Počátky českého státu

České kmeny: Čechové, Lučané, Litoměřici, Doudlebové, Charváti, ChebanéSedlčané, Děčané, Lemuzi, Pšované
Moravské kmeny: Dičané, Horáci, Hanáci, Holasici, Moravští Slováci


POČÁTKY ČESKÉHO STÁTU

První historicky známý český kníže Bořivoj, pocházející z rodu Přemyslovců, přikázal po návratu do Čech budovat na znamení svého příklonu ke křestanství kamenné kostelíky. První z nich založil na Levém Hradci, druhý - zasvěcený Panně Marii -
vystavěl na hradišti, jež neslo jméno Praha a střežilo důležitý vltavský brod. Pražský hrad se tak nejpozději po roce 880 stal sídlem Přemyslovců, kteří postupně ovládli celé české území. Od konce 9. století je Praha zároveň nejdůležitějším politickým i kulturním střediskem českého státu. V tomto směru s ní lze v Evropě srovnávat jedině Paříš.
Když kolem roku 890 Bořivoj zemřel, ujal se přímé vlády v Čechách asi velkomoravský Svatopluk. Leč po jeho skonu bylo všechno jinak. Bořivojův syn Spytihněv snad spolu se svým bratrem Vratislavem, uznal roku 895 v bavorském městě Řezně podřízenost přemyslovských knížat Východofranské říši. Protože Bořivoj s Ludmilou inklinovali ke staroslověnským bohoslužebným obřadům (silný vliv velkomoravské kultury potvrdily též archyologické výzkumy pohřebišt v areálu Pražského hradu), znamenal Spytihněvův krok obrat v dostavení orientaci.

Vznikajicí český stát se začlenil do kulturní oblasti latinského Západu. Kněží, kteří sloužili mši staroslověnsky, sice v zemi působili až do konce 11. století, avšak jejich pozice sláby. Spytihněvův bratr a nástupce Vratislav se do dějin zapsal hlavně tím, že spolu s manželkou Drahomírou zplodil syny Václava a Boleslava. Po Vratislavově skonu opět stoupl politický vliv stárnoucí kněžny Ludmily, vdovy po Bořivojovi, což Drahomíra vyřešila bez skrupulí. Přikázala svým vikinským bojovníkům Tunnovi a Gomonovi, aby tchýni fyzicky zlikvidovali. Oba muži v září 921 úkol splnili. Po nástupu na knížecí stolec se Václav, na svou dobu mimořádně vzdělaný panovník, programově snažil posílit vliv křestanství.