Buddhismus

Buddhismus
Jedno z nejrozšířenějších světových náboženství má svůj počátek v Indii v době asi před 2500 lety. Stále se rozrůstalo a šířilo a dnes má více než 300 milionů vyznavačů, ponejvíce v Asii. Všichni buddhisté následují učení Buddhy, jehož jméno znamená "osvícený". Dlouho před tím než ve 13.století z Indie vymizel, se rozšířil v Číně a Japonsku, jihovýchodní Asii a Indočíně, Tibetu, později také v Mongolsku. O buddhismu se často hovoří jako o náboženství míru, protože v jeho jménu se nikdy nevedla žádná válka a nikdo nebyl v celých jeho dějinách žádnou buddhistickou organizací pronásledován za svou víru či projevy vlastního náboženského předsevzetí.

Buddha se původně jmenoval Siddharta Gautama a byl to bohatý princ, který se velmi trápil kvůli utrpení všeho na světě. Opustil svůj majetek i rodinu a začal cestovat a meditovat. Po třech letech se mu dostalo osvícení, stal se mnichem a začal své myšlenky předávat druhým. Vysoce privilegovaný život Siddhárty Gautamy v paláci se změnil na vždy, když princ spatřil poprvé starého člověka, nemocného, skupinu truchlících a svatého muže. Po letech hledání pak nalezl odpověď na otázku utrpení. Oženil se a měl syna. Buddha zemřel v 80-ti letech.
Legenda spjatá s jeho narozením vypráví: Jeho matka Mája měla sen, že do jejího lůna vstoupil bílý slon. O 10 měsíců později, o květnovém novoluní, kdy se otřásla země, porodila. Mája zemřela sedm dní po porodu, protože jak říká legenda, ta, která dala život Buddhovi, nemohla už posloužit žádnému jinému účelu. Dítě vychovala ve velikém přepychu jeho teta. V hledání pravého poznání se Siddhártha připojil k mnoha jiným mužům. Napřed to zkoušel s prováděním jogy. Potom žil s pěti společníky po pět let v krajní chudobě. Odpověď ale nepřicházela. Na to usedl pod strom bodhi, aby se věnoval meditaci. A tehdy se to stalo. V následujících třech nocích, když odolal pokušení zlého Máry, prošel třemi etapami osvícenství. V první noci prošli před jeho očima všechny jeho minulé životy. Ve druhé noci spatřil cyklus zrození, života a smrti i zákon, který jej ovládá. Třetí noci dospěl k pochopení 4 vznešených pravd.
- univerzální utrpení
- původu strasti
- léčbě strasti
Uvědomil si, že trpí všichni lidé, starost pochází z lidského toužení a jelikož toto toužení ustane, ustane i strast. Tak se stal Buddhou-probuzeným.

Ráhula
Mladý princ se oženil s Gopou nebo Jašodharou a svému prvorozenému synovi dal jméno Ráhula, což prý původně znamenalo řetěz, protože se cítil spoután svým způsobem života. Když se mu podařilo dostat se z paláce, posílili tento jeho pocit 4 zážitky:
- spatřil starého muže. Nikdy před tím se se stářím nesetkal
- spatřil nemocného, týraného a trpícího bolestmi člověka. Nikdy před tím se s utrpením nesetkal
- viděl uslzené truchlící v pohřebním průvodu. ikdy před tím se se smrtí nesetkal.
- viděl svatého muže, pokojeného a plného radosti, ak chodí po světě s miskou na almužnu. Najednou pochopil, že všechny radosti života jsou bezcenné. Zatoužil nyní po pravém poznání, a tak uprostřed noci opustil palác, aby je nalezl.

Mniši
Buddhističtí mniši se vzdali téměř všeho majetku. Mají pouze šafránově žluté roucho, jehlu, břitvu, nádobku na vodu a misku na almužny. Mniši se modlí, vyučují a meditují. Každý den vycházejí ven, aby si vyprosili nějaké jídlo. V některých buddhistických zemích patří krátkodobý pobyt v klášteře ke vzdělání chlapců. Ve staletích po Buddhově smrti se objevily jako dvě hlavní školy buddhistického myšlení théravádový a mahájonový buddhismus. Theravádový buddhismus využívají převážně mniši. Buddhističtí mniši žijí podle předpisů párijského kánonu. Dodržují také patero předpisů, ke kterým je přidáno pět dalších pravidel.
- nesmějí se účastnit zábavy v žádné podobě včetně zpěvu a tance
- nesmějí spát v luxusních postelích
- nesmějí jíst v dobách mimo ty, které určuje klášterní rozvrh
- nesmějí používat voňavky nebo deodoranty
- nesmějí přijímat žádné dary ze zlata nebo stříbra
Buddhističtí mniši prijímají potravu jen jednou denně, žijí z almužen – i oni patří mezi tkz. žebravé mnichy.
V roce 1191 známý zen-buddhistický mnich EISA přivezl semena čaje na Kjoto, předal je dalšími mnichovi, jménem Shonin a to bylo základem počátků pěstování čaje Uji. Mnich Eisai napsal nejstarší dochovanou odbornou knihu o čaji s názvam "Jak si díky čaji uchovat zdraví". Kniha měla 2 svazky a spatřila světlo světa v roce 1211 poté, co se mnich vrátil z poslední návštěvy Číny.

