2. SVĚTOVÁ VÁLKA (1939-1945) časový přehled událostí

Příčiny konfliktu

Pokus o revizi výsledku I. světové války (hlavně tzv. Versailleského systému uspořádání Evropy) ze strany fašistického Německa, spojený se snahami Itálie a Japonska o rozšíření vlastního území. Válka vychází bezprostředně ze selhání demokracie v Evropě, ze selhání snah o kolektivní bezpečnost a z dlouhotrvajícího nezájmu evropských států řešit národnostní problémy.

I.etapa: rok 1939; příprava na válku
Po připojení Rakouska (březen 1938) a rozbití Československa (září 1938 – březen 1939) pokračuje nacistické Německo v přípravách na válku. Srpen 1939 - podpis německo-sovětského paktu o neútočení (zároveň si oba státy dopředu rozdělili území Polska a Německu se uvolnily ruce pro útok na Západ).

II.etapa: září 1939 – červen 1941; válečné operace v severní, západní a jižní Evropě
1.9.1939 Německo zaútočilo na Polsko (úder pozemních vojsk s podporou letectva), během tří týdnů je Polsko poraženo – jeho území si rozdělují Německo a SSSR. Již 3.9.1939 vyhlásili Francie a velká Británie Německu válku (jelikož se ale až do jara 1940 nebojovalo, je přelom let 1939/40 označován jako tzv. podivná válka).
Na podzim 1939 SSSR zabírá tzv. pobaltské republiky (Litvu, Lotyšsko a Estonsko). Listopad 1939: sovětsko – finská válka.
Jaro 1940: Německo s úspěchem útočí na Dánsko a Norsko. (Tzv. "válka v sedě")
Květen 1940: Německá ofenzíva na západ proti Francii. Jelikož Francie vybudovala na svých hranicích soustavu obranných pevností (tzv. Maginotovu linii /mažinot/), postupovali Němci přes území Belgie a do Francie vstoupili ze severu. Podařilo se jim rozdělit francouzskou obranu na dvě části a tím ji ochromili natolik, že již v červnu 1940 Francie kapitulovala. Její území bylo rozděleno na dvě části: sever byla německým protektorátem a jih měl „vlastní“ vládu, která sídlila ve městě Vichy /viši/. Zbytky francouzské armády byly přemístěny do Velké Británie.
Srpen 1940: počátek letecké bitvy o Velkou Británii. Podle tzv. plánu „Lachtan“ měla být Británie dobyta ze vzduchu (slabé německé loďstvo); od srpna byla německými letadly bombardována britská letiště a později i města, v září pak probíhají nad kanálem La Manche letecké souboje Luftwafe (něm.) a RAF (Royal air force – brit.). Na konci října 1940 byla pro celkový neúspěch operace „Lachtan“ odvolána (Němci ztratili asi 2000 letadel; Britové asi 900).
V průběhu roku 1940 Německo spolu s Itálií zaútočilo na Řecko a Jugoslávii.
Počátek bojů na moři - německé ponorky útočí na britské lodě v Atlantiku. V letech 1940/41 se také začíná pomalu formovat protihitlerovská koalice, postavená na spolupráci Velké Británie (premiér Winston Churchil) a USA (prezident Franklin Delano Roosewelt – r. 1941 prosadil tzv. zákon o půjčce a pronájmu, který umožnil půjčovat peníze nebo přímo prostředky (zbraně, potraviny...) státům bojujícím proti Hitlerovi – do přijetí tohoto zákona byly USA neutrální). Na přelomu let 1941/42 přistoupil ke koalici také SSSR (diktátor Josef Visarionovič Stalin).

III.etapa: červen 1941 – leden 1943; boje na východní frontě, počátek války v Pacifiku
22.6.1941 Německo zaútočilo na SSSR. Zpočátku se Hitlerovi, který osobně řídil celou operaci („Barbarossa“), dařilo postupovat s celou armádou (tzn. jak veškeré pozemní síly, tak i letadla – celkem 3,5 mil vojáků) až 60 km denně a to ve třech směrech: na Petrohrad (tehdy Leningrad), na Moskvu (a dále na Ural, kde byl soustředěn sovětský průmysl) a k Černému moři (byly zde zásoby paliva). Již 4.9. dorazil k Leningradu (začíná 900 dní obléhání) a 5.12. měl na dohled Moskvu. V lednu 1942 provedla narychlo sestavená sovětská Rudá armáda první úspěšný protiúder a Hitler byl donucen od Moskvy ustoupit. Třetí část armády postupovala na JV k Černému moři – hlavní síly sovětského odporu se shromáždily u města Stalingrad.
Srpen 1941 – založení tzv. atlantické charty – dohoda o poválečné spolupráci států protihitlerovské koalice. Základ budoucí Organizace spojených národů, založené r. 1944. Prosinec 1941 – počátek války v Tichomoří, vstup USA do války. 7. 12. 1941 Japonsko provedlo úspěšný nálet na americkou námořní základnu Pearl Harbor (Havajské ostrovy). Následujícího dne vyhlásily USA Japonsku válku. Boje se odehrávaly v Tichomoří – nejvýznamnější střetnutí: u souostroví Midway 1942 (útok USA na svaz 53 japonských lodí; krátce před tím se američanům podařilo rozšifrovat zakódované japonské zprávy), Guadalcanal 1942-1943 (USA přebírají iniciativu v Tichomoří).
Boje v S-Africe: léto 1942 - německá armáda maršála Ervina Rommela poražena u El-Alameinu; listopad 1942 – vylodění vojáků USA a VB v Z-Africe; 13.5.1943 - Němci jsou v S-Africe definitivně poraženi.
V průběhu let 1941/42 přistoupili nacisté k tzv. konečnému řešení židovské otázky. Na území Polska bylo vybudováno několik tzv. vyhlazovacích táborů, pro likvidaci neárijských národností - Osvětim, Sobibor, Majdanek, Treblinka.

