Pětka

PĚTKA

Výbor zástupců pěti koaličních stran v ČSR v 1920 – 26, rozhodující o všech základních otázkách. Neformální stranicko – politické uskupení umožňovalo dosahovat kompromisů v práci parlamentu.
Vznikla za první úřednické vlády 1920 – 21, kdy se pět nejvýznamějších stran (Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu to byli tzv agrárníci, Čs. strana lidová, Čs. národní demokracie, Čs. strana (národně) socialistická a Čs. sociálně demokratická strana dělnická) dohodlo na parlamentní podpoře vlády a zároveň si vyhradilo nepřímý politický vliv na její politické slovo v politickém životě 20. let.
V důvěrných jednáních posuzovala všechny závažnější politické otázky, které měly být projednány ve vládě či v Národním shromáždění RČS. Poslanci stran zastoupených v Pětce byli zavázány hlasovat v duchu předchozí dohody. Agrární stranu v Pětce zastupoval A.Švehla, Soc. demokranty R.Bechyně (později A.Meissner), nár.socialisty J.Stříbrný, národní demokranty A.Rašín a po jeho smrti K.Kramář a lidovce J.Šrámek.
Jako „mimoústavní“ instituce byla Pětka předmětem neustálé tvrdé kritiky, zejména od představitelů opozice, ale někdy i z vlastních řad. Nelichotivě se k ní vyjadřoval např. předseda Čs.strany (národně) socialistické, V.Klofáč.
Roku 1926 se po překonání další vnitropolitické krize formálně rozešla, ale v následujících letech na ni navázaly podobné orgány, které měly díky většímu počtu koaličních stran názvy „Šestka“, „Osmička“ a Desítka“.

ÚRYVEK OD F.PEROUTKY O POLITICKÉM ŽIVOTĚ V ČSR A „PĚTCE“ CE 20. LETECH
Rok 1921 přináší obrat. V tomto roce teprve začíná se vytvářet zvláštní charakter československé politiky, začíná se stát také budovat psychologicky, nabývá vlastního obličeje. Ptáme– li se po tolika letech, čím se liší československá politika od jiných, asi dostaneme od většiny dotázaných odpověď, že zejména třemi věcmi: tuhou ukáznělostí stran, stálostí režimu a vypěstovaným uměním koaličního kompromisu. Všechny tyto tři vlastnosti spolu vnitřně souvisí a jedna podmiňuje druhou......