Nikotinismus

KOUŘENÍ

„Nikotin je – přinejmenším dočasně – efektivním způsobem zvládání problémů každodenního života.“ S.E.Taylor

„Kouření, a zvláště kouření mladých lidí, kteří začínají kouřit, je součástí obecného syndromu problémového chování. V rámci holdování alkoholu, drogám a rizikovému sexu spolu s delikventním chováním tvoří jednotlivý obraz.“ J. E. Donovan a R. Jessor

„Kouření je návykovou formou chování, která se dá podle všech zjištění (u lidí podléhajících mnohonásobné závislosti) obtížněji zvrátit než například alkoholismu či drogová závislost.“
L. T. Kozlowski

„Jakýkoliv způsob ukončení návyku kouření dosahuje jen 20% účinnosti v dlouhodobém pohledu.“ E. Lichtenstein a S. Cohen

„Kouření je podstatně důležitý rizikový faktor ohrožující naše zdraví. Samo je rizikovým faktorem, avšak zároveň ovlivňuje i zrod dalších rizikových faktorů a zvyšuje i jejich škodlivost.“ T. G. Dembrovsky a J. M. Mc Dougall

„Kdo začne v mládí kouřit, má 70% naději, že bude kuřákem nadosmrti. Jedna cigareta stojí kuřáka v průměru 5-15 minut života.“ E. P.Eckhol

Nikotinismus, toto slovo můžeme ve slovníku nalézt s vysvětlením: "Nadměrné kouření tabáku a sklon k této činnosti". Tomuto problému čelí většina vyspělých zemí a my se za ni považujeme.
Co je tabák?
Když již zde mluvíme o nikotinismu, tak bychom se měli pozdržet u samé podstaty, a tím v našem případě je tabák a z něj později vyrobená cigareta.
TABÁK - pochází z usušených listů rostliny rodu Nicotiana, jehož nejpopulárnější a nejčastěji kultivovaný druh je Nicotiana tabacum, která má svou původní vlast v Americe.

Co je obsaženo v cigaretě?
Cigarety vypadají zdánlivě velmi jednoduše, jako by to byly papírové trubičky naplněné řezanými tabákovými listy, obvykle s filtrem na jednom konci. Ve skutečnosti jsou to vysoce propracované, náročné produkty, které mají za úkol dodávat stálou dávku nikotinu. Cigaretový tabák se míchá ze dvou hlavních druhů tabákových listů: žlutavá "světlá" odrůda, známá také Virginská, protože se zde původně pěstovala, má obsah 2,5-3 % nikotinu; a "burley" tabák, který má vyšší obsah nikotinu (3,5-4 %). Americké směsi obsahují také až 10 % dováženého "orientálního" tabáku, který je aromatický, ale má relativně nízký obsah nikotinu (méně než 2 %).
Kromě směsi listů obsahují cigarety "plnící hmoty", které se vyrábí ze stonků a dalších částí tabáku, které by jinak tvořily odpad. Tyto se míchají s vodou a různými příchutěmi (aromatické látky) a přísadami. Poměr plnící hmoty se mění podle značky. Vyšší obsah této hmoty vede například k tomu, že cigareta je méně hutná a dodává o něco nižší množství dehtu. Přísady se používají proto, aby byly produkty pro zákazníka chuťově přitažlivější. Jedná se o zvlhčující prostředky, které prodlužují životnost cigaret. Cukry způsobují, že kouř se zdá jemnější a snáze se vdechuje. Dalšími přísadami jsou aromatické látky jako například čokoláda a vanilka. I když se některé z těchto přísad a plnících hmot mohou na první pohled zdát v jejich přirozené formě zcela neškodné, mohou se v kombinaci s jinými látkami změnit na jedovaté látky. Při hoření přísad vznikají nové produkty, které mohou být toxické.

Asi nejdůležitější složkou kouře je dehet, tmavá melasovitá hmota, která se tvoří během chladnutí a kondenzace kouře. Tato rakovinotvorná látka je nositelkou chuti a vůně, a i když by měla být eliminována pěstováním speciálních rostlinných odrůd a důslednou filtrací, výsledkem pro kuřáka by bylo vdechnutí horkého vzduchu bez chuti a vůně.

