Velikonoce

Velikonoce, též Pascha jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem, který připadá na březen nebo duben. V křesťanském pojetí jsou Velikonoce oslavou vzkříšení Ježíše Krista z mrtvých. V židovském pojetí jsou Velikonoce památkou vysvobození Izraelitů z egyptského otroctví, z něhož je vyvedl prostřednictvím Mojžíše Hospodin. Velikonoční oslavy se liší podle regionů. Protože se časově zhruba kryjí s pohanskými oslavami příchodu jara, lidové tradice převzaly z předkřesťanských dob mnoho zvyků a obyčejů.

Velikonoce - je odvozeno od Velké noci, kdy Kristus vstal z mrtvých
Škaredá středa - nebo-li sazometná středa, v tento den by se lidé neměli mračit, aby se nemračili všechny středy v dalším roce.
Zelený čtvrtek - v tento den se jí zelená strava (špenát, zelí atd.), aby byl člověk celý rok zdravý. Název Zelený čtvrtek lze také odvodit od zeleného mešního roucha, které se v ten den uživalo. Kostelní zvony zní naposled a znovu zvoní až na Bílou sobotu, protože "odlétají do Říma".
Velký pátek - je spojen s magickými silami, otevíraly se hory, které vydávaly své poklady a v tento den se nesmělo nic půjčovat, protože půjčená věc by se mohla očarovat.
Řehtačka - zvuk řehtačky měl nahradit zvony, které odletěly do Říma.
Pomlázka - neboli dynovačka je tradice českých Velikonoc
Tradice v Anglii - ženy přivazují muže k židlím a za propuštění chtějí peníze.
Boží hod velikonoční - neodmyslitelné tradice Velikonoc, kdy papež na tento den promluví poselství a požehnání: Urbi et Orbi (městu a světu).

- beránek, kříž, oheň, pomlázka, vajíčko, svíce, zajíček


V Česku je prastarou tradicí hodování a pomlázka. Na Velikonoční pondělí ráno muži a chlapci chodí po domácnostech svých známých a šlehají ženy a dívky ručně vyrobenou pomlázkou z vrbového proutí. Pomlázka je spletena z osmi, dvanácti nebo až dvaceti čtyř proutků a je obvykle od půl do dvou metrů dlouhá a ozdobená pletenou rukojetí a barevnými stužkami. Podle tradice muži při hodování pronášejí koledy. Nejznámější velikonoční koledou je tato krátká říkanka: "Hody, hody doprovody, dejte vejce malovaný, když nedáte malovaný, dejte aspoň bílý, slepička vám snese jiný…”
Jestli dojde dříve na pomlázku nebo koledy záleží na situaci. Ačkoli může být vyšlehání bolestivé, není cílem způsobovat příkoří. Spíše je pomlázka symbolem zájmu mužů o ženy. Nenavštívené dívky se mohou dokonce cítit uražené. Vyšupaná žena dává muži barevné vajíčko jako symbol jejích díků a prominutí. Pověst praví, že dívky mají být na Velikonoce vyšlehány, aby zůstaly celý rok zdravé a uchovaly si plodnost. V některých oblastech ženy mohou pomlázku oplatit odpoledne, kdy vylívají na muže a chlapce kbelíky studené vody. Zvyk se napříč Českem mírně mění…