Buddhové
Ačkoliv se podobizny Buddhů hodně liší velikostí, jsou si hodně podobné. Představují Buddhu sedícího v poloze lotosového květu. V domácnosti bývají malé svatostánky, jejichž součástí je Buddha. Jeho podobizna připomíná Buddhovu dobrotu a pomáhá věřícím v meditacích a modlitbách.
Buddhové meditují, aby osvobodili svou mysl od agresivity, závisti a chtivosti. Ve 20.století byli buddhové v mnoha částech světa pronásledováni a utlačováni. Jinde však pokračovalo šíření buddhismu. Už od počátku 70.let se buddhismus chytil v mnoha západních státech, zejména v Británii a USA. V Číně byly skoro všechny buddhistické chrámy za tkz. kulturní revoluce (1966-1976) zavřeny a zničeny. V roce 1977 směly však být znovu otevřeny. V Thajsku a Bhútánu je dokonce buddhismus státním náboženstvím. Buddhisté věří, že se každý znovu narodí po smrti svého starého těla. To, čím nebo kým v novém životě bude, určuje karma. Karma je souhrn všech dobrých i zlých skutků, jichž se člověk dopustil v předešlém životě. Buddhisté touží po dosažení dokonalého stavu, kterému se říká nirvána. Buddha učil, že nirvány se dá dosáhnout sledováním vznešené osmidílné cesty: správností nazorů, záměrů, řeči, činnosti, žití, úsilí, dbalostí a soustředěním.

Kolo života
Buddhisté sdílejí s hinduismem víru v tkz. kolo života, nazývané též kolo zákona. Je to nekonečný cyklus narození a nových narození, do něhož se dostanou lidé, kteří ještě nevstoupili do nirvány. 8 paprsků kola má buddhistům připomínat vznešenou osmidílnou cestu.

Svátky
Den bodhy - den, kdy se Gautama stal buddhou
Parinirvána - Buddhův přechod do nirvány
Vesak Púdža - Třídení svátky, při nichž se připomínají hlavní události Buddhova života
Den Dharmačakra - den, kdy Buddha pronesl 1.kázání.

Barma
Barmská vláda v úterý večer vyhlásila v zemi na následujících 60 dní zákaz vycházení mezi devátou hodinou večer a pátou hodinou ranní. Vyhlásila také zákaz shromažďování více než pěti osob. Reaguje tak na protesty proti vládnoucí juntě. V úterý se v ulicích hlavního města Rangún sešly desetitisíce lidí.
Lidé během dne vyšli do ulic i přesto, že státní televize je od toho odrazovala. Varovala také mnichy, kteří s protesty začali, aby se stáhli mimo politiku.
Ti nejodvážnější se ale nenechali varováním zastrašit a zúčastnili se pochodu ke svatyni Shwedagon, která se stala symbolem největších protestů v zemi za bezmála 20 let.
Protesty v zemi začali asi před měsícem, kdy razantně zdražily pohonné hmoty.

Dalajlama
Vlastním jménem Džampal Ngawang Lozang Ješe Tandzin Gjamccho byl v roce 1939 přiveden do Lhasy, kde o 2 roky později začalo jeho vzdělávání. Jako 25-tiletý získal titul gaše. V roce 1950, kdy Tibet začala vážně ohrožovat Čína, byl pouze 16-tiletý Dalajlama požádán, aby se chopil světské i duchovní moci. 1951 obsadila Čína Tibet vojenskou silou, 1954 navštívil dalajlama Peking kvůli mírovým jednáním s Mao Cetungem. 1956 odešel do Indie, aby se zúčastnil oslav svátku Vesak a rokoval zde s předsedou vlády Jawaharlal Nehru o podmínkách a situaci v Tibetu, které se neustále zhoršovaly. 10.března 1959 vypuklo povstání ve Lhase, rychle a krutě potlačené čínskou armádou, a díky následné okupaci byl dalajlama nucen o 7 dní později odejít do vyhnanství spolu s 80 000 dalšími exulanty. Do roku 1960 přebývá v severní Indii, v Dharamsale, kde založil tibetskou exilovou vládu. Dalajlama přiměl OSN, aby se zabývala tibetskou situací a výsledkem je postupné přijetí tří rezolucí z let 1959, 1961 a 1965, které Čínu vyzývají k respektování lidských práv Tibetanů. Roku 1963 dalajlama veřejně vyhlásil tibetskou demokratickou ústavu, založenou na deklaraci lidských práv a buddhistických principech. Dalajlama procestoval mnoho států: Severní a Jižní Ameriku, řadu evropských zemí, např. Českou republiku a Velkou Británii, ale i Japonsko, Thajsko či Austrálii a hovoří s jejich politiky i náboženskými představiteli. V roce 1989 byla dalajlamova cesta nenásilí, lásky, míru a porozumění kvitována Nobelovou cenou za mír. Dalajlama je mezinárodně uznávanou kapacitou ve věcech lidských práv a buddhistické filosofie. Je autorem zhruba 40 knih, některé vyšly i u nás: Cesta ke svobodě, Radost ze života a umírání v pokoji a další.