Čistý nikotin je jeden z nejtoxičtějších známých jedů. Pouhými několika kapkami na jazyk může usmrtit člověka během pár minut. V koncentracích, které se nacházejí v cigaretách, působí jako mírný stimulant – mírně zvyšuje srdeční tep a krevní tlak. I přes trvající výzkumy v oblasti funkcí mozku a lidské psychiky se nepodařilo objasnit jak a proč nikotin svým širokým spektrem účinků ovlivňuje chování lidí. Je považován za hlavní důvod, proč kuřáci touží po tabáku. Nikotin se nachází pouze v tabákových rostlinách a do těla se dostává ve formě drobných kapiček dehtu, který je vdechován s kouřem. Běžná cigareta poskytuje přibližně 2 mg drogy, ale do krve – a tou pak do mozku - se dostává množství daleko nižší. Za smrtelnou dávku se považuje asi 60 mg nikotinu v čistém stavu. Stačí na to jedna dávka pesticidu nikotinsulfátu.

Oxid uhelnatý je nevyhnutelným důsledkem spalování, které probíhá během kouření. Jeho množství v jedné cigaretě závisí na tom, jak pevně je cigareta zabalena a jaký papír byl použit. Těsnější cigarety bez „odvětrávajících“ filtrů a ty, které se koří až úplně do konce, produkují tohoto plynu více. Jedním z jeho účinků je snížení schopnosti krve přenášet kyslík, což má za následek až 15-ti procentní deficit kyslíku.

Další tabákové výrobky jsou kromě cigaret např. dýmky a doutníky, které mají vyšší obsah dehtu než cigarety, ale protože zkušení kuřáci těchto výrobků kouř nešlukují, podstupují srovnatelně nižší zdravotní riziko. Šňupací tabák je ochucený rozdrcený tabák. Na jedno šňupnutí poskytuje stejné množství kyslíku jako běžná cigareta, ale protože se nic nespaluje, nevzniká dehet ani oxid uhelnatý. Bylinkové a ostatní beztabákové cigarety produkují CO i dehet, ale neobsahují nikotin.

Proč lidé kouří?
Odpovědí na tuto otázku je mnoho. Obecně se dá říci, že lidé kouří proto, že je k tomu vedou jistá pozitiva a naopak nekouří, že je k tomu vedou negativa.

Nyní zde uvedu pozitiva kouření i negativa kouření.
1, Pozitiva kouření
Kouření má v krátkodobém pohledu kladný vliv na:
- Pocit zvládnutí stresu
- Vymanění se z pocitů méněcennosti
- Zvýšení pocitu sebehodnocení
- Překonání pocitu nejistoty
- Odstranění pocitů závislosti na druhých lidech
- Zlepšení pocitu bezmoci a nenacházení naděje a opory
- Přijetí do (žádoucí-terminální) skupiny lidí,kteří kouří
- Získání pocitu dospělosti
- Rádoby přiblížení se obrazu „ideálního muže“ či „společensky úspěšné ženy“
Kouření dočasně:
- Zvyšuje soustředěnost - koncentraci pozornosti
- Zvyšuje kladné pocity - radosti, pohody, potěšení
- Zlepšuje výkon
- Zlepšuje schopnost vyloučit ze sféry pozornosti nepodstatné detaily
- Zvyšuje kapacitu paměti a schopnost vybavovat si věci z paměti
- Snižuje napětí
- Snižuje úzkost
2, Negativa kouření
Kouření má v dlouhodobé perspektivě (například 20-30let) vliv na:
- Rakovinu (30% všech úmrtí na rakovinu má v pozadí vliv kouření)
- Kardiovaskulární onemocnění (zemře na ně více pacientů-kuřáků než na rakovinu)
Kouření:
- Zvyšuje riziko chronické bronchitidy
- Zvyšuje riziko dýchacích obtíží
- Zvyšuje riziko emfyzému
- Zvyšuje riziko vzniku žaludečních vředů
- Zvyšuje nebezpečí nehod(například autonehody)
- Zvyšuje nebezpečí založení ohně a popálení
- Má na svědomí nižší porodní váhu novorozence matek - kuřaček
- Má negativní vliv na vývoj plodu
- Má negativní vliv na fyziologické funkce - například tvorbu cholesterolu v krvi
- Snižuje tvorbu HDL - tzv. žádoucího cholesterolu
- Zvyšuje srážlivost krve
- V interakci (vzájemné působení) s jinými faktory zvyšuje pravděpodobnost srdeční krize
- Podle výsledků psychologických pokusů snižuje kognitivní(myšlenkové) procesy u dospívajících
- Slouží často jako úvodní druh závislosti k dalším formám závislosti - například drogám
- Negativně ovlivňuje nekuřáky, kteří pobývají ve společnosti kuřáků (tzv. sekundární vliv kouření)

