Tržní rovnováha

Bod tržní rovnováhy, rovnovážná cena

Rovnovážným bodem tržní rovnováhy je ideální stav na trhu, kdy při rovnovážné ceně vyrábějí firmy přesně takové množství zboží (služeb), jaké nakoupí spotřebitelé. Na trhu proto neexistuje ani přebytek ani nedostatek zboží (služeb).

Bohužel, výrobci dopředu neznají rovnovážnou cenu a jí odpovídající ideální množství vyrobeného zboží pro trh. V okamžiku výroby daného zboží (služby) většina zákazníků totiž vůbec netuší, zda budou mít potřebu si dané zboží koupit. Výrobcům tedy nezbývá nic jiného, než se pokusit tuto cenu pomocí různých metod odhadnout.



Když se posléze vyhodnocuje reakce poptávající strany, mohou nastat tři situace:

a) výrobci měli hodně dobrý odhad nebo kus obchodnického štěstí a podařilo se jim trefit přímo do rovnovážné ceny. Strana poptávky je spokojená, neboť zakoupila, co chtěla. Hospodářský proces běží dál….


b) Výrobci udali příliš nízkou cenu v porovnání s cenou rovnovážnou. Při nižší ceně spotřebitelé nakoupí více zboží (služeb), než jsou výrobci schopni vyrobit => nedostatek zboží (převis poptávky)

Řešení situace : Výrobci zvýší výrobu a zároveň cenu zboží → spotřebitelé postupně snižují poptávku až do bodu rovnovážné ceny.

c) Výrobci zvolili cenu vyšší, než je rovnovážná cena. Poptávající kupují méně zboží (je pro ně drahé), než se vyrobí => přebytek zboží (převis nabídky).

Řešení situace: Výrobci snižují výrobu nebo cenu → spotřebitelé zvyšují nákup zboží tak dlouho, dokud nedojde k bodu rovnovážné ceny.

Tímto způsobem se tvoří cena na dokonale konkurenčním trhu. Metodou pokusu a omylu jsou nabízející tlačeni k tomu, aby se dostali se svými cenami do stavu rovnováhy na trhu, k rovnovážné ceně. Tento mechanismus působí automaticky a bez subjektivních zásahů někoho mimo trh.
Rovněž z makroekonomického hlediska je rovnovážný stav na trhu nejefektivnější – zboží na trhu není příliš mnoho (nekazí se, není likvidováno, výrobní faktory nebyly do výrobního procesu vynakládány zbytečně – nedochází k jejich plýtvání) a ani příliš málo (nedostatečné uspokojení poptávky vždy vede ke snaze uspokojit tuto poptávku za každou cenu → vznik korupčního prostředí a rozvoj šedé a černé ekonomiky → deformace ekonomických, právních a sociálních vztahů ve společnosti).

Trhem stanovená cena plní dvě funkce:
1) eliminuje neefektivní výrobu (lépe než administrativní zásahy)
2) reguluje množství výrobků na trhu (lépe než příkazový systém)


Stav dokonalé konkurence je v praxi téměř nedosažitelný a mechanismus tvorby ceny prostřednictvím zákona nabídky a poptávky vždy nemusí fungovat, tak jak by měl. V tomto případě se pokouší cenu regulovat stát pomocí státních zásahů a regulací. Tyto subjektivní vlivy mohou ekonomice pomoci, ale také nemusí.

Nástroje státu při regulaci cen:
• cenový strop = stanovení maximální ceny u zboží či služby
• nepřímé daně:

Spotřební daň = cenová přirážka k původní ceně (uplatňuje se na velice úzký okruh výrobků u nichž chce stát spotřebu snížit – např. alkohol, cigarety, pohonné hmoty).

Daň z přidané hodnoty = stanovená přirážka v procentech k původní ceně výrobku (uplatňuje se na téměř všechny výrobky). Rozlišujeme 2 druhy:
a) Jednotná sazba daně – na veškeré druhy výrobků jediná sazba
b) Diferencovaná sazba – na různé druhy různé sazby
→ základní sazba 22% DPH
→ snížená sazba 5% DPH


•Subvence
Finanční podpora poskytovaná státem určitému ekonomickému subjektu (firmě, domácnosti v podobě jednostranné platby (transferu) nebo v podobě finančních úlev, slev, dotacích…Zákonem omezená, narušuje „zdravou“ konkurenci.

•Minimální ceny a vývozní subvence (uplatňují se především na trhu se zemědělskými produkty)

•Státní intervenční nákupy a prodeje (tlumí cenové výkyvy na trhu se zemědělskými produkty)

a) úroda příliš velká a hrozí že ceny půjdou prudce dolů (vlivem přebytků) → stát provede intervenční nákupy (nákupy do sýpek a skladů) → pokles cen v menším rozsahu
 nevýhodné pro spotřebitele
 výhodné pro zemědělce
b) úroda příliš malá (příp. neúroda) a hrozí, že ceny půjdou prudce nahoru (vlivem nedostatku) → stát provede intervenční prodeje (prodeje ze sýpek a skladů) → růst cen v menším rozsahu
 výhodné pro spotřebitele
 nevýhodné pro zemědělce

•Produkční kvóta – stát určí množství výrobků, které se mohou vyrobit. Tento rozsah je nižší, než je rovnovážné množství. Jedná se o vůbec nejdrastičtější zásah státu