Rozhodčí řízení

Rozhodčí řízení je mimosoudní způsob projednávání a rozhodování sporů mezi stranami, který vychází ze zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "Zákon o rozhodčím řízení"). Prostřednictvím rozhodčího řízení lze rozhodovat v podstatě všechny majetkové spory z různých právních oblastí. Výjimkou jsou například spory vyvolané prováděním konkursu nebo vyrovnání.

Rozhodnutí sporu rozhodcem má v zásadě tytéž právní účinky jako pravomocné soudní rozhodnutí a je soudně vykonatelné.
Ideální je stav, kdy je písemné ujednání o rozhodčím řízení preventivně součástí již uzavírané smlouvy (např. kupní smlouvy, smlouvy o dílo, smlouvy o obchodním zastoupení, nájemní smlouvy, apod.), nebo je takzvaná rozhodčí doložka obsažena ve všeobecných obchodních podmínkách, které jsou součástí uzavírané smlouvy.

Strany se mohou o rozhodování sporu v rozhodčím řízení dohodnout i následně, až po vzniku sporu, uzavřením rozhodčí smlouvy (smlouvy o rozhodci). Tento způsob řešení však bývá méně obvyklý kvůli časté neschopnosti stran se v době sporu jakkoli dohodnout.

Nedojde-li k zastavení rozhodčího řízení, je jeho výsledkem rozhodčí nález, který má právní účinky jako pravomocné soudní rozhodnutí.

Pokud strana povinná nesplní povinnost uloženou rozhodčím nálezem, lze podat návrh na nařízení exekuce. Rozhodčí nález je řádným exekučním titulem.

Stát dává procesní garanci vůči rozhodčímu řízení a jeho výsledku, nezasahuje však do řízení samotného.

Soud může na žádost rozhodce působit ve věcech pomocných, například při poskytnutí právního názoru, při výslechu svědka a podobně. Strany sporu a rozhodující osoby mají naprosto svobodnou vůli, mohou se například dohodnout na řízení dle zásad spravedlnosti, které je nezávislé na konkrétním právním řádu. Strany vede k přijetí rozhodčí doložky plná důvěra, proto výnos řízení respektují.

Absolutní mlčenlivost při rozhodčím řízení je samozřejmostí.
Na rozdíl od veřejného soudního jednání tak nemůže dojít ke zneužití informací dalšími stranami, či medializaci nepříjemné pro všechny zúčastněné. Mlčenlivost vůči třetím stranám je zaručena i po ukončení sporu. Spis je uložen u soudu a mimo účastníků řízení k němu nemá nikdo přístup.

Rozhodčí řízení probíhá dle vůle stran buď u stálého rozhodčího soudu, který je u nás zřizován zákonem, nebo častěji u rozhodce ad hoc jmenovaného k řešení konkrétní kauzy. Jeho jmenování a vlastní řízení často probíhá dle jednacích řádů servisních organizací sdružujících rozhodce. Jednou z takových organizací je i Unie pro rozhodčí a mediační řízení ČR.