Kuřáci:
- Kladou podle šetření většinou menší váhu na hodnotu zdraví
- Obvykle pijí i více kávy než nekuřáci
- Konzumují obvykle i více alkoholu než nekuřáci
- Jsou podle empirických zjištění méně fyzicky aktivní
Při odvykání kouření se:
- Snižuje soustředěnost (koncentrace pozornosti)
- Snižuje schopnost vyloučit ze sféry pozornosti nepodstatné informace
- Snižuje kapacita paměti
- Snižuje psychomotorický výkon
- Zvyšuje pocit úzkosti
- Zvyšuje pocit psychického napětí
- Zvyšuje dráždivost
- Zvyšuje dysforie (špatná nálada)

Důvody kouření můžeme vidět v psychologických vlivech, vlivech dědičnosti a důvodech sociálních.
1,Sociální důvody
Prvotním vlivem ke kouření byl vliv lidí kolem. Studie 12-18letých kuřáků (což je asi 15%populace) ukazuje na naléhání, přání a svádění kamarádů. V tomto případě jde o tzv. peer pressure – tlak sobě rovných. Start kouření bývá proto označován také jako „sociální nakaživost“.

2,Psychologické vlivy
Experimentální studie ukazují, že kouření je do jisté míry vhodným mediátorem mezi stresem a jeho zvládnutím. Stresů je mnoho, obzvláště pak v mládí. Není divu, že se tedy doporučuje, ale i zakouší kladný vliv kouření na momentální řešení zátěžových situacích. Obraz image kuřáka je ve společnosti záměrně, díky reklamě. Ukazuje na mladého, zcela zdravého, silného, statného, odvážného, nezávislého, zcela svobodného (od společenských tlaků), zralého muže. Kdo chce tedy být takovýmto stoprocentním mužem - musí kouřit. Obdobně je to i u žen, které se zase pohybují s cigaretou ve společnosti atraktivních mužů, v situacích pohody, odpočinku a dobré nálady.
Hraje zde také velkou roli psychika potencionálního kuřáka. Kouření přitahuje hlavně lidi nejisté, se zvýšenou mírou pocitů méněcennosti, bezmoci, beznaděje, lidi žijící v relativní sociální izolaci a ty, kteří podléhají působení druhých lidí a napodobování jejich chování.

3,Vliv dědičnosti
Hovoříme zde o biologické a sociální genetice. Sociální genetikou se rozumí například vliv kouření v rodině či nejužším společenství daného člověka na začátek kouření. Do biologické patří genetické vlivy, projevující se v míře citlivosti, a to zvláště k tomu, co kladného a záporného kouření přináší. Patří sem i síla odolnosti ke svádění i k tomu, co vede k podléhání závislosti.

