Šankary, Rámakršina nebo Gándhího.

Poutní místa
Poutě směřují k významným místům v Himaláji, které souvisejí s bohy nebo významnými učiteli, ale i k místní svatyni. Lidé se také vydávají k posvátné řece Ganze, aby se v ní omyli a přiblížili se tak bohu.

Svátky a obřady
Velké svátky, např.: Hólí (nový rok) nebo Dívalí (svátek světel) se slaví většinou v domácích svatyních, kde se sejde celá rodina. Důležité jsou i chrámové bohoslužby, na které na rozdíl od jiných náboženství nemusí věřící pravidelně docházet, poněvadž se jim nepřikládá význam jako v jiných náboženstvích. Při některých obřadech se předkládají obětní dary, a to především rýže, ovoce a cukr. Hinduisté věří, že si bůh z jídla vezme to podstatné, proto zbytek rozdá kněží věřícím. Toto jídlo, protože bylo v blízkosti boha, se považuje za velké požehnání.