Karlštejn

Karlštejn se nachází 35 km jihozápadně od Prahy. Roku 1964 byl prohlášen za národní kulturní památku. Nechal jej vystavět císař Karel IV. (1316-1378) v letech 1348-1354 na přibližně 300m vysoké vápencové hoře jako místo, kde mohly být bezpečně uchovány říšské korunovační klenoty a cenná sbírka relikvií. Ty se zde nacházely až do 15. století, kdy byly kvůli husitským válkám převezeny na údajně bezpečnější místo.
Hrad byl založen terasovitě na vrcholu kopce. Při jeho návštěvě je tedy nutno neustále stoupat pomalu vzhůru. S každým krokem proniká návštěvník hlouběji do vnitřní části hradu, zároveň se dostává ke stále cennějším památkám. Dnes se již do hradu nevstupuje starou hradní branou, nýbrž branou Voršilkou do Spodního předhradí. Odsud se jde hradní branou do Horního předhradí. Odsud se jde druhou hradní branou do Horního předhradí. Již sama skutečnost, že u hradu byla pro jistotu dvě předhradí, dokazuje, za jak důležité považoval Karel IV. Bezpečné uložení svých pokladů. Sám také položil základní kámen hradu, což v tehdejších dobách nebylo obvyklé.
Hlavní branou do vnitřního hradu, kde je nejprve nutno navštívit Císařský palác, v jehož pokojích jsou vystaveny předměty týkající se doby, osoby a činů Karla IV. Nad touto místností se nacházejí pokoje panovníkovi družiny.
V sousední Malé věži se nachází kaple Panny Marie s kaplí sv. Kateřiny. Tato věž se také nazývá Mariánská. Malba nacházející se ve výklenku pro oltář znázorňuje Pannu Marii s Ježíškem při setkání s Karlem IV. A jeho manželkou Annou Svidnickou.
Hodnotnou výzdobu překonává výzdoba kaple sv. Kříže ve Velké věži. Tady soupeří o pozornost přibližně 2300-2500 drahokamů zasazených do zlata, od jaspisu přes achát, ametyst a onyx až po karneol, spolu se 129 deskovými obrazy Mistra Theodorika.