Nyní jisté pikantérie z historie cigarety:
- 1492 - Dva muži Kolumbovy posádky, Rodrigo de Jéreza Louis de Torres, si na Kubě všimli, že si domorodci zapalují sušené tabákové listy a vdechují kouř. De Jerez si to vyzkoušel, a tak se stal pravděpodobně prvním doloženým kuřákem - Evropanem. Po návratu do Španělska vyděsil vyfukováním kouře své sousedy. Mysleli, že ho posedl ďábel. Inkvizice ho uvrhla do vězení. 7.2.2007
- 1518 - Španělští dobyvatelé viděli, jak Aztékové a Májové kouří tabák vysunutý do dutého rákosu. Vyzkoušeli to - a první cigareta byla na světě.
- 1560 - Francouzský poslanec v Portugalsku Jean Nicot zaslal tabák do své vlasti jako lék na mnohé choroby. O několik století později chemici pojmenují jedovatou část tabáku “nikotin”. Jako medicínu proti tetanu se užíval tabák až do 19.století.
- 1612 - John Rolfe založil v Jamestownu ve Virginii první komerční tabákovou plantáž na světě.
- 1634 - V Rusku, kam tabák dovážely holandské
a anglické lodě, byl za kouření vzhledem k nebezpečí vzniku požáru zaveden trest uříznutí nosu, později se trestalo i kastrací, bičováním či bastonádou. Od zákazu osvobodil kouření teprve Petr Veliký, který sám kouřil dýmku a chápal to jako projev západní kultury. V Turecku bylo kouření trestáno propíchnutím nosu dýmkou samou, protože se věřilo, že kouření způsobuje sterilitu a snižuje bojeschopnost tureckých vojáků. Dříve tam byl za kouření i trest smrti.
- 1652 - Anglický král Jakub I. vydává zákaz pěstování tabáku v Anglii (byl zrušen až v roce 1910).
- 1764 - Pruský král Bedřich Veliký zakazuje kouření na veřejných komunikacích - také kvůli nebezpečí požáru. Ve venkovských oblastech s převážně doškovými střechami platily podobné zákazy až do roku 1848.
1843 - Francouzský tabákový monopol začíná vyrábět španělské “papaletes”, jak žebráci v Seville říkali ubaleným nedopalkům doutníků smíchaným se šňupacím tabákem, a zavádí pro ně galský název “cigarettes”.
- 1878 - Na světové výstavě v Paříži byl poprvé vystaven (předveden) stroj, který sám balil cigarety a zároveň je ukládal do kartónů. Vynález, patentovaný v roce 1882, dokázal za den vyrobit 120 000 cigaret a nahradit tak práci 40-ti lidí. Do roku 1900 bylo na trh uvedeno už více než 160 značek cigaret. Dnes vyrobí jeden stroj šest miliónů kusů cigaret denně a kolik existuje značek, nelze ani spočítat.
- 1916 - American Tobacco Co. uvedla na trh cigarety značky Lucky Strike a pro reklamní kampaň poprvé využila i slavné osobnosti.
- 1924 - Reader´s Digest uveřejňuje článek “Škodí tabák lidskému tělu?” Je to první z řady desítek příspěvků na téma kouření a jeho škodlivému vlivu na zdraví.
- 1930 - Plicní rakovina, do té doby mimořádně vzácná, je americkými lékařskými autoritami oficiálně uznána jako zvláštní druh nemoci.
- 1938 - Raymond Pearl, profesor univerzity Johnse Hophinse, publikuje výsledky svého průzkumu, podle něhož se 60 let věku dožívá 66 procent nekuřáků a jen 46 procent silných kuřáků. Cigarety Camel v té době reklama doporučuje ke snížení únavy a lepšímu trávení a značka Kool údajně pomáhá proti rýmě.
- 1941 - Za 2. světové války vyhlašuje prezident Roosevelt tabák za základní zemědělskou plodinu a pěstitelé tabáku mají nárok na odklad vojenské služby.
- 1954 - Na výroční konferenci Americké společnosti pro výzkum rakoviny je přednesena zpráva o tom, že míra úmrtí na rakovinu je mezi kuřáky o 75 procent vyšší než u nekuřáků. Pikantní na tom je, že o těchto výsledcích se diskutovalo v zakouřené místnosti.
- 1966 - Balíčky cigaret začínají být opatřovány nápisem Pozor- kouření ohrožuje zdraví.
- 1972 - Rovněž v Československu se začínají ozývat hlasy proti kouření. Aktivity odborníků se však nesetkávají s pochopením tehdejšího státního vedení, neboť výzkumy, o které se opírají, pocházejí ze Západu.
- 1986 - V Československu byla zahájena protikuřácká akce Šance pro tři miliony, která sice přinesla jisté výsledky, ale po explozi reklamy v 90. letech kouření v populaci, zvláště nejmladší, stouplo o 15 procent. Soutěže přestaň a vyhraješ se v roce 1986 zúčastnilo 2 500 zájemců.
- 1995 - Čistý zisk českého tabákového průmyslu za rok 1995 narostl téměř o 100 procent, z 932 milionů korun v roce 1994 se zvýšil na 1,8 miliardy v roce 1995.
- 1995 - Výzkum za posledních desetiletí v České republice uvádí, že ročně na nemoci souvisejícími s kouřením zemřelo 22 000 lidí, z toho 16 000 v produktivním věku. U průměrného kuřáka (muže) je patnáctinásobně vyšší pravděpodobnost úmrtí na rakovinu plic než u nekuřáka.

