Toxikomanie a drogy

Toxikomanií se rozumí stav chorobného lpění na opakovaném podávání centrálně působící euforizujicí látky.
Euforie je navození příjemné nálady, duševní i tělesné pohody a pocit zvýšených fyzických i psychických schopností. Některé euforizujicí látky vyvolávají pocit blaženého klidu, jiné opojení rozjařenost, další halucinace a snění.
Závislost - výraz označující ztrátu volného rozhodování závislé osoby, která je zcela pod vlivem euforizujicí látky, a je v podstatě shodný výrazem toxikomanie.

Drogami jsou podle farmakologické definice suroviny, z nichž se vyrábějí léčiva, ačkoli léčivem může být i droga sama. Termínem „tvrdá droga“ jsou označovány látky s vysokým rizikem vzniku závislosti, např. morfin či heroin.

Narkomanie je termín znamenající závislost na prostředcích s narkotickým účinkem jako např. opium či morfin. Tyto látky, narkotika, působí tlumivě na centrální nervový systém a mohou vést ke ztrátě vnímavosti, spojené se ztrátou vědomí.

U závislosti rozlišujeme tři charakteristické jevy:
Psychická závislost je charakterizována nutkavou potřebou dalšího přívodu euforika.

Bez něho se dostavují rozladění a deprese a nemocný je pro získání své drogy ochoten obětovat vše.
Somatická závislost je vyšším stupněm závislosti, pro nějž jsou typické abstinenční příznaky. Dochází k nim při náhlém vysazení drogy a mají – podle druhu drogy – různé, ale vždy velmi nepříjemné důsledky (neklid, třes, nespavost, zvracení, epileptické záchvaty).

Tolerance či návyk vzniká při opakovaném podávání většiny drog a představuje pomalé snižování účinku stejně vysokých dávek drogy. K dosažení původních účinků je tedy nutno aplikovat drogu ve stále větších dávkách.

Drogy:
Alkohol, přesněji řečeno ethylalkohol, je vůbec nejrozšířenější droga, kterou lidé konzumují od nepaměti. Účinky alkoholu na lidský organismus, nenavyklý na jeho chronické používání lze charakterizovat takto:

Koncentrace ethanolu v krvi (v % objemu) Účinek

0,05 uklidňující, příjemný
0,10 ztráta koordinace
0,15 otrava
0,30 bezvědomí
0,50 nebezpečí smrti

Nikotin je další běžnou drogou. Je to alkaloid z tabáku a nejčastěji se dostává do organismu vdechováním tabákového kouře z cigaret, doutníku nebo dýmek. Kouření má stimulační
tj. povzbudivý účinek, ovšem má nepříznivý vliv na žaludeční sliznici, krevní oběh a ohrožuje kuřáky zvýšeným rizikem vzniku rakoviny plic.

Kofein má rovněž mírně stimulační účinek, takže jeho používání ve formě kávy, čaje nebo CocaColy působí osvěživě. Ve srovnání drogami je jen mírně návykový.

Kokain, alkaloid kdysi užívaný jako lokální anestetikum, je silně povzbuzující prostředek. Získává se z listů koky (Erythroxylon coca), keře rostoucího v Andách. Účinek šňupání kokainového prášku je velmi silný, ale krátkodobý po něm následují deprese. Jeho předózování nebo opakované používání vede k těžkým duševním poruchám a často ke smrti. Patří mezi nejnebezpečnější drogy.

Morfin a jeho deriváty tvoří důležitou skupinu drog. Morfin je alkaloid získávaný z opia, v němž je obsažen asi v 10% množství. Zneužíváním morfia děje podkožním vpichováním jeho roztoku. Návyk na tuto drogu je velký, a proto léčení morfiniků je velmi obtížné. Acetylací morfinu vzniká heroin. Euforie po aplikaci této drogy trvá déle než u morfinu, ale i návyk na heroinu je oproti heroinu oproti morfinu ještě větší. Často stačí jedna nebo dvě injekce, aby vyvolaly trvalou touhu po droze.

Halucinogenní drogy patří co do mechanizmu účinků mezi ty nejáhadnější. Napadají centrální nervový systém a jsou schopny měnit normální lidské vnímání prostoru, času, forem, barev i zvuků. Konzumování halucinogenních látek vede dříve či později k těžkým psychickým poruchám.

Nejrozšířenější halucinogenem je diethylamid kyseliny lysergové běžně označovaný jako LSD. Tato látka se používá v experimentální psychiatrii.

Jiné halucinogeny jsou tetrahydrokannabinoly, obsažené v hašiši a marihuaně, mezkalin a psilocybin, izolované z některých druhů mexických kaktusů a hub, a některé syntetické sloučeniny odvozené od 2-fenylethylaminu, např. amfetamin čili psychoton, jeho N-methylderivát methamfetamin čili pervitin.

Informace byly čerpány z knihy: PŘEHLED STŘEDOŠKOLSKÉ CHEMIE