Květnové povstání

ČESKÉ KVĚTNOVÉ POVSTÁNÍ

Přípravy povstání: Vycházela z plánů československé vlády v Londýně. Podle nich povstání mělo uskutečnit jako akce domácí ilegální vojenské organizace s podporou výsadků československých jednotek a dodávek zbraní ze Západu. Činu měla předcházet partyzánská válka v československém prostoru.
Záměry okupantů s českým prostorem: Aktivizace českého odboje a postupu spojeneckých vojsk okupanty silně znepokojoval. Udržení Čech a Moravy jim prodlužovalo možnost hledat politické východisko orientované na separátní příměří se západem a pokračovat v boji proti Rudé armádě. Toto území se pro ně stalo důležité proto, že oblasti s válečným průmyslem a surovinovými zdroji v Německu již byly buď zničené nebo spojenců. Zamýšleli proto bránit české země všemi prostředky. Na jaře 1945 zde soustředily téměř milionovou armádu a velké množství bojové techniky.

Průběh povstání: Rychlí spád událostí způsobil, že povstání vypuklo spontánně. Pod vlivem postupu spojenců na všech frontách, rozkladu okupační moci v protektorátu a přání lidí přispět k porážce fašismu a osvobození vlasti ho zahájily vlastenci v Přerově 1.května 1945. Do 5.května probíhalo jako řetěz místních povstání v Nymburku, Poděbradech…

Dne 5.května zahájily ozbrojený boj i Pražané. Jeho vedení se ujala ČNR v čele s Albertem Pražákem, významnou osobností české kultury. Také povstání v Praze vypuklo živelně, připravovalo se na 7.května. Obsazení rozhlasu revolučními bojovníky v prvních hodinách bojů přispělo k jeho všeobecnému rozmachu v hlavním městě i na venkově. Povstalci záhy ovládly celou řadu měst a obcí, v nichž likvidovali okupační správu, osvobozovali politické vězně a vyhlašovali obnovení Československa.

Kapitulace německých braných sil: ČNR se však distancovala od jakýchkoliv politických úmluv s těmito jednotkami, považovanými i západními spojenci za zrádce Sovětského svazu.Poté se vlasovci stáhli z města. Nacisté zde pak 8.května za podpory tanků, letectva a dělostřelectva dosud nejtvrdší útok. Začala se již projevovat vyčerpanost barikádníků. ČNR neměla informace o pohybu sovětských vojsk. Její představitelé proto uzavřeli z obav možného zpustošení Prahy a velkých ztrát obyvatelstva s Němci dohodu umožňující jejich odchod na Západ. Dokument nerespektovali vojáci SS. Od časných hodin 9.května splývaly zásahy povstalců s postupem rudoarmějců, likvidující jednotlivé německé odpory. Týž den získala svobodu. 12.května 1945 pak došlo u Slivic mezi sovětskými jednotkami k jednomu z posledních bojových střetnutí v Evropě, po němž němečtí vojáci v českých zemí definitivně složili zbraně.

Význam květnového povstání:České povstání ovlivnilo poslední fázi války v Evropě.Představovalo vyvrcholení protifašistického a národně osvobozeneckého boje českého lidu. Zúčastnilo se ho na 100 000 vlastenců.Do 11.května padlo nebo bylo zavražděno na 8000 mužů, žen a dětí, z toho na území Velké Prahy asi 3700. Při povstání v Praze tak zahynul na barikádách každý desátý a každý osmý byl zraněn.


Čerpal jsem z pouze z učebnice.