Fakta o kouření
Tabáková epidemie je až epidemií 20. století - již během něho usmrtil tabák celosvětově víc osob než obě světové války dohromady (asi 100 milionů)
Kouření v České republice vrcholilo v 60. a v 70. letech a od té doby pomalu klesá. V současnosti kouří 29 % dospělé populace (starší 15 let), tj. 2,5 milionu osob. Přestávají kouřit převážně starší osoby a to hlavně muži; začínají bohužel mladší a ženy. Tento zhoršující se trend je podporován aktivitami tabákových výrobců, reklamou a nízkou reálnou cenou cigaret. Ta především ovlivňuje kouření dětí a mládeže. V roce 1999 vykouřilo nejméně jednu cigaretu 45% 13 až 14letých dětí. V roce 1974 kouřilo ve věku 15 až 18 let denně 13%, v roce 1984 21% a v roce 1995 26% dětí (Sovinová et al., 1999).
Více a více dětí pravidelně kouří (pravidelné kouření dětí definuje Světová zdravotnická organizace jako vykouření nejméně jedné cigarety týdně). Jednu či více cigaret týdně kouřilo ve věku 11-12 let 2,8% chlapců a 1,5 % dívek, ve věku 13-14 let a 7,7% a 4,3% a v 15-16 letech 17,5 % chlapců a 14,6 % dívek. Více jak 10 cigaret týdně dle věku kouřilo: věk 11-12: chlapci 1,4 %, dívky 0,6 %; věk: 13 -14 let: 4,0 % a 2,0 % a věk 15-16 let: 14,4 % chlapců a 10,4 % dívek (N = 3930), (Csémy L., 1995). Medián věku, ve kterém děti začínají kouřit byl v roce 1993 12 let (Nová Z., 1993), v roce 1998 11,8 let (Pohunek P. et al., 1999).
V poslední době se situace nadále zhoršila: ve sledované kohortě jedenáctiletých dětí mělo zkušenost s cigaretou 57% (1996), ve dvanácti letech jich pravidelně kouřilo 4% (1996), ve 13 letech 8,3% (1997), ve 14 letech již 16,5% a v 15. roce věku jich pravidelně kouřilo 20,6%. Většina pravidelných kuřáků udala, že kouří každý den (Hrubá, D., 2000).
Přes 80 % současných kuřáků začalo kouřit před svým 18. rokem věku (Pohunek et al., 1999). Protože kouření je návykové, mnoho z nich zůstane závislých na tabáku po celý život.
V porovnání s jinými státy je podíl kuřáků v České republice stále vysoký a roční spotřebou cigaret na osobu se řadíme mezi prvních pět států v Evropě, mezi Polsko, Maďarsko a Rusko. V roce 1985 byla spotřeba na osobu a rok 1877 cigaret, v roce 1996 2165 cigaret (Statistická ročenka ČR, 1998).