IV.etapa: leden 1943 – červen 1944; obrat na východní frontě, porážka Itálie
Na přelomu let 1942/43 provedl SSSR tzv. zimní ofenzívu (útok) – němci museli ustoupit o více jak 500 km od Moskvy. Leden 1943 – 6.armáda maršála Pauluse byla obklíčena u Stalingradu – konec postupu jižní části německé armády. Na ústupu ze SSSR se němci neúspěšně pokusili o protiúder – tzv. tanková bitva u Kurska (asi 3 000 tanků). Červenec 1943 - vylodění spojenců na Sicílii; postup k severu, boje až do r. 1944/45.
Porážka německých námořních sil v Atlantiku. Umožnilo provést vylodění v Normandii. Počátek spojeneckých náletů na Německo (bombardování měst a průmyslových oblastí).

V.etapa: červen 1944 - květen 1945; vylodění v Normandii, poslední boje v Evropě
6.6.1944 - vylodění spojenců v Normandii (6 tis. lodí) - znovuotevření Z-fronty; osvobozování Francie. Zima 1944/45 - neúspěšná německá protiofenzíva v Ardenách (Belgie). Rudé armádě se nejprve v lednu 1944 podařilo prolomit obléhání Leningradu a začala vyhánět německou armádu ze SSSR - v létě 1944 dosáhla Rudá armáda území střední Evropy (Polsko, Ukrajina, Maďarsko). V lednu 1945 vstoupila Rudá armáda z východu na německé území. Únor 1945 – konference na Jaltě: dohoda zástupců protihitlerovské koalice o závěrečných bojových operacích v Evropě, dohoda o poválečné podobě Německa a o vlivu SSSR ve střední Evropě !!!
Duben 1944 - poté, co armády protihitlerovské koalice vstoupily ze západu na německé území, setkaly se na Labi s Rudou armádou. Následně zesílily nálety na Berlín, který byl dobit 30. dubna. Hitler spáchal sebevraždu.
7.květen 1945 - admirál Doenitz podepsal bezpodmínečnou německou kapitulaci, která vstoupila v platnost o půlnoci 8.května. VI.etapa: rok 1945; Postupimská konference, konec války v Tichomoří
Po skončení války v Evropě se zformovala koalice proti Japonsku, které kapitulovalo po bojích na Okinawě v květnu 1945 a po svržení dvou atomových pum na města Hirošima a Nagasaki 6. a 9. srpna 1945. Japonská kapitulace byla podepsána 2.9.1945 na palubě americké bitevní lodi Missouri.
V červenci až srpnu 1945 se také sešli v Postupimi (předměstí Berlína) představitelé protihitlerovké koalice, aby se dohodli na konečné podobě poválečného světa a hlavně Evropy. Výsledky II. světové války
Asi 50 – 60 mil mrtvých (z toho asi 20 mil přímo v boji). Doposud největší přesuny obyvatelstva (včetně poválečných přesunů ve střední Evropě !!!); nevyčíslitelné materiální a dodnes nevyčíslené finanční ztráty.
Německo bylo rozděleno na 4 okupační zóny: americkou, anglickou, francouzskou a sovětskou.

Následně byla zahájena denacifikace, demilitarizace a demokratizace Německa.
Na podzim 1945 začal v Norimberku proces s představiteli fašistického Německa, který o rok později udělil mezi nejvyššími nacistickými pohlaváry celkem 12 trestů smrti.
Až r. 1947 přinesla Pařížská mírová konference konečné uzavření války. Hranice států se vesměs navrátily do podoby z roku 1939. Byly stanoveny výše reparací pro poražené státy.

Protihitlerovská koalice se záhy rozpadla, již na konci 40.-tých let se SSSR a USA postavily proti sobě (počátek tzv. studené války). SSSR získal rozhodující vliv ve střední a východní Evropě.