Pasivní kouření
I pasivní kouření - vdechování tabákového kouře prostředí - zabíjí. Zatímco někteří nekuřáci pasivnímu kouření exponováni nejsou, jiní, především ti, kteří žijí s kuřákem nebo pracují pro dlouhou dobu v zakouřeném prostředí, exponováni jsou. Tohoto rizika by si měli být vědomi jak nekuřáci tak kuřáci.
Ročně umírají v našem státě v důsledku pasivního kouření řádově stovky nekuřáků (extrapolace údajů z USA). Jsou to především úmrtí na KVO a na rakovinu plic u nekuřáků (Bertollini R., 2001).
V ČR je kolem 60-80% dětí předškolního a školního věku exponováno pasivnímu kouření pobytem v bytech s kouřícími rodiči. V případě, že kouří matka, jsou u všech dětí zjistitelné koncentrace nikotinu v moči, který je metabolickým produktem nikotinu (Hrubá D., 2000; Pohunek AT El., 1999).
Pasivní kouření, i při malé a krátkodobé expozici, může způsobit onemocnění. Osoby s astmatem jsou náchylné k astmatickému záchvatu při pobytu v zakouřeném prostředí. Děti jsou citlivé spíše než dospělé osoby a pasivní kouření zejména pro ně představuje velmi vysoké riziko. V letech 1996/97 (Pohunek AT El.,1999) bylo zjištěno, že 48% astmatických dětí je u nás exponováno pasivnímu kouření.
Děti žen, které kouřily během těhotenství, se rodí s nižší porodní váhou v průměru o 250 g a poškozují tím budoucí fyzický i duševní vývoj svého dítěte. Děti, jejichž jeden rodič nebo oba rodiče jsou kuřáky, jsou častěji léčeny pro plicní onemocnění, mají čistěji záněty středouší a bronchiální astma ve srovnání s dětmi rodičů nekuřáků. Čtvrtina až polovina úmrtí dětí na syndrom náhlého úmrtí dítěte (SIDS) má příčinu v kouření matky.

A jak přestat?
Je milion návodů k tomu, jak odnaučit lidi kouřit. Základem každé úspěšné metody je správná příprava, racionální a emocionální zdůvodnění toho, že přestat kouřit je správný a užitečný cíl a že spíše než to, že se něčeho vzdám, si musím připomínat, že něco získám: pevnější zdraví. Dnes na trhu narůstají výrobky, které mají kuřáka odnaučit jeho zlozvyku: žvýkačky, náplasti, nosní spreje, inhalátory, pastilky, tablety a kapsle - některé obsahují nikotin, jiné jsou plněné octanem stříbrným, aby vám cigarety znechutil. Existují rovněž speciální odvykací zdravotnická zařízení a podpůrné spolky. Jejich úspěšnost ovšem kolísá. Poté co přestanete kouřit, můžete poněkud přibrat na váze. Je to způsobeno tím, že organismus je schopen vstřebat toho víc, než sníte, v důsledku nově nezahlceného zažívacího traktu. S trochou disciplíny může být váha rychle upravena. Další obavou je, že pokud člověk přestane kouřit, dojde k úbytku duševního a tělesného elánu.

Na závěr bych přidala test nikotinové závislosti
Fagerströmův test nikotinové závislosti

1. Jak brzy po probuzení si zapálíte první cigaretu?
- do 5 minut 3 body
- za 6–30 minut 2 body
- za 31–60 minut 1 bod
- po 60 minutách 0 bodů
2. Je pro vás obtížné nekouřit tam, kde je kouření zakázáno?
- ano 1 bod
- ne 0 bodů
3. Které cigarety byste se nejméně rád vzdal?
- první ráno 1 bod
- kterékoli jiné 0 bodů
4. Kolik cigaret denně kouříte?
- 0–10 0 bodů
- 11–20 1 bod
- 21–30 2 body
- 31 a více 3 body
5. Kouříte víc během dopoledne?
- ano 1 bod
- ne 0 bodů
6. Kouříte i během nemoci, když musíte ležet v posteli?
- ano 1 bod
- ne 0 bodů
Součet bodů:
- 0–1 žádná nebo velmi malá závislost na nikotinu
- 2–4 střední
- 5–10 silná závislost na nikotinu


Čerpáno z Internetu:
 http://www.dokurte.cz/index.php?stranka=jak_prestat_kourit&typ=sablony&rozbal=jak_prestat_kourit
 http://www.kurakovaplice.cz/web/bilakniha.php#zdravotnici
 http://www.kurakovaplice.cz/index.php?strana=fotografie
 http://www.kurakovaplice.cz/web/referatyokoureni.doc

Čerpáno z knihy :Psychologie zdraví ,autor Jaro Křivohlavý, nakladatelství Portál Vytvořila Sogelová Adéla, dne 